VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Myšlenky Baťova systému řízení jsou živé dodnes

TÁBOR/MĚŠICE - Desítky lidí přivedla v neděli odpoledne do měšického zámku přednáška z kuchyně Českého institutu mezinárodního setkání. Tentokrát do přednáškové místnosti zavítal Pavel Velev, ředitel zlínské Nadace Tomáše Bati. Hovořil o Baťově systému řízení.

11.9.2007
SDÍLEJ:

PŘEDNÁŠKA. Ředitel nadace Tomáše Bati Pavel Velev v neděli na měšíckém zámku objasnil poselství Tomáše Bati.Foto: Ladislav Soucha

Jaké jsou hlavní teze vaší přednášky?
Tomáš Baťa, zakladatel největší obuvnické firmy na světě a jeho práce. Co docílil, vymyslel, realizoval a kolik vychoval kolem sebe lidí. Život Tomáše Bati a jeho firmy. Jeho rozhodnutí, firemní rozhodnutí a firemní strategie a celý systém, který Baťa zavedl. Byl to systém výroby a obchodu, ale také systém sociální a výchovný. Co firma Baťa dokázala v letech dvacátých a třicátých.

Je možné dnes Baťův systém aplikovat? Nezměnila se doba?
Doba se samozřejmě změnila. Nelze nikdy aplikovat to, co bylo před mnoha lety úspěšné na dnešní dobu. Je potřeba hledat paralely nebo principy, které fungují ve všech společnostech, ve všech režimech a v každém čase. To si myslím, že je Baťova soustava řízení schopna nabídnout.
Nelze ji kopírovat stoprocentně, ale mnoho věcíje dnes baleno do moderních metod řízení, do ekonomických systémů. Nikdo to nenazývá Baťovými nápady, ale používají je. Myslím, že systém, je v mnoha věcech životaschopný, ale je potřeba ho upravit na současnou dobu.

Jak vypadá současnost Baťova systému, přeci i sám Baťa se musí přizpůsobovat době?
Třeba přenášet výrobu do levnějších zemí.

To už začal Tomáš Baťa ve dvacátých a třicátých letech. Přenášel výrobu do méně rozvinutých zemí. Tehdy to nebylo ani tak z důvodu ceny výrobku nebo ceny pracovní síly, jako je tomu dnes. Bylo to hlavně proto, že potřeboval výrobky velmi rychle distribuovat na trh. Takže pokud je byl schopen vyrobit někde na Dálném východě, tak je také mohl na Dálném východě prodat. Také v roce devatenáct set dvacet sedm, měla firma Baťa první prodejnu v Číně. Dnes je tomu naopak. Znovu po mnoha letech zase Baťa otevírá první prodejny v Číně. Vše se změnilo. Také firma Baťa musela přejít k přenesení výroby za levnou pracovní silou, což tehdy nebylo.

Dá se použít něco z Baťových velkorysých sociálních programů?
Dnes se nelze pouštět příliš do sociálních programů, které za Tomáše Bati byly běžné a posilovaly image firmy. Díky obrovské konkurenci nejde dnes do ceny výrobku kalkulovat nějaké další přidané náklady, jako je sociální systém a podobně. To dnes dělají státy, ne firmy.

Takže domky pro dělníky, co vznikly kolem Sezimova Ústí nebo Zlína by už dnes byly pro dnešní firmy drahé?
Možná by to drahé nebylo. Záleží na daňovém systému, jestli by firmy domky mohly nějakým způsobem zhodnotit v nákladech. Myslím ale, že pokud by je stavěly za vlastní peníz a vybíraly nízký nájem od svých zaměstnanců, nebyly by schopny to ufinancovat. To tehdy za Bati asi šlo.

Ještě bych se chtěl zeptat na otázku Outsourcingu. Dnes je trend spíše věnovat se jedné hlavní činnosti a tenkrát měl Baťa všechno své. Jak to vidíte?
To je přesně ta změna doby, o které jsme mluvili. Tehdy Baťa také chtěl používat outsourcing, Protože dynamika jeho firmy byla obrovská, nikdo mu v dodávkách nestačil. Jeho to tudíž nutilo k tomu, aby buď firmy kupoval a přetvořil si je k obrazu svému, nebo si zakládal své vlastní. Byla to tedy jiná situace.
Jak se díváte na Baťovo bankovnictví. Slyšel jsem, že si u něho lidé spořili? Dá se toto aplikovat u větších firem?
Mám pocit, že to někdo dělá. Že jeho lidé si mají možnost ukládat peníze ve firmě. U Baťů to fungovalo velice zajímavým způsobem. Vedoucí pracovníci měli svá konta. Na ty byly převáděny jejich výplaty. Pokud tam ta výplata byla, tak on mohl čerpat jenom určitou částku. Jeho nadřízený musel vidět, jestli je tam nějaká jistina třeba pro případ ztrát nebo výroby zmetků či dalších nesrovnalostí. Na druhou stranu zase firma tyto peníze investovala do svého rozvoje a v určitém období nepotřebovala vůbec bankovní úvěry. Důvěra zaměstnanců v to co dělají, že tam ukládají vlastní peníze, byla veliká. Baťa se jim odvděčil tím, že zatímco běžné vklady byly úročeny dvěma nebo třemi procenty, u něho to bylo deset procent. To znamená zhodnocení daleko větší, protože peníze byly vkládány do investic, které začaly vydělávat.
Lidé se tedy podílely na úspěchu firmy?
Ano, přesně, to byl ten systém. Motivovat lidi k tomu, aby co nejlépe pracovali a tvořili co největší hodnoty. To si myslím, že se Baťovi dokonale podařilo. A lidé, kteří u Bati pracovali toto považují za volnost, kterou jim dával, v rozhodování, v možnostech se uplatnit
Baťa je známý svým přístupem ke vzdělávání mládeže. Dalo by z tohoto něco použít?
Baťův systém vzdělávání byl jednoduchý a jedinečný. On ho prosadil naproti všem překážkám, které mu kladli z Ministerstva školství. Prosadil vlastní systém, který byl založený na zkušenostech a na znalostech. Nestačilo jenom něco vědět, ale bylo třeba znalosti používat, aplikovat. Lidé chodili normálně do práce, postupovali od dělnických profesí přes mistrovské, a vedoucí místa. A odpoledne chodili do školy, kde se učili předměty, které potřebovali ke své práci. Předměty škola učila tak, že pokud by člověk z firmy Baťa odešel, byl schopen se s těmito vědomostmi živit. Baťa vychovával přímo podnikatele. Lidi s podnikatelským myšlením. A to bylo jeho motto. Z každého svého, neříkal zaměstnance ale spolupracovníka,mít podnikatele. To se mu dařilo. Každý na svém místě byl jako podnikatel. Uměl si spočítat výplatu, náklady, výnosnost, výkonnost. Jednotlivé dílny byly samostatnými účetními jednotkami, takže všichni věděli, co dělají a jak to dělají. Každý po skončení týdne věděl, jestli je firma v zisku nebo ve ztrátě. To bylo motivační pro všechny od posledního dělníka až po vedoucího provozu. Tenkrát ve třicátých a čtyřicátých letech byly ve Zlíně vyšší výdělky než ve Francii.
Jak to bylo po revoluci s návratem Bati? Baťa neměl zájem dostat podniky zpátky?
O tom mnoho lidí spekuluje. Bylo to daleko složitější. Baťa se vrátil do republiky okamžitě po revoluci, kde šedesát let nemohl být. Bohužel tehdejší vlády rozhodly o tom, že akciové společnosti nebudou restituovány. To znamená, že akciová společnost Baťa nebyla v restituci. Baťa ji nemohl restituovat a pokud žádal o to, aby mu byla vrácena, tak mu nebylo vyhověno. Všechno co dnes firma Baťa v Česku má, vše si musela koupit. To znamená všechny prodejny. I továrnu, kterou má v Dolním Němčí. Všechno si museli znovu zaplatit.
Takže dřívější Svit Gottwaldov nemohl dostat?
Ne nemohl. Podle zákonů v roce devadesát nebylo možné tuto společnost dostat zpátky.
11.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Služby - Služby Uklízeč, uklízečka 9 000 Kč Uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech Pokojská. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 9000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Zkrácený úvazek - 30 hodin., Kontakt: telefonicky, emailem.. Pracoviště: Josef drs - hotel relax, Varšavská, č.p. 2708, 390 05 Tábor 5. Informace: Josef Drs, +420 736 481 979. Gastronomie - Gastronomie Cukrář, moučníkář 16 000 Kč Cukráři (kromě šéfcukrářů) cukrář/ka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč, mzda max. 22000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: nabízíme zajímavou a rozmanitou práci v mladém perspektivní kolektivu, s možností profesního i osobní rozvoje, měsíční a roční bonusy, zajímavé benefity. požadujeme především zájem o profesi , personální stravování, kontakt tel., e-mailem. Pracoviště: Hotel nautilus, Žižkovo nám., č.p. 20, 390 01 Tábor 1. Informace: Jan Křivánek, +420 736 488 938. Výroba - Výroba Montážní dělník 15 500 Kč Montážní dělníci výrobků z kombinovaných materiálů Operátor výroby. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15500 kč, mzda max. 18000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Náplň práce:, Obsluha jednoduchých strojů a zařízení., Jednoduché montážní a kontrolní práce., Manipulační práce s drobnými dílci., Balení výrobků., Zájemcům nabízíme práci ve stabilní a dynamicky se rozvíjející společnosti, týden dovolené navíc, pololetní odměny, příplatky nad rámec zákoníku práce, penzijní připojištění, podnikový lékař a zubař v areálu společnosti, dotované závodní stravování, odměny za pracovní výročí, odměny za zlepšovací návrhy, slevu v podnikové prodejně, benefitní systém.. Pracoviště: Brisk tábor a.s., Vožická, č.p. 2068, 390 02 Tábor 2. Informace: Dana Štegerová, +420 731 557 733. Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič skupiny B 120 Kč Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů (kromě taxikářů a řidičů dopravy nemocných a raněných) řidič sk. B - rozvoz mraženého zboží. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 120 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: ŘP sk. B, stravné, Kontakt: emailem, telefonicky.. Pracoviště: Cornet cz s.r.o. provozovna, Chýnovská, č.p. 535, 391 11 Planá nad Lužnicí. Informace: David Vobořil, +420 737 221 455.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V sobotu se v Jistebnici jel již 19. ročník Jistebnického maratónu horských kol.
15

Jistebnický maraton se vydařil

PŘEDÁVÁNÍ CEN. Zleva starosta Veselí Ladislav Sýkora, druhý v pořadí Martin Korous, absolutní vítěz Ondřej Chudý, člen rady města Vít Rada, třetí Lukáš Studnař, vedoucí infocentra Lenka Horejsková a dlouholetý účastník Karel Schneider.

Populární triatlon slavil pětatřicátiny

Táborská rezerva neuspěla ani doma

Tábor – Fotbalisté táborského „béčka“ přivítali, na stadionu Soukeník, kde hrají svá domácí utkání, Čížovou, která ještě v loňském ročníku působila v ČFL.

Pamětník: Větší strach měli Rusové

České Budějovice – Ve středu 21. srpna 1968 vpadla vojska zemí Varšavské smlouvy na území Československa. Do Českých Budějovic dorazili Rusové až o den později. Pamětník Jiří Šilha, který se vyfotil u ruského tanku před Jihočeským divadlem, vzpomíná: „Čekali jsme je. Rozložili si ležení nad Borkem a v noci, když bylo město prázdný, sem teprve přejeli.“ Podle Jiřího Šilhy z Českých Budějovic, kterému tenkrát bylo 22 let, byli vojáci všude po městě. S kamarádem věděli, že je to průšvih.

Koukala jsem přímo do hlavně, vzpomíná herečka

České Budějovice – Strach, bezmoc, znechucení a snaha vysvětlit těm klukům u zbraní, že jsou tu špatně. Tak vzpomíná na okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 Bibiana Šimonová, tehdy 24letá herečka v angažmá Jihočeského divadla.

Vimperští poslali do škol miliony, opravy už končí

Vimperk – Šestnáct milionů korun je účet, který zaplatí Vimperští za letní opravy v základních školách. Ty jsou ve městě dvě a v obou po celé prázdniny úřadovali dělníci. Celkově za poslední rok poslalo vedení města do škol a školek ve městě přes šestatřicet milionů korun.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT