VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Myšlenky Baťova systému řízení jsou živé dodnes

TÁBOR/MĚŠICE - Desítky lidí přivedla v neděli odpoledne do měšického zámku přednáška z kuchyně Českého institutu mezinárodního setkání. Tentokrát do přednáškové místnosti zavítal Pavel Velev, ředitel zlínské Nadace Tomáše Bati. Hovořil o Baťově systému řízení.

11.9.2007
SDÍLEJ:

PŘEDNÁŠKA. Ředitel nadace Tomáše Bati Pavel Velev v neděli na měšíckém zámku objasnil poselství Tomáše Bati.Foto: Ladislav Soucha

Jaké jsou hlavní teze vaší přednášky?
Tomáš Baťa, zakladatel největší obuvnické firmy na světě a jeho práce. Co docílil, vymyslel, realizoval a kolik vychoval kolem sebe lidí. Život Tomáše Bati a jeho firmy. Jeho rozhodnutí, firemní rozhodnutí a firemní strategie a celý systém, který Baťa zavedl. Byl to systém výroby a obchodu, ale také systém sociální a výchovný. Co firma Baťa dokázala v letech dvacátých a třicátých.

Je možné dnes Baťův systém aplikovat? Nezměnila se doba?
Doba se samozřejmě změnila. Nelze nikdy aplikovat to, co bylo před mnoha lety úspěšné na dnešní dobu. Je potřeba hledat paralely nebo principy, které fungují ve všech společnostech, ve všech režimech a v každém čase. To si myslím, že je Baťova soustava řízení schopna nabídnout.
Nelze ji kopírovat stoprocentně, ale mnoho věcíje dnes baleno do moderních metod řízení, do ekonomických systémů. Nikdo to nenazývá Baťovými nápady, ale používají je. Myslím, že systém, je v mnoha věcech životaschopný, ale je potřeba ho upravit na současnou dobu.

Jak vypadá současnost Baťova systému, přeci i sám Baťa se musí přizpůsobovat době?
Třeba přenášet výrobu do levnějších zemí.

To už začal Tomáš Baťa ve dvacátých a třicátých letech. Přenášel výrobu do méně rozvinutých zemí. Tehdy to nebylo ani tak z důvodu ceny výrobku nebo ceny pracovní síly, jako je tomu dnes. Bylo to hlavně proto, že potřeboval výrobky velmi rychle distribuovat na trh. Takže pokud je byl schopen vyrobit někde na Dálném východě, tak je také mohl na Dálném východě prodat. Také v roce devatenáct set dvacet sedm, měla firma Baťa první prodejnu v Číně. Dnes je tomu naopak. Znovu po mnoha letech zase Baťa otevírá první prodejny v Číně. Vše se změnilo. Také firma Baťa musela přejít k přenesení výroby za levnou pracovní silou, což tehdy nebylo.

Dá se použít něco z Baťových velkorysých sociálních programů?
Dnes se nelze pouštět příliš do sociálních programů, které za Tomáše Bati byly běžné a posilovaly image firmy. Díky obrovské konkurenci nejde dnes do ceny výrobku kalkulovat nějaké další přidané náklady, jako je sociální systém a podobně. To dnes dělají státy, ne firmy.

Takže domky pro dělníky, co vznikly kolem Sezimova Ústí nebo Zlína by už dnes byly pro dnešní firmy drahé?
Možná by to drahé nebylo. Záleží na daňovém systému, jestli by firmy domky mohly nějakým způsobem zhodnotit v nákladech. Myslím ale, že pokud by je stavěly za vlastní peníz a vybíraly nízký nájem od svých zaměstnanců, nebyly by schopny to ufinancovat. To tehdy za Bati asi šlo.

Ještě bych se chtěl zeptat na otázku Outsourcingu. Dnes je trend spíše věnovat se jedné hlavní činnosti a tenkrát měl Baťa všechno své. Jak to vidíte?
To je přesně ta změna doby, o které jsme mluvili. Tehdy Baťa také chtěl používat outsourcing, Protože dynamika jeho firmy byla obrovská, nikdo mu v dodávkách nestačil. Jeho to tudíž nutilo k tomu, aby buď firmy kupoval a přetvořil si je k obrazu svému, nebo si zakládal své vlastní. Byla to tedy jiná situace.
Jak se díváte na Baťovo bankovnictví. Slyšel jsem, že si u něho lidé spořili? Dá se toto aplikovat u větších firem?
Mám pocit, že to někdo dělá. Že jeho lidé si mají možnost ukládat peníze ve firmě. U Baťů to fungovalo velice zajímavým způsobem. Vedoucí pracovníci měli svá konta. Na ty byly převáděny jejich výplaty. Pokud tam ta výplata byla, tak on mohl čerpat jenom určitou částku. Jeho nadřízený musel vidět, jestli je tam nějaká jistina třeba pro případ ztrát nebo výroby zmetků či dalších nesrovnalostí. Na druhou stranu zase firma tyto peníze investovala do svého rozvoje a v určitém období nepotřebovala vůbec bankovní úvěry. Důvěra zaměstnanců v to co dělají, že tam ukládají vlastní peníze, byla veliká. Baťa se jim odvděčil tím, že zatímco běžné vklady byly úročeny dvěma nebo třemi procenty, u něho to bylo deset procent. To znamená zhodnocení daleko větší, protože peníze byly vkládány do investic, které začaly vydělávat.
Lidé se tedy podílely na úspěchu firmy?
Ano, přesně, to byl ten systém. Motivovat lidi k tomu, aby co nejlépe pracovali a tvořili co největší hodnoty. To si myslím, že se Baťovi dokonale podařilo. A lidé, kteří u Bati pracovali toto považují za volnost, kterou jim dával, v rozhodování, v možnostech se uplatnit
Baťa je známý svým přístupem ke vzdělávání mládeže. Dalo by z tohoto něco použít?
Baťův systém vzdělávání byl jednoduchý a jedinečný. On ho prosadil naproti všem překážkám, které mu kladli z Ministerstva školství. Prosadil vlastní systém, který byl založený na zkušenostech a na znalostech. Nestačilo jenom něco vědět, ale bylo třeba znalosti používat, aplikovat. Lidé chodili normálně do práce, postupovali od dělnických profesí přes mistrovské, a vedoucí místa. A odpoledne chodili do školy, kde se učili předměty, které potřebovali ke své práci. Předměty škola učila tak, že pokud by člověk z firmy Baťa odešel, byl schopen se s těmito vědomostmi živit. Baťa vychovával přímo podnikatele. Lidi s podnikatelským myšlením. A to bylo jeho motto. Z každého svého, neříkal zaměstnance ale spolupracovníka,mít podnikatele. To se mu dařilo. Každý na svém místě byl jako podnikatel. Uměl si spočítat výplatu, náklady, výnosnost, výkonnost. Jednotlivé dílny byly samostatnými účetními jednotkami, takže všichni věděli, co dělají a jak to dělají. Každý po skončení týdne věděl, jestli je firma v zisku nebo ve ztrátě. To bylo motivační pro všechny od posledního dělníka až po vedoucího provozu. Tenkrát ve třicátých a čtyřicátých letech byly ve Zlíně vyšší výdělky než ve Francii.
Jak to bylo po revoluci s návratem Bati? Baťa neměl zájem dostat podniky zpátky?
O tom mnoho lidí spekuluje. Bylo to daleko složitější. Baťa se vrátil do republiky okamžitě po revoluci, kde šedesát let nemohl být. Bohužel tehdejší vlády rozhodly o tom, že akciové společnosti nebudou restituovány. To znamená, že akciová společnost Baťa nebyla v restituci. Baťa ji nemohl restituovat a pokud žádal o to, aby mu byla vrácena, tak mu nebylo vyhověno. Všechno co dnes firma Baťa v Česku má, vše si musela koupit. To znamená všechny prodejny. I továrnu, kterou má v Dolním Němčí. Všechno si museli znovu zaplatit.
Takže dřívější Svit Gottwaldov nemohl dostat?
Ne nemohl. Podle zákonů v roce devadesát nebylo možné tuto společnost dostat zpátky.
11.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

annonce-logo

Nabídky práce

+ Podat inzerát

Administrativa - Administrativa Asistent, asistentka15 000 Kč

Všeobecní administrativní pracovníci administrativní pracovník/ice. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 28000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: . Pracoviště: Miloslav janda - okay, Volgogradská, č.p. 2972, 390 05 Tábor 5. Informace: Miloslav Janda, +420 724 661 319.

2763 - Technici agronomové agronom/ka. Požadované25 000 Kč

Technici agronomové agronom/ka. Požadované vzdělání: úsv. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Farma Josef Dvořák se sídlem v Jeníčkové Lhotě přijme na HPP Agronomku/ Agronoma. Vhodné pro absolventy, praxe není podmínkou, ale je vítaná., Požadujeme samostatnost, časovou flexibilitu, zodpovědnost, ŘP sk. B., Služební automobil, mobilní telefon, stravování zajištěno.. Pracoviště: Josef dvořák, 391 37 Chotoviny. Informace: Michaela Svobodová, +420 602 422 165.

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce14 900 Kč

Prodavači v prodejnách prodejce, fotolaborant. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14900 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: vhodné i pro absolventa, pož.: svědomitost, pečlivost, samostatnost, zodpovědnost, organizační schopnosti,, nástup možný ihned - na dobu určitou s možností prodloužení, práce v So 1x za dva týdny od 8:00 - 12:00 hod., kontakt e-mailem !!. Pracoviště: Václav mládek - provozovna fotofast, 9. května, č.p. 1987, 390 02 Tábor 2. Informace: Václav Mládek, .

Výroba - Výroba Montážní dělník24 000 Kč

Montážní dělníci výrobků z kovů montážní dělník výrobků z kovů (výroba a montáž zastřešení bazénů). Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 24000 kč, mzda max. 32000 kč. Volných pracovních míst: 10. Poznámka: . Pracoviště: Alupol s.r.o., Chýnovská, č.p. 535, 391 11 Planá nad Lužnicí. Informace: Pavel Fráňa, +420 775 192 563.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Řidiči pozor, ve čtvrtek večer můžete potkat nadrozměrný náklad

Český dům se otevřel sportovcům i veřejnosti.
26

Česko má další zlato. Vysloužil si ho v Koreji olympijský dům

OBRAZEM: V přední Výtoni na ledě pokračovalo natáčení Nabarveného ptáčete

Přední Výtoň/VIDEO/ - Kdesi na východě Evropy… aneb jak to vypadá při natáčení zimních exteriérových scén Nabarveného ptáčete pod taktovkou režiséra Václava Marhoula na zamrzlém Lipně v Přední Výtoni.

Kuželkáři Lokomotivy zdolali Karlovy Vary a vedou druhou ligu už o tři body

Tábor – Táborští kuželkáři pokračují ve skvělém tažení letošními druholigovými boji. Naposledy vybojovali vítězství ve vyrovnaném domácím střetnutí s karlovarským Slovanem a zvýšili svůj náskok v čele tabulky na tři body, protože jejich nejbližší pronásledovatel ze Kdyně prohrál v České Lípě. Stejný protivník nyní vyzve právě táborského lídra.

Jak jsme žili v Československu. V pátek představíme historii obce Borotín

Borotín - V pátek 23. února pokračuje v tištěném Táborském deníku nový seriál Jak jsme žili v Československu. Podíváme se, jak se za Československa žilo lidem, nahlédneme do kronik různých spolků, sportovních klubů či zájmových sdružení. Tentokrát se zaměříme na historii obce Borotín.

Festival vína odstartuje velký košt moravských a zahraničních vín

Tábor - Jubilejní 10. ročník Táborského festivalu vína a gastronomie odstartuje v sobotu Velký košt vín z Moravy a zahraničí.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT