Stanislava Tomáše znali všichni kamarádi a známí spíš jako Stanleyho ze Sezimova Ústí. Hubený, skromný „ježíšek" byl výtvarníkem, fotografem i klasickým či počítačovým grafikem s nemalým přirozeným talentem. A přitom hrdým samoukem. Narodil se 27. srpna 1949 a zemřel 17. listopadu 2013, tedy v den svobody, která pro něj, umělce – bohéma, byla vším.

Táborská galerie UmaUma na něho zavzpomíná skrz dílo, výstavou Létá, jež začala včera a potrvá do 21. února. „Nebude retrospektivní, ale vzpomínková. Každé období je zastoupeno několika kusy. Každý totiž přinesl něco, co měl od něj doma. Modré olejové období, linoryty, kresby hnědým uhlem, akryly na deskách z posledního období, kdy maloval na všechno a vším. Zajímavostí je počítačová malba, která se bude promítat," říká galeristka Petra Klváčková.

Stanley byl typem umělce jako slavný lemský pouliční výtvarník Epifaniusz Drow᠆niak alias Nikifor. Typická pro něj byla pestrost žánrů, materiálů a technik. Stejně jako Nikofor namaloval stovky děl, která rozdal.

„Standa poslední dobou málo jedl, hodně pil, méně maloval. Byla to sebedestrukce, ale odešel, protože asi chtěl. Zemřel bolestí z lásky," říká Petra Klváčková.

Vzpomínky přátel najdete v tištěném Deníku.