Jak se člověk stane vědcem takového formátu?
Nebyl jsem takový, kterému bylo jasno již od mateřské školky, kam půjde.
Kastronomii jsem se dostal teprve na vysoké škole. Na fakultě Univerzity Karlovy jsem vystudoval astronomii a astrofyziku, to bylo počátkem sedmdesátých let a potom jsem začal pracovat v Astronomickém ústavu Akademie věd. Pokud bych měl možnostvolit znovu, asi bych si zvolil stejnou dráhu.

To znamená, že jste se našel vtom, co děláte a baví vás to?
Těžko zhodnotit, jakéby byly jiné dráhy, když je člověk nemohl poznat. To se těžko srovnává, obzvláště pro mladé lidi je obtížné vstoupit, do nějakého nového oboru, když vlastně neví, kam vstupují. Vstupují do neznámého prostoru. Myslím, že i v tom je určitá součást dobrodružství, které prožíváme. Já rozhodně ničeho nelituji a myslím, že to dobrodružství stálo za to.

Zmínil jste se o mladých lidech, máme dostatek nových mladých vědců?
V přírodních oborech, nejen v České republice, pozorujeme určitý pokles zájmu.Můžu říct, že v tomto odlivu je astronomie určitou výjimkou, protože se nám daří lidi naladita přitáhnout, aby o to měli zájem. Domnívám se, že dostatek peněz je pouze jedna část problému, důležité je také mít zajímavou práci, která se dá jasným způsobem vyložit druhým. To může vyvolat určité nadšení. Astronomie netrpí nedostatkem mladých, naopak, musíme je mírně odrazovat, aby zvažovali jestli, to opravdu myslí s tím dobrodružstvím vážně.

Pokud by se objevil dvacetiletý mladík a chtěl by se stát astronomem, co byste mu poradil?
Řekl bych mu, že se musí připravit na mnoho práce a na to, že než se prokouše k opravdovým problémům, musí projít těžkým začátkem. Viditelná je tak jedna desetina toho, co ve skutečnosti musíte provozovat.

Ve vědeckém světě se používá angličtina, kde jste se ji naučil?
Původně jsme na střední škole měli němčinu, na vysoké francouzštinu aangličtinu jsem se naučil jakoby bokem. Dnes je to naprosto nutné. Všechny komunikace se dějí v angličtině, jezdíme do ciziny. Angličtina se do značné míry stala novodobou latinou, univerzálním jazykem.

Máte dcery, syny, vnučky?

Mám dvě dcery a syna. Dcery se nedávno provdaly a máme vnučku Růženku. Je jí pět měsíců. Zdárně roste a je to úžasná zkušenost.

Takže i vědec jako vy si najde čas na tuto radost?
Bohužel málo. Chtěl bych ho mít víc.Teď i druhá dcera čeká dítě, takže už pomalu budu dvojnásobným dědečkem. Je to skutečně krásné a člověk by neměl kvůli workholismu zapomenout i na jiné části života, které se možná už nikdy nevrátí.

Jak odpočíváte?
Často jsme jezdívali na hory lyžovat a hrával jsem také tenis. Loni jsem cestoval do Argentiny, Chile a Mexika. Každé ráno jsem byl zvyklý běhat, ale nějak špatně jsem doskočil, byla tam tvrdá dlažba z kočičích hlav v městě Pueblo vMexiku a přetrhl jsem si meniskus v levém koleni. Potom jsem si pošramotil chrupavky vkolením kloubu, pak jsem stím byl na operaci, takže nyní mám s běháním problém, což mě zužuje.

Takže odpočinek máte méně aktivní, více pasivní?
Musím to trénovat, cvičit koleno, aby to bylo jako předtím. Doufám, že se to zlepší.

Máte chalupu na Mladovožicku, můžete to upřesnit?
Ano jezdíme do Mladé Vožice. Moji rodiče i prarodiče tam jezdili. Mají tam domek. Vožici znám od útlého mládí, znám to tam i z prázdnin, které jsme tam trávili.

Náročné povolání vyžaduje většinou tolerantního partnera, nebo tolerantní manželku. Kde jste ji sehnal?
Manželka Alena, rozená Mrázková, právě pochází od Mladé Vožice. Takže my jsme se tam seznámili. Narodila se a vyrůstala ve vesničce Nový Bostov poblíž Horních Koutů. Možná tam někdy jezdíte lyžovat. Jsou tam vleky. Tam vyrůstala a musím ji poděkovat za toleranci, kterou má. Ona sama je klinický psycholog. Umíme si vycházet vstříc.

Chtěl byste něco vzkázat čtenářům Táborského Deníku?
Myslím, že bykrásné bylo, kdyby se dámy a pánové, čtenáři Táborského Deníku, občas podívali na oblohu, ale musí se to udělat v místech, kde je málo světla. Atmosférické znečištění to mnohde znemožňuje a navíc je to mrhání energií, protože městská světla často svítí do nebes. Doporučoval bych pohled kmlhovině vAndromedě. Tam je galaxie M31, tu uvidíte pouhým okem nebo menším dalekohledem. Okolo třináctého srpna uvidíte padající hvězdy. Myslím, že astronomie má ještě jeden smysl. Když se zadíváme zokna na hvězdy a vztáhneme se k širšímu prostoru, tak se povzneseme nad malé problémy a uvědomíme si, že toto je náš společný vesmír.