RECENZE: Hledání tváří Jana z Husi je mimořádné a přitažlivé

Jan z Husince, muž velkých i malých dějin. Co znamenal pro minulost, co znamená pro současnost? Zdánlivě prostou otázkou otevírají organizátoři jubilejní výstavu Jan Hus 1415/2015 v Husitském muzeu v Táboře. Hned na úvodním panelu neobyčejně výpravně pojaté expozice tak naznačují cestu, jíž se vydali po stopách známé historické postavy. Ta, ač těsně spjatá s dějinami jižních Čech, dalece překračuje hranice regionu či státu. Výročí 600 let od Husova upálení tudíž představovalo výzvu, k níž se vázala nemalá odpovědnost jí důstojně dostát. Nejpovolanějším místem husitské tradice i husovských výzkumů je bezpochyby právě táborské muzeum.Výstava to potvrzuje: je mimořádně vydařená, vskutku překračující obvyklé hranice regionálních institucí a přitažlivou nejen pro domácí návštěvníky.

Jan Hus patří k nejvýznamnějším osobnostem české historie, ať již z hlediska evropských, či úzce vymezených národních dějin. Právě v jejich kontextu získával středověký kazatel rozličné tváře, které vypovídaly vždy více 
o aktuální době než o Husovi samotném: Hus kacíř, Hus reformační, Hus liberální, Hus obrozenecký a důvěrně známý Hus socialisticko-realistický. Současného Husa opatřili organizátoři – se sympatickou otevřeností a pokorou – otazníkem. Mimo jiné tak připomněli, že odkaz středověkého kněze české společnosti je stále živým a vyvíjejícím se fenoménem.

Jubilejní výstava se vyznačuje několika nepřehlédnutelnými klady. V první řadě jde o velkoryse pojatý počin, jenž zahrnuje stovky kulturně historických exponátů rozličné povahy, v některých případech unikátních: oltářní křídla z Roudník, kousek tkaniny z 15. století vydávaný od 19. století za Husův oděv nebo lastura s Husovou podobiznou. Atraktivní a funkční je právě kombinace objektů vysoké umělecké kvality s předměty každodenního života středověkého člověka i různými novodobějšími paměťovými médii jako pohlednice, známky či hrací karty, jež se váží k husovské tradici.

Výstava skvěle zhmotňuje týmovou práci odborníků 
z několika oborů, zejména historie, archeologie a dějin umění. Jejich odlišné přístupy 
a poznatky se výborně doplňují a poskytují návštěvníkovi velmi ucelený obraz Husovy osobnosti zasazené do kontextu jeho doby. Organizátoři přitom pamatovali zejména na laickou veřejnost. Důraz kladli na srozumitelnou výpověď, pestrost a vyváženost vystavovaných historických pramenů i hravé, do detailu dotažené interaktivní prvky, jež potěší i dospělé. Neměli by rozhodně přehlédnout Husův oděv, který je instalován trochu jako tajemná relikvie za výsuvnými dvířky. Oční 
i hmatový zážitek poskytuje kopie Richentalovy kroniky kostnického koncilu, jíž si lze listovat na dřevěném čtecím pultíku, i z ní pořízené dioráma s otočnými knoflíky zobrazující scénu upálení. Ocenit je třeba rovněž kvalitní architektonické a grafické pojetí expozice včetně citlivého osvětlení a moderních projekcí, které napomáhají k tomu, aby nebyl návštěvník zahlcen. Dalším charakteristickým rysem výstavního počinu je jasně patrná snaha po úspornosti. Méně, ovšem precizně vybraných předmětů různé povahy a vysoké výpovědní hodnoty, je opravdu více.

Je možné se domnívat, že základním předpokladem 
k úspěchu každé novodobé výstavy jsou neotřelé nápady a myšlenková koncepce, z níž vyrůstá. Jde vlastně o pomyslnou páteř, jež dává expozici tvar i smyl. Jan Hus 1415/2015 má pevnou, nosnou, nezkostnatělou páteř. Vychází z moderních trendů výstavnictví, mj. právě úspornosti a interaktivity, i ze současných směrů historické vědy. Autoři představují Husa jako muže velkých, tedy politických, intelektuálních a církevních dějin, i jako člověka středověké společnosti v mikrokosmu jeho každodennosti. Velký prostor věnovali vlivnému přístupu dnešní historické vědy, jenž se zabývá druhými, tedy posmrtnými životy konkrétních postav či historickou pamětí míst. V případě Jana Husa jde o témata par excellence.

Husovým tvářím v historické paměti a místům jeho kultu je věnován hned úvod expozice. Náročnost podniku je dobře patrná například z rozměrné mapy lokalit husovské úcty. Následuje cesta po skutečných kazatelových stopách, jež odhaluje naše idealizované představy i dobrodružství středověké archeologie. Návštěvník postupně objevuje jednotlivá zastavení Husovy životní pouti. Seznamuje se 
s možnou podobou jeho rodného domu v kontextu dobového vesnického života, putuje do pražského univerzitního světa, proniká do Husovy literární a kazatelské činnosti. Následuje jej do vyhnanství 
a důkladně poznává významná jihočeská archeologická naleziště hrad Kozí a Sezimovo Ústí. Vrcholem je cesta do Kostnice a soudní proces.

Vizuální podívaná graduje v závěrečné části, jež se vrací k tématu paměti, tentokrát ve výtvarném umění. Na řadu přichází mistrovská díla stará i novější. Kromě hlavního exponátu, zmíněného oltáře 
z Roudník, si lze prohlédnout oltářní obraz z Vlíněvsi zobrazující sv. Vojtěcha a Jana Husa při společném slavení mše či model štukové výzdoby zámecké kaple v Cholticích, který zachycuje Jana Husa 
a Jeronýma Pražského jako kacíře. Oba exponáty odrážejí dvě možné historické Husovy tváře: úctu kališnického prostředí i vypjatý odpor toho barokně katolického. Kruh hledání tváří Jana z Husi se uzavírá ve svém počátku, v gotickém sále staré táborské radnice, který je sám o sobě místem husovské paměti. Nachází se v něm opukový znak města z počátku 16. století od Wendela Roskopfa, jehož součástí je plastická figurka Jana Husa na hranici: jeho nejstarší známé trojrozměrné vyobrazení. Pomyslný vrchol 
i rozloučení s výstavou představuje patrně nejslavnější hold českého výtvarného umění středověkému kazateli, monumentální plátno Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém od Václava Brožíka, 
v pozdním 19. století svého druhu obraz – symbol národní totožnosti.

Promyšlenost expozice ukazuje i program připravený pro děti v suterénu. Seznámit se s Husovou postavou mohou prostřednictvím her, hlavolamů, pracovních listů i vkusného animovaného filmu. 
S radostí si lze zakoupit finančně dostupný katalog.

Hledat zápory nemá příliš smysl; výstava je velmi příjemným zážitkem. Snad jen drobný detail: knihy české historiografie o Husovi. Připomínka alespoň obálek děl předních českých historiků Františka Šmahela, v 80. letech historika táborského muzea, či Petra Čorneje, mohla být inspirací pro vážnější zájemce o téma. Z památečných předmětů citelně chybí placky, jež mohly nést rozličné ikonografické motivy, třeba nejstarší dosud známé vyobrazení Jana Husa na hranici z oltáře z Roudník.

VÁCLAV GRUBHOFFER
Autor je kulturní historik

Ve zkratce

Zajímavosti
• oltářní křídla z Roudník
• Husův hrneček
• část Husova pláště
• obraz Václava Brožíka z r. 1883

V číslech
Náklady: 4,5 milionu Kč
Výstavní plocha: přes 600 m2
Konec výstavy: 31. října

Vstupné
Dospělí: 100 Kč, děti: 60 Kč
2 dospělí, 3 děti: 260 Kč