Skupina se dala dohromady v lednu roku 2000. V současnosti má pět členů. Hudbu baskytarou tvrdí Jarda Filip, který vystřídal Alana Dvořáka (Mama Earth, Climax), bicí obsluhuje David Tvrdík, kytaru a texty obstarává Milan Bílý. Zakládajícími a stálými členy jsou zpěvák Roman Mašát a kytarista a zpěvák Rosťa Gálik. Ti se potkali v další táborské skupině Peshata.

„Tehdy za námi přišel kamarád, že by chtěl hrát něco víc punkovějšího klidně jen jako projekt. Spolu ještě s Mírou Kaďanem Trpákem z Peshaty jsme do toho šli. Přidala se k nám holka – zpěvačka z Příbrami, s níž jsem tehdy chodil,“ popisuje začátky Roman. Došlo to tak daleko, že tři hudebníci z Peshaty odešli a z projektu se rázem stala právoplatná kapela.

„Nesešli jsme se v Peshatě v názorech na muziku, ne že bychom se hádali, ale nás tohle začalo bavit víc, a také Peshata se začala ubírat jinam,“ říká Roman.

Bez kudrlinek

Dnes K.Z.O. hrají podle posluchačů hardcore punk.

„Nejsem pro škatulky, ale myslím, že si tam každý najde něco od hardcore, punku a určitě i nějaké minimum metalových prvků. Je to tím, že každý posloucháme něco jiného. Zůstává faktem, že hodně lidí nám dává nálepku hardcore punku a tu máme i na bandzone, ale to je dané tím, že tam není možnost volby,“ míní zpěvák. Rosťa přikyvuje a dodává, že by hudbu stylově nevyhraňoval. Zkrátka hrají přímočarou muziku. „Nezabýváme se žádnýma mezihrama, sóla tam také nejsou. To jsou jen kudrlinky, které v této muzice nemají smysl. Ani je hrát neumím a nebaví mě. Je to prostě sypačka,“ vysvětluje Rosťa Gálik, který je polovinou skladatelského tandemu s druhým kytaristou Milanem Mejlou Bílým.

Ten také skládá české texty písní, kluci přiznávají, že do té doby s jejich skládáním bojovali, jak se dalo. O textech v angličtině ani neuvažovali.

„Ne že bych anglicky vůbec neuměl, ale výslovnost by nebyla na prezentovatelné úrovni. Ono v hluku koncertu je těžké rozumět i česky. Čeština je navíc lepší, pokud chceš oslovit někoho tady. Osobně si radši poslechnu kapelu tohoto žánru s českými texty než anglickými a podobných lidí je asi většina. Když to řeknu blbě, lidé rádi slyší hesla,“ říká zpěvák Roman.

Témata textů jsou věci, které k punkové muzice veskrze patří. Kluci se vyhrazují proti fašismu, už kvůli tomu, že to tak cítí. Nyní i proti náboženství a částí jsou tématem pocity a metaforické obrazy ze života Mejly.

„Je to vždy o nápadu. Když máš dobrý nápad, je půlka hotová. Takový nápad jsem schopný nosit v hlavě i měsíc. Sepsané je to pak hned – od 10 minut do maximálně hodiny. Tématy jsou protifašistické věci, zaměření proti náboženstvím vyznávající Svatou trojici a pak metafory a nadsázky, aby si v textech lidé trochu zahledali. Toho však nesmí být moc, některé věci musí vědět hned,“ popisuje Mejla, který texty k písním skládá od dětství. Proti těmto náboženstvím vystupuje proto, že učí hledat někoho, kdo je spasí místo nich, že neustále něčím lidem hrozí a snaží se je zastrašit zatracením či peklem. Od dětství prý v lidech ukotvují strach. „V Čechách jsou tato náboženství mírná a jsem rád, že žiju zde. Například v Polsku by to bylo horší. Myslím, že třeba římskokatolické křesťanství se hodně odchýlilo od těch původních myšlenek. Neznamená to však, že nevěřím. V něco člověk vždycky věřit musí, ale nepotřebuji k tomu církve,“ dodal.

Nic jsme neudělali

Název skupiny Kriminálně závadné osoby přišel až po bezmála čtyřech měsících od jejího založení. První koncert snad odehráli dokonce pod jiným jménem.

„Měli jsme před koncertem, seděli s kamarádem v hospodě a ten povídá: Tak se jmenujte Kriminálně závadné osoby. Netušili jsme, co to je. Vysvětlil, že takto označují policajti lidi, kteří jsou potenciálními kriminálníky a prostě jen divně vypadají. Třeba jako my. V té době jsme totiž měli číra, řetězy a podobně. Později byl pro spousty lidí název dlouhý, tak se postupem času zkrátil. Po tříleté pauze, kterou jsme do roku 2008 měli, už trváme jen na zkratce a pod ní ať si představí kdo co chce,“ upřesnil Roman Mašát. Jako Kriminálně závadné osoby už se neprezentují a ani se tak necítí. „Vždy jsme byli a jsme slušní kluci. Vůbec se tak necítíme, ani tak už nevypadáme,“ poznamenal Rosťa. Roman dodal, že nikdy nic špatného neudělali a název byl spíš provokací. Podle něj je tento termín pro divně vypadající osoby stále platný, jen provokace už nemá ten punc. Dnes už jsou prý lidi zvyklí na ledacos.

K.Z.O. si během dvanáctileté působnosti prošli kromě personálních změn také dvěma pauzami. První byla v roce 2001, trvala zhruba tři čtvrtě roku a způsobil ji zjevně kriminálně závadný člověk, který kapele vykradl zkušebnu. Druhou si skupina odbyla v roce 2005, v té době už bez zpěvačky, která měla těžké dojíždění. Kapela tehdy zkoušela v Pacově, odkud pochází i baskytarista Alan Dvořák, jenž nahradil po první pauze Kaďana. „Zkušebna pak nějak skončila a my neměli téměř nic, vše jsme si půjčovali.Rosťa měl svoji kytaru, Martin paličky a asi dva činely. Bez zkušebny vznikla pauza, kdy jsme i malinko rezignovali a na obnovu nechvátali,“ vypráví Roman. Členové K.Z.O. se však scházeli nadále v hospodě a mluvili o znovuzrození. Trvalo to tři roky. Po nich přišla, jak říkají, nějaká iniciativa, která není známá a po které začali znovu hrát. Místo bubeníka obsadil mladý David Tvrdík a Mejla začal klátit druhou kytaru.

Většina členů K.Z.O. vyrůstala v době, kdy byl v Čechách ještě punk víceméně punkem. Alespoň bez popového nádechu. Dnešní mladé kapely příliš neposlouchají, ale zajímají je. Neposlouchají už příliš ani punk.

Co je zaráží, je trvanlivost dnešních skupin. „Přijde mi, že kapely dnes vydrží tak rok a když hned nedosáhnou toho, co chtějí, tak zkouší jinou formaci. U ničeho nevydrží, takže je nemá cenu ani sledovat. V Táboře je to hodně vidět,“ tvrdí Rosťa Gálik.

To ale případ K.Z.O. není, a tak se dnes mohou pochlubit čerstvým, třetím albem. První desku nahrávali a vydávali ve starém složení. Byl to surový materiál, doma pálený a vyráběný. Prodávali ho tehdy za dvacet korun v nákladu padesáti kusů. Druhé album, Vyšší princip, vydali ve sto kusech, ještě jsou nějaké k dispozici.

Horkou novinku nahráli v říjnu během dvou dnů ve zkušebně. „Na těch našich 19 minut cédéčka to stačilo. Kamarád má slušné vybavení a za dobrý peníz nám to dobře nahrál. Platili jsme si to ze svého, na klasické nahrávání by nebylo,“ říká Roman Mašát. Rosťa doplnil, že i kdyby to tak bylo, museli by album následně prodávat za 100 až 150 korun, a to by prý asi nikdo nekoupil. Možná ze soucitu k regionální kapele.

Album o dvanácti krátkých a úderných skladbách si vydali sami v nákladu 100 kusů. Jmenuje se Štěstí slabochů je oddanost. „Název souvisí s obalem, kde je vyobrazen Kristus, a s první písničkou. Týká se právě toho zaměření proti náboženství. CD navíc samozřejmě obsahuje textovou přílohu, takže si všichni mohou přečíst, o čem je,“ shodují se zakládající členové.


Deska bude k dostání na koncertech kapely za 50 korun, jak s humorem upozorňují, se ziskem tři koruny pro kapelu. Koncertně můžete K.Z.O. slyšet v únoru v táborském hostinci U Lva, kde hrají na tradiční akci Fuck off Valentýn. Uvažují i o koncertu v Praze, kde by si rádi zahráli.

Zajímavost: Kapela K.Z.O. je zastoupená třemi skladbami také na vinylové kompilaci z roku 2010 Posloucháte Jižní Čechy 3.

David Peltán