Petr Brátka.Odešel vzácný člověk, jeden z táborských umělců, jejichž dílo se vrylo do života města nezapomenutelným způsobem. Petr Brátka se narodil 3. února 1951. Po maturitě vystudoval obor výtvarná výchova na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, kde absolvoval roku 1973. Byl pozoruhodným malířem s osobitým stylem a jeho hlavní doménou byla velká plátna. Nevyhýbal se však ani grafice, ilustroval deset knižních titulů a uměl se ponořit i do tajů plastických výtvarných disciplin. Jeho práce pronikly do řady zemí světa od Dánska a Německa, přes Polsko, Itálii a Rumunsko až do Egypta, Ruska a Číny. Uspořádal více než padesát samostatných a na čtyřicet kolektivních výstav doma i v zahraničí. Byl nositelem řady prestižních ocenění, propůjčených mu českými i zahraničními uměleckými institucemi. Osobně si velice vážil bronzové medaile, kterou získal v Pekingu v roce 1998. Byl členem Asociace jihočeských výtvarníků a volného sdružení Setkání. V roce 2016 obdržel cenu města Tábora.

Petr Brátka byl jednou z nejvýraznějších osobností Husitského muzea. Už samotný vstup do muzejního kolektivu v sobě nesl hlubokou symboliku jeho života. Jako pracovník odboru kultury okresního národního výboru zorganizoval v roce 1977 výstavu jednomu z našich světoznámých uměleckých fotografů, který však tehdy platil, zejména v Táboře, co „persona non grata“. Výstava se nedočkala ani otevření a Petr Brátka za ni zaplatil ztrátou zaměstnání. Skončil v muzeu, ostatně ku prospěchu města Tábora a jeho kulturního života, jak se brzy ukázalo. Počátek jeho nové práce korunovala pamětní medaile, kterou vytvořil ke stému výročí založení muzea.

Každý, kdo se aktivně účastnil sametové revoluce v našem městě má jistě v paměti jeho postavu s tehdy ještě československým praporem v rukou, jak kráčí v čele pracovníků muzea demonstrovat na Žižkovo náměstí. Byl jedním z iniciátorů změny jména Muzea husitského revolučního hnutí na Husitské muzeum, což rozhodně nemělo zastínit bojového ducha české reformace, ale ukázat, že husitství bylo fenoménem daleko širším a zejména duchovním. Hned také vytvořil logo, které Husitské muzeum užívá dodnes. I město Tábor Petru Brátkovi vděčí za mnohé. Když uvidíte při slavnostních příležitostech na radnici městský prapor, věnujte vzpomínku i jeho tvůrci. Zapsal se i do dějin dnes už legendárních Táborských setkání. Když zastavíte auto na parkovišti u pivovaru, v místě zbourané synagogy, nebo když pojedete přes Písecké rozcestí a budete míjet místo nacisty vyvráceného hřbitova, vzpomeňte nejen na bývalé židovské občany našeho města, ale i na tvůrce pomníků jim věnovaných. To vše jsou však jen útržky bohatého tvůrčího života táborského umělce Petra Brátky. Budiž čest jeho památce.

PhDr. Miloš Drda, CSc., archeolog a emeritní ředitel Husitského muzea v Táboře