Myslkovickým stojí ve vsi národní kulturní památka

Je to zhruba půl roku zpátky, co na dveře myslkovického starosty Jiřího Vrhela zaklepali památkáři z Českých Budějovic, zda-li by si mohli prohlédnout obecní barokní zámek. Za dalších šest měsíců přišlo rozhodnutí: myslkovický zámek je od nynějška národní kulturní památkou.

„Mám z toho radost, je to pro naši obec určité zviditelnění," říká k rozhodnutí ministerstva kultury starosta.
Obec zámek vlastní již od roku 2006, kdy jej odkoupila od původního majitele Eugena Wratislava. „Kupovali jsme jej včetně návesního rybníku za dva miliony dvě stě tisíc. Až do té doby jsme si zámek pronajímali za korunu ročně, ale v současnosti se nám jako vlastníkům lépe shánějí peníze na opravy," vysvětluje Jiří Vrhel.

Nákladná střecha

Zámek od roku 2006 zbaštil už téměř tři miliony korun. „Nejnákladnější byla určitě střecha, ta stála kolem dvou milionů. Pak jsme také měnili topení, fasády, dělali jsme nové podlahy i sociální zařízení," jmenuje starosta některé ze zásahů.
Místní jsou na svůj zámek také patřičně pyšní. Například Marie Nováková, která v Myslkovicích s manželem žije už třiatřicet let. Že jej prohlásili za kulturní památku se ale dozvěděla až od Táborského deníku. „Vidíte, o tom jsem ani neslyšela. Je to ale určitě dobře, náš zámek je krásný. Obec se o něj hodně stará, poslední dobou hodně prokoukl. Zbourali hospodářské budovy, které stály okolo, a také park se stále vylepšuje," chválí obec.

Opravy ale dosud nejsou u konce, plánují se stále další. Hotový je zatím jen vnitřek budovy. „V letošním roce bychom rádi vydláždili nádvoří a odvodnili jej, protože přímo na něj stéká voda z okapů. Zatím máme vypracovanou studii a žádáme o dotaci," uvedl Jiří Vrhel a dodal, že práce bohužel brzdí rozhodnutí památkářů.
„Stále čekáme na jejich vyjádření, zda můžeme s pracemi vůbec začít. Teď se projevovuje, jak je svazující vlastnit kulturní památku. Od nynějška totiž musí veškeré zásahy schvalovat památkáři a vše se bohužel neskonale vleče. Byl bych raději, kdyby se rozhodovali pružněji," trochu si posteskl Jiří Vrhel a dodal, že dílčí úpravy se v budoucnu dotknou parku i balkonu na jihovýchodní straně zámku.

Vysoká autenticita

Od počátku prosince loňského roku patří tedy myslkovický zámek mezi necelých tři sta architektonických skvostů České republiky. Připojil se například k Pražskému hradu, Karlově mostu nebo také ke Kozímu hrádku, táborské Staré radnici, hradu Kotnov i ke stádleckému provazovému mostu.

Starosta Jiří Vrhel považuje jednoznačně za nejpovedenější zdejší klenutý malý sál s freskou na stěně a podlahou v původním stavu, kterou zrenovovali. „Malý sál má naprosto vynikající akustiku, díky níž tu organizujeme koncerty. Také tu každoročně pořádáme fotografickou soutěž, letos už popáté." Zámek totiž funguje zejména jako kulturní středisko s restaurací, která je otevřena každý den kromě středy. Zdejší ženy do zámku také chodí cvičit. Národní památkový ústav v Českých Budějovicích jej navrhl kvůli „vysokému stupni autenticity převážně v interiéru."

Dle rozhodnutí památkářů patří k hodnotám zámku zejména „dochované historické konstrukce a architektonické prvky, jako jsou valené, plackové a segmentové klenby v přízemí a v patře a trámový strop v přízemí. Z hlediska památkových hodnot je nejvýznamnějším prostorem v zámku velký sál v prvním patře s dochovanou valenou klenbou s výsečemi a bohatě zdobenými hranami výsečí se zbytky polychromie."