VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ani tvrdá práce nevyhnala z duší pétépáků humor

TÁBOR - „Dnešní mládež naštěstí už neví, co je skutečný strach o život a bída,“ zamýšlí se JUDr. Jiří Matyáš, člen Českého svazu PTP.

2.6.2007
SDÍLEJ:

JUDr. Jiří MatyášFoto: Josef Musil

„Jsem ročník 1925 a okupaci už jsem jako dospívající člověk vnímal v její plné síle. Studoval jsem na gymnáziu na Klášteráku, našeho ředitele popravili a dva spolužáky odvedli do koncentráku. V roce 1944 jsme předčasně odmaturovali a celý náš ročník musel nastoupit na nucené práce v organizaci Technische Nothilfe. Vyfasovali jsme uniformy po francouzských vojácích a pod velením Němců, převážně příslušníků SA, jsme měli pomoci zachránit Říši. V Praze a Ostravě jsme kopali a betonovali protipožární nádrže. Stanovili nám těžké denní normy, neustále jsme slyšeli jen německé povely a často se stávalo, že nejkrutější dril vytvářeli čeští policajti, kteří většinou zastávali funkce velitelů čet.“
Po válce přišly čtyři roky, kdy si pan Matyáš konečně mohl užívat svobody. Vystudoval práva, oženil se, při studiu si vydělával jako barový klavírista. Netušil, že je nad ním pomalu, ale jistě vynášen ortel, jenž ho opět zavede do tábora nucených prací, tentokrát v režii komunistické strany. „V roce 1950 jsem nastoupil vojenskou službu k pěšákům do Senice. V té době už ale armádní generál Čepička připravoval ‚oddělení zrna od plev‘ mezi vojáky. V prosinci na mě přišel od táborské organizace KSČ posudek a můj velitel mi bokem sdělil, že mě popsali jako osobu politicky nespolehlivou. Tehdy jsem zrovna studoval poddůstojnickou školu. Vyloučili mě, a se mnou několik dalších. Při denním rozkaze nám oznámili, že jsme přeřazeni k 54. rotě pomocného technického praporu do Komárna. Netušili jsme, co to obnáší a překvapilo nás, že musíme odevzdat zbraně. Velitelé nám řekli, že se budeme podílet na technických pracích a my si dokonce mysleli, že si tím polepšíme.“
Když vyčlenění vojáci přijeli v noci do Komárna, pohlédli pravdě do očí. Prapor sídlil v bývalé pevnosti. Stačilo, aby spatřili nocležny, do jejichž přízemních prostor se muselo vejít až 60 lidí, a ihned pochopili, že se jedná o lágr. „Druhý den na nás velitelé začali řvát, že jsme vředem na socialistické společnosti a že jedině tvrdou prací si můžeme vydobýt svoje místo mezi spořádanými lidmi. Dovedli nás na břeh Váhu, kde ležely navrstvené šestimetrové kmeny stromů, každý o hmotnosti asi tří metráků. Celé odpoledne jsme je holýma rukama museli odnášet na stanoviště vzdálené půl kilometru. Tato činnost neměla žádný praktický význam, jen nás měla morálně ničit. Opět jsme slyšeli jenom řev, tentokrát český a slovenský. A to bylo mnohem horší než těžká fyzická práce. Po třech týdnech výcviku nás přidělili k pracovním skupinám v podnicích a organizacích, kde práce byla také fyzicky těžká, ale už smysluplnější. Ponižování však neustávalo.“
I v těžkých podmínkách se ale přihodily veselé události. „V letech 1951-52 jsme v Bratislavě budovali podzemní nemocnici. Založili jsme si malou kapelu a náš velitel, poručík Shuti, na ni byl nesmírně hrdý. Jednou nás pěšáci pozvali, abychom jim zahráli na zábavě. Měli jsme neomezený přísun vína, a když byla zábava v nejlepším, přijeli papaláši z Komárna na kontrolu. Shuti rozhodl, že jim musíme přednést Internacionálu. Prý ví, že nejlíp hrajeme, když jsme opilí. Nikdo jsme tu píseň neznal, ale dostali jsme to rozkazem. Klarinetista tedy začal zpaměti na svůj nástroj vyluzovat přibližnou melodii ve značně vysoké poloze, ale po několika taktech nevěděl, jak dál, a tak si vytvářel vlastní pokračování. Trumpetista procitl z dřímoty, mohutně začal troubit, ale z jeho nástroje rovněž vycházely tóny, které se kultovní komunistické písni vůbec nepodobaly. Pozounista a saxofonista neurčitě přizvukovali. Kytarista k tomu hrál cosi, co připomínalo trampskou písničku Až ztichnou bílé skály, zatímco basista zvučně vydrnkával pomalý foxtrot. Katastrofu dovršil bubeník – zuřivě mlátil do činelů a bubnu, aby písni dodal alespoň revoluční nadšení. Zoufalý poručík Shuti začal falešně zpívat a všichni pétépáci se k němu posměšně přidali. Shuti nevěděl, co s tím, proto zavelel: ‚Pozor! Rozchod!‘ Jako zmoklá slepice doprovodil svoje rozhněvané nadřízené k jejich služebnímu vozu. Prý mu ani ruku nepodali. Nechtěl však být bez své oblíbené kapely, a tak nás za to nedal zavřít,“ vzpomíná Jiří Matyáš, pro nějž služba v PTP skončila 28. listopadu 1952, ale ani v civilu ho potom nečekal jednoduchý osud…

2.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Formíři a jádraři ve slévárnách formíř, skladač 17 000 Kč

Formíři a jádraři ve slévárnách formíř, skladač forem. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč, mzda max. 22000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: možnost prodloužení smlouvy, vhodné pro absolventy!, Náplň práce: Skládání forem a formování - střední a těžké formy, furanová technologie., Požadujeme: znalost slévárenské technologie. Dobrý zdravotní stav, práce je v prašném a hlučném prostředí. Ochota k fyzické práci., Podnikové stravování, dovolená navíc. , Kontakt: telefonicky, emailem.. Pracoviště: Kovosvit mas, a.s., náměstí Tomáše Bati, č.p. 419, 391 02 Sezimovo Ústí 2. Informace: Lucie Lefanová, +420 381 632 392.

Technika a elektrotechnika - Technika a elektrotechnika Mechanik opravář, 13 000 Kč

Mechanici a opraváři těžebních, stavebních a zemních strojů a zařízení Mechanik a opravář těžebních, stavebních a zemních strojů a zařízení. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13000 kč, mzda max. 19000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Mechanik a opravář těžebních, stavebních a zemních strojů., Kontakt: telefonicky., Nástup možný ihned.. Pracoviště: M.k. stav tábor s.r.o., Lužnická, č.p. 427, 390 01 Tábor 1. Informace: Mykola Kuzevych, +420 777 031 868.

Výroba - Výroba Pomocní dělníci ve výrobě 23 000 Kč

Pomocní pracovníci ve výrobě jinde neuvedení pracovník ve výrobě. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 23000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadavky: ochota, pečlivost, spolehlivost a pracovitost. Náplň práce: Výroba betonových výrobků, kontrola kvality, paletování a vyvážení na sklad. , Nabízíme: zázemí stabilní firmy, motivující platové ohodnocení, příspěvek na závodní stravování., Podnikové stravování. Pracoviště: Beton hronek s.r.o. - sudoměřice u bechyně, 391 65 Bechyně. Informace: Josef Hronek, +420 602 431 413.

Výroba - Výroba Provozní zámečníci, údržbáři 20 000 Kč

Provozní zámečníci, údržbáři Údržbář strojů a zařízení. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 27000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Min. SOU - technického směru (mechanik strojů, zámečník, obráběč kovů, klempíř, svářeč)., Pracovní náplň: údržba, opravy a seřizování balících strojů, motorových vozíků, akumulátorových vozíků a vah., Zaměstnanecké výhody:, Nabízíme zázemí stabilní firmy, finanční ohodnocení až do výše 27 000Kč + zaměstnanecké benefity: mimořádné odměny, 25 dnů dovolené, závodní stravování, svačiny zdarma, zaměstnanecké balíčky, příspěvky na penzijní připojištění, systém kafeterie - peníze na volný čas a zdraví zaměstnanců ve výši 6000Kč, příspěvek na dopravu nad 40km z místa bydliště., , Kontakt: telefonicky (po-pa 8-14hod), emailem nebo osobně (Průmyslová 499, Planá nad Lužnicí).. Pracoviště: Kostelecké uzeniny a.s., provoz planá nad lužnicí, Průmyslová, č.p. 499, 391 11 Planá nad Lužnicí. Informace: Petra Varačková, +420 724 067 818,381 419 363.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Zloději si šanci nenechali ujít

Letošní ročník Vltavotýnských slavnosti, které se konaly ve dnech 20. a 21. července. Foto: Miroslav Bžoch
150

Slavnosti nabídly muzikál i koncert Debbi.

Vytěžit vltavíny? Některé obce jsou pro.

Jižní Čechy – Hluboké jámy, jedna hned vedle druhé, všechny zaplněné vodou. Takový obrázek krajiny dobře znají obyvatelé oblastí, kde se vyskytují vltavíny.

Na co zajít do kina

Táborsko - Přinášíme přehled programu kin.

OBRAZEM: Připomněli 90 let od smrti dvou letců

Nové Kestřany - Desítky lidí si v pátek 20. července připomněly událost starou přesně 90 let, kdy se nedaleko Nových Kestřan (OÚ Štěkeň), ale už v katastru obce Kestřany na Písecku, zřítil vojenský letoun, ve kterém zahynuli při cvičném letu slovenský praporčík Viktor Hrivík a český poručík Josef Zetek.

Dřevorubci připravili dříví na zimu a našli svého krále

Hojná Voda – V Novohradských horách se sešli borci, kteří umí zacházet s pilou a sekerou.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT