Malého prince napsal Pilot ze smutku, říká Petr Sís

Když mu jako dvanáctiletému přinesl tatínek knížku Malý princ, líbila se mu její fantazie a svět, o kterém si myslel, že ho jednou objeví. Po 53 letech se story z dětství završila. Petr Sís dokončil knihu Pilot a Malý princ, vypráví v ní příběh francouzského letce, dobrodruha a spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho.  Představil ji na táborském knižním festivalu Tabook, kde se čtenářům podepisoval více než hodinu.

Petr Sís, výtvarník a autor knih pro děti, sleduje ve svém obrázkovém životopisu Saint-Exupéryho rodinné zázemí, dětské sny, práci pro leteckou poštu i osudový poslední let nad Středozemním mořem. Jde o portrét muže, jenž rád četl i psal přímo v kokpitu letadla, překonával hranice možného a přitom zůstal snílkem, žilo v něm zvědavé 
a hravé dítě. „Je to moje pocta Malému princi,“ říká 65letý Petr Sís, žijící v USA.

Jako mladý autor se prosadil s filmy, s nimiž se dostal ještě za komunismu až do Ameriky. Jeden ze snímků, které se plánovaly, byl právě Malý princ. Tak knihu četl znovu v angličtině a měl pocit, že je o odvaze překonat všechny problémy, které pilot 
v poušti zažil.

„V té době jsem měl dělat film pro Boba Dylana. Měl jsem se vrátit do určitého počtu dnů zpátky, podle výjezdní doložky. Knížka mi pomohla, řekl jsem si:  budu mít odvahu, zůstanu, dodělám film, bude úspěšný, pak se  vrátím do Prahy a vysvětlím to. Film se ale nikomu nelíbil, projekt Malý princ se neuskutečnil 
a pořád jsem se bál problémů 
s doložkou, až jsem v Americe zůstal,“ říká Petr Sís.

V Táboře vzpomínal na začátky v USA. Pomohl mu kamarád fotograf Antonín Kratochvíl, který ho dovedl do New York Times a dalších redakcí, pro které začal kreslit ilustrace. Tehdy se zrodil jeho tečkovaný styl.

„Začal jsem s ním, abych měl každý týden práci a mohl platit nájem. Měl jsem dobrý odhad, práci jsem dostával, ale zatímco jiní, co dělali ilustrace jednoduše, šli do hospody, já nikoho neznal, protože jeden obrázek jsem dělal tři dny,“ líčil Petr Sís, který v Americe dlouho spolupracoval jako s redaktorkou s Jackie Onassis, manželkou J. F. Kennedyho.

A opět se potkal s Malým princem. Jeho děti rostly, 
a když jim bylo asi 12 let, četly ho a on si uvědomil, že knížka je o tom, jak je život melancholický. Před deseti lety přišla další možnost, jak látku zpracovat: Amnesty International plánovala, že Malého prince se chopí Bono ze skupiny U2, vznikne knížka a album. Jenže potomci Saint-Exupéryho, kteří mají na knihu práva do roku 2033, byli proti.

Petr Sís  přesto hledal, jak poctu uchopit, jedním z impulsů se stala i jeho dcera Madlenka, která namalovala velký obraz Malého prince. Ponořil se do Saint-Exupéryho života. Kniha začíná slovy: „Narodil se 
s korunou zlatých vlasů. Doma mu něžně přezdívali Král Slunce…“ Zjistil leccos o jeho létání i to, že mu maminka dávala peníze až do doby, než začal být úspěšný. Jako pravdivá se vyjevila rovněž historka Sísova otce, kterou považoval za fantaskní: v New Yorku mu ukazoval dům u Central Parku, poblíž bytu Miloše Formane, kde prý Saint-Exupéry bydlel a napsal Malého prince.

„Zjistil jsem, že je to pravda. Knihu skutečně napsal tam a ještě na chatě na Long Islandu. On přijel do New Yorku na dva týdny a zůstal dva roky, já přijel do Los Angeles na tři měsíce a zůstal jsem 30 let,“ říká Petr Sís.

A tak pátral dál. Třeba po tom, jak Saint-Exupéry, ve Francii  vnímaný jako světec, chodil po New Yorku a coby velký vypravěč byl frustrovaný, protože neuměl anglicky. V pařížských kavárnách dokázal bavit společnost do ranních hodin, jeho historky milovali 
i taxikáři. Petr Sís si myslí, že kavárenským vyprávěním si zkoušel, co zabírá, a to nejlepší napsal.

„V New Yorku znal i spoustu krásných mladých umělkyň, které ale nemluvily francouzsky. Tak myslím, že si ze  smutku sedl a napsal Malého prince. Doufal jsem, že napíšu také něco pozoruhodného, zatím se nestalo, tak jsem se aspoň obrátil na jeho život,“ říká Petr Sís.

Smutku Saint-Exupéry propadal 
i proto, že v Americe nemohl létat. Nakonec se připojil ke své někdejší jednotce v Alžíru a z letadla fotografoval nepřátelské pozice.

„Poslali ho na jih Francie, což bylo dojemné, protože lítal nad místem, kde žila jeho maminka a kde vyrůstal. Několikrát se ztratil, byl známý tím, že si v letadle četl a psal. A při osmém letu, 31. července 1944,  se nevrátil,“ vypráví autor.

Říká se, že Saint-Exupéry zapomněl kyslíkovou masku 
a zmizel v moři. „Možná, že našel svou vlastní třpytivou planetu někde blízko hvězd,“ píše Petr Sís, který v létě dokončil další knížku. Je veselá, ale 
v kořenech má také smutek. „Je o barevných zmrzlinách, hodně veselých barev. Na začátku byl ale smutek z toho, že nám děti odešly do škol, syndrom prázdného hnízda.“

Petr Sís: Pilot a Malý princ. 
50 stran, Labyrint, edice Raketa, 2014, cena 349 Kč.