A jak se festival, u jehož zrodu stály tři kapely, za deset let změnil?
„Vyrostl. Začaly ho tři kapely z Táborska v sále Na Vyhlídce s mini-
mem aparatury, kterou jsme si navíc udělali na koleni, a bez zvukaře,“
vrátil se do roku 199 hlavní pořadatel Jaromír Fau Faustýn z
chýnovského Cugruntu, který jako jediný festival táhne dodnes.
Které kapely s vámi Koktejl začaly?
PicNic z Tábora a Koopr z Mladé Vožice. Všechno vzniklo z toho, že
jsme si společně chtěli zahrát, udělat zábavu sami pro sebe.
V té době jsme o festivalu ještě neuvažovali. Každej jsme si pozval
své fanoušky, a bylo to fajn. Jenže lidi se začali
ptát, kdy uděláme další zábavu. Za rok jsme to tedy zopakovali,
to už jsme byli čtyři kapely.
Kdy jste začali přemýšlet o pozvánce pro profi kapelu?
Asi při šestém ročníku, kdy jsme ještě byli v sále, jsme si vyšli
sednout ven na lavičku a začali přemýšlet. Když jsme propočítali
počet míst na Pintovce a vstupné, zjistili jsme, že bychom už jednu
profesionální kapelu mohli zaplatit. Zrovna bylo asi třetím ro-
kem v tu dobu krásně, tak jsme si řekli, že se už nebudeme bát
počasí a půjdeme ven, což bude hezčí, protože tahle muzika patří ven.
S tím nám ale došlo, že budeme potřebovat pořádný zvuk a podium,
což budou velký náklady. Aby se to všechno zaplatilo, muselo by
přijít hodně lidí. Jenže ti by nepřišli na nás, okresní kapely, ale jen
na profíky. Rozpočet se rázem zdesetinásobil. Jestliže v sále jsme
celou akci zvládli za třicet tisíc, teď je rozpočet tři sta tisíc.
Kdo se tedy už na koktejlu objevil?
Například Nezmaři, Poutníci, Pavlína Jíšová, teď Vlasta Redl.
Mění se také publikum, nebo máte věrný okruh diváků?
Jak roste festival, dorůstá i publikum. Jednou jsme chtěli zjistit, jaké
publikum sem chodí, tak jsme udělali anketu a z lístků jsme se
dočetli, že sem jezdí lidi z Klatov, Kladna nebo i Karviné. Mysleli
jsme, že jeli zrovna kolem Tábora, tak se u nás zastavili. Ovšem druhý
rok jsme se z ankety dočetli, že ti samí přijeli opět a další rok
znovu. A jejich děti nám dorůstají v diváky.
Začínáte druhou desítku, máš přání, jak by se měl Koktejl vyvíjet?
Mně se přání splnilo tím, že žijeme už deset let. Přemýšlím, kterou
kapelu bych tu rád viděl..... Hoptropáky mám osobně moc rád, letos
neměli čas, tak snad do někdy vyjde. Na příští rok mám slíbenej
Cop, který bude slavit třicetiny. Hlavně aby chodili lidi. Jenže to
je o programu a o počasí. A program bude dobrej, jen když na něj
seženu peníze.
Přece jen už má Koktejl svůj zvuk, to je stále problém sehnat peníze?
Je, pořád. Jestliže nám firma na začátku dala i deset tisíc, tak dnes
je už v situaci, kdy si to nemůže dovolit. Takže sháníme po
jednotlivých šupinkách a pomalu skládáme celýho kapra. Vždycky
za to běhání prošoupu jedny boty.
Pořád mluvíme o Koktejlu, ale festival se přece jmenuje Jordán?
To je otázka velmi na místě. Dřív jsme se jmenovali Táborský
county Koktejl, aby bylo všechno hned jasný. Ve chvíli, kdy jsme
se přestěhovali na Jordán, a to je asi v roce 2004, jsme usoudili, že
specifikace stylu už není nutná, ale že Jordán je známý po celý
republice a navíc festival u něj pořádáme. Jeden z mých cílů, možná
už pro příští rok, je, že se budeme jmenovat buď Táborský Koktejl, nebo
už jen Koktejl. K tomu cíleně směřuji, s dnešním dlouhým názvem
máme třeba problém i při uvádění na plakátech. A stejně lidi říkají, že
jdou na Koktejl.
Máte sečteno kolik kapel se tu už vystřídalo?
Vůbec jsem tomu nechtěl ani věřit, ale za těch deset let to je kolem
stovky kapel.