Kliknutím zvětšítePrvní fanynky na něj čekaly od devíti od rána, plných pět hodin… Tomu už se říká láska k idolu. Nejlepší byla čtyřletá Sofia v bílém kožíšku, která si na herce počkala na tatínkových ramenou přímo u vstupu do Thermalu. „Džony džepo přijel!!“ překřtila roztomile Deppa, kterého prý podle maminky poznala až díky starší sestře – ani ta samozřejmě před Thermalem nechyběla. A „Džepo“ ji neminul. „Sofii s láskou JD“ vystřihl s velkým úsměvem na přinesenou fotografii Piráta z Karibiku.
„Děkuji moc“, pravil vzápětí ve Velkém sálu, kam po totální tlačenici dorazilo bez diskuze nejvíc diváků za celou dobu festivalu. Ochranka a hostesky měli co dělat. Johnny byl ovšem hravý. Než zapózoval fotografům, předvedl hereckou etudu a s šibalským výrazem se klidil z pódia. „Jsem rád, že jste tu a že jste přišli na tenhle zvláštní film o mimořádném talentu. Shane MacGowan je můj hrdina a velký básník, ten film je pro něj,“ řekl o nápaditě natočeném portrétu irského muzikanta, který celý svůj život zasvětil oslavě rodné irské hudby, který herec produkoval.
„Johnny má rád vaši zemi, Prahu i vaše pivo,“ zahájil po projekci filmu Hrnec zlaťáků: Pár drinků s Shanem MacGowanem debatu režisér filmu Julien Temple. A jak vypadal první drink s hrdinou filmu? „Shane je hodně nevyzpytatelný. Poprvé jsme se potkali ve studiu, on seděl u stolu a v jedné ruce měl kytaru, ve druhé pivo. Vy v takové chvíli netušíte, co udělá – jestli se napije, nebo vám chrstne doušek do tváře,“ smál se Depp. „Je chytrý a vtipný, ale prostě takové zvíře, bílý tygr. Pokusili jsme se tresť jeho osobnosti ve filmu zachytit. Snad to klaplo.“
A dal k dobru i historku z natáčení: „Po jednom těžkém víkendu se Shanem jsem dorazil za ním do studia, a on mi nabídl, ať k jeho textu něco zahraju na kytaru. Já se nějak nešťastně v té kocovině opřel o mixážní pult, srazil ho a ten explodoval. Blesky, randál, syčení. Shane vyskočil a zvolal: To je skvělé, jak jsme to chytli! To je přesně ten zvuk, který jsem do skladby potřeboval!!“ Načež kdosi ze studia suše opáčil: No, nechytli, protože Johnny právě pult zničil… Od té doby vím, že nemá smysl snažit se Shaneovi v pití vyrovnat.“
Ďábelsky únavné koncertní šňůry
Film, který vtipně kombinuje dokumentární záběry s animovanými prvky a nabízí Shaneovy půvabné komentáře. Klidné okamžiky z dětství na cestičkách mezi kamennými zídkami, poli a zahradami se střídají s ráznou hudbou irských putyk i záběry z ďábelsky únavných koncertních šňůr, křehkost se mísí se syrovým slovníkem.
„Fuck je nejoblíbenější slovo Irů,“ přiznává mimo jiné hrdina filmu a svému producentovi Deppovi, který se občas na plátně také mihne, klidně vpálí: „Ty jsi takový slaďouš, tak roztomilý, že je mi z toho na blití…“ Pak spolu popijí další drink a smrtící kolo Shaneovy kariéry plné drog, panáků a sálů se točí dál. Johnny Depp přivezl parádní dokument, jehož hrdina budí obdiv, soucit i hrůzu z té smrtící muzikantské jízdy, a který je díky dynamické irské muzice plný skvělé energie.
Zítra „král bohémy“, jak ho Julien Temple nazval, uvede také hraný snímek Minamata. Mezitím bezpochyby vyrazí (tentokrát bez Shanea) za jiným drinkem, dost možná českým pivem, o něm se vyjádřil víc než pochvalně…
3
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
