„Já náš výkon hodnotím dobře, myslím, že se nám to povedlo a pan učitel byl taky spokojený. Takže máme radost," zamýšlela se při čekání na výrok odborné komise Nicola Sopková, která ve školním souboru hraje již devět let, takže je již ostřílenou herečkou. „Ale trému mám pořád, ta k tomu patří," přiznává.

Děti v tu chvíli v bechyňském kulturním domě čekaly na jediné: zda právě jejich výkon zaujal natolik, že rovnou postoupí do celostátního kola Dětské scény, nebo od porotců dostanou alespoň doporučení k postupu, o němž rozhodnou další  posuzovatelé.
„Je tu velká konkurence, ale doporučení by to snad být mohlo," tipovala Nicola v pátek večer.

Její spolužačka Kateřina Veřtátová z osmé třídy se porotě představila coby malostranská panička. „Pan učitel říkal, že mě chválili, tak se mi to snad povedlo," neskrývala radost. V souboru ještě není ani rok, ale prkna si ji už získala a klidně by se stejně jako Nicola vydala na profesionální hereckou dráhu.
Parťáka by jim stejně jako v souboru mohl dělat osmák Martin Mrzena, který si v pátek mimo jiné zahrál pana Vorla, známou postavičku Nerudových Povídek malostranských. „Texty mi do hlavy lezou docela samy, tak to je v pohodě, ale doma si je se ségrou cvičím. Asi jsem teď udělal jednu chybu, ale možná si jí ani nikdo nevšiml," prozradil na sebe Martin s osmiletou hereckou zkušeností.

A pak už přišel pořadatel krajského kola s názvem Bechyňské jaro, Štěpán Ondřich, aby vyhlásil výsledky. Po jeho slovech se ve vzduchu mísila radost se zklamáním. Přímý postup do Svitav žádný soubor nedostal. Nejblíž je mu ale přece jen bechyňský soubor, kterému porota dala doporučení k postupu. Na tvářích všech tří členů z celkem devítičlenného souboru, se ukázaly úsměvy.

Jaká byla letošní úroveň přehlídky, okomentoval Štěpán Ondřich. „Kdybych ji hodnotil pohledem divadlem nepolíbeného diváka, tak jsem se při některých kusech dost bavil. Když budu hodnotit jako člověk, který už něco viděl, hodnotil a zahrál, tak byly slabší i lepší výkony, ale něco, co by mne úplně překvapilo, tu letos nebylo. Takže úroveň průměrná."
S ohledem na mimobechyňské soubory ale připustil, že dobře se pobavil právě při sledování Nerudária v podání místních dětí. „Líbil se mi nový přístup uchopení vlastně nepopulární látky, jakou Neruda pro mladou generaci je. Živě hráli na hudební nástroje i zpívali, a to se mi moc líbilo, protože leckdy jsou vystoupení tak přetechnizovaná, že hraje samotná technika a nehrají herci. Právě proto jsem z jejich představení odcházel nadšený," zdůvodnil.

Režisér a vedoucí souboru František Oplatek ale Nerudu jako nezáživný materiál nevidí. „Právě že je bavil. Byl to také náš pokus Nerudu zlidštit a přiblížit dnešním dětem. Udělat jeho povídky tak, aby je bavily. Nazvali jsme to Nerudárium a šlo prakticky o akvárium, v němž plavou různé typy postaviček z povídek a my se na ně z výšky dívali. Děti pak na nich hledaly to, co je zajímá a na maloměšťáctví lidí z Malé Strany zjistily, že je to stejné jako dnes a že Neruda byl velký ironik a člověk, který uměla pracovat s humorem, vtipem a pointou. A to jsme se snažili přenést do hry."

Letošní jihočeskou přehlídku ve volných chvílích vyplnila ještě soutěž o nejlepší básničku s jarní tematikou, již děti musely na místě vymyslet. Sešlo se jich přes dvacet a veřejnost si je co nejdříve přečte v bechyňské knihovně.
Během pátku se představilo osm soutěžních souborů Jihočeského kraje.
Přehlídky mají vedoucím souborů nabídnout porovnání stylů a přístupů při práci s dětmi v oblasti dramatické výchovy. Jsou místem pro předávání zkušeností a inspirací.