Češi poprvé spatří kousek pláště, v němž možná kázal Jan Hus. Stovky exponátů, přičemž mnoho z nich patří k unikátům, nabídne výstava, kterou 5. června otevře Husitské muzeum v Táboře. K tahákům se řadí nově restaurovaná oltářní křídla z Roudník, Husův hrneček či obraz Václava Brožíka. K expozici Jan Hus 1415/2015 muzeum připojilo programy pro děti a připomíná tak 600 let od Husova upálení.

Jde o první velkou husovskou výstavu, kterou je letos 
v Česku možné vidět. Jak říká ředitel Husitského muzea Jakub Smrčka, idea je napadla již před několika lety. „Bylo nasnadě, že bude právě v Táboře, ve městě spojeném s husitskou tradicí. Je to zdaleka nejrozsáhlejší výstava v historii našeho muzea, stojí nejvíce peněz a doufáme, že přinese velký efekt, slibujeme si od této akce velkou návštěvnost. Je výjimečná svým rozsahem a množstvím exponátů,“ řekl šéf muzea.

Expozice zabírá plochu více než 600 metrů čtverečních. Když ředitel jmenuje zásadní zajímavosti, jako první zmíní pozdně gotická oltářní křídla 
z Roudník. V restaurované formě je muzeum, do jehož sbírek se před dvěma lety dostala, vystaví prvně. Jejich náhodný objev spadá do 60. let, kdy se 
v obci Roudníky opravoval barokní oltář. „Motiv posledního přesvědčování Jana Husa před upálením je specifickou českou tradicí, unikátní zobrazení,“ řekl Jakub Smrčka.

Husitské muzeum v Táboře otevře 5. června velkou výstavu k poctě Jana Husa. Nabídne stovky exponátů. Na snímku ukazuje okenní průsvitku ředitel muzea Jakub Smrčka.Poprvé je v Česku vystaven ústřižek Husova pláště, půjčený z muzea ve francouzském městě Colmar. Je možné, že tkaninu z 15. století nosil sám Jan Hus či někdo jiný 
v Kostnici. Když tam dělali zkraje 19. století výstavku kuriozit z koncilu, dostali významní hosté kousek pláště na památku a mezi nimi byl 
i jeden radní Colmaru…

Asi největší vzácností je Husův hrneček ze Sezimova Ústí. Našel ho učitel Josef Švehla, je to jediný dochovaný doklad liturgické nádoby prvních tamních husitů. Text u spodního okraje obsahuje začátek písně 
z Jistebnického kancionálu Králi slavný, Kriste dobrý, která se připisuje Husovi, jenž ovšem z hrnečku pravděpodobně nikdy nepil.

Jedinečný je i gotický Kristus. Tím, že má rozkládací paže, může připažit a rozpažit, což se používalo ve středověku, například na Velký pátek ho mohli jako figurku sejmout z kříže, složit mu ruce a uložit do vyzdobeného hrobu. „Vizualizovali tak svoji zbožnost,“ říká Jakub Smrčka.

Speciální jeřáb vyzvedl 26. května plátno Václava Brožíka Hus před koncilem Kostnickým do budovy bývalé táborské radnice. Obraz z roku 1883 bude součástí výstavy, kterou chystá Husitské muzeum k 600. výročí upálení Jana Husa. Výstava začne 6. června.

Expozice nabídne také nejstarší figurální vyobrazení Jana Husa, odlitek jeho hlavy z roku 1517, autorem je patrně tvůrce táborského znaku, sochař Wendel Roskopf. Mezi lákadla spadá i obraz Václava Brožíka z roku 1883 Hus před koncilem Kostnickým, plátno 5,5 krát 3,5 metru, jež musel do muzea stěhovat speciální jeřáb. „Poměrně raritní je i vycházková hůl s hlavičkou Jana Husa, o ní se dlouho nevědělo,“ řekl muzejní pedagog Josef Makoč.

Pozoruhodné jsou i další předměty. Třeba komorový kamnový kachel, jeden z pěti známých s vyobrazením Husa ze 16. století. Norimberská edice vydání jeho spisů, kterou v roce 1599 připravil Matyáš Vlašic a z níž se dodnes čerpá; populární kniha o historii husitské války a životě Husa od Zachariase Theobalda z 18. století; různé grafiky; secesní reliéf Husa na hranici; plastický portrét kazatele od sochaře Františka Bílka či třímetrový model Husova pomníku od stejného autora; plakát na výstavu o Husovi 
v Táboře z roku 1906, kde labuť symbolizuje legendu, podle níž měl církevní reformátor na hranici říci: 'Nyní pálíte husu, ale po 100 letech vzejde 
z popela bílá labuť…'

Minout by návštěvník neměl ani okenní průsvitku 
s Husem a nápisem Od pravdy neustoupím z doby Národního obrození. „Vyvěšovaly se do oken na různé svátky, vycházely i jako přílohy časopisů a vyráběly se k nim speciální dřevěné svícínky,“ popsal Jakub Smrčka.

Husitské muzeum v Táboře otevře 5. června velkou výstavu k poctě Jana Husa. Nabídne stovky exponátů. Na snímku ukazuje takzvaný Husův hrneček pracovnice muzea Pavla Tůmová.Výstava, jež začne dnes Muzejní nocí a potrvá do 31. října 
v budově Staré táborské radnice, zodpoví rovněž otázky: 
V jakém prostředí se Hus narodil, co jedl, jak se oblékal, 
o co mu šlo a zač jej soudili. Součástí expozice je zážitková místnost v gotickém sklepení.

„Děti si projdou život Jana Husa hravou formou, zahrají si šachy, vrhcáby, promítneme animovaný film Jana Míky,“ řekl ředitel. Ve sklepení školáci najdou i Husovu pracovnu, vězení a stanoviště s hravými úkoly. Jako vzpomínku si lze domů odnést kacířskou čepici Husa coby vystřihovánku, pohledy, pexeso či mapu památných míst husitství.

600 let od upálení mistra Jana Husa připomíná Jihočeský kraj řadou akcí. V březnu to začalo nápodobou bitvy u Sudoměře, 25 milionů korun stála oprava Husova rodného domku v Husinci, do něhož se lidé poprvé podívali poprvé 30. května.

Zajímavosti
• oltářní křídla z Roudník
• Husův hrneček
• část Husova pláště
• obraz Václava Brožíka z r. 1883
• okenní průsvitka s Husem

V číslechNáklady: 4,5 milionu Kč
Výstavní plocha: přes 600 m2
Vernisáž: 5. června
Konec výstavy: 31. října

VstupnéDospělí: 100 Kč
Dět: 60 Kč
2 dospělí, 3 děti: 260 Kč ( vstupné do všech expozic muzea)