VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V lidech dobro stále je, politikům bych doporučila pokoru

Tábor – Rozhovor s etičkou Marií Jakešovou.

29.1.2010
SDÍLEJ:

Etička Marie Jakešová.Foto: David Peltán

Základní škola Orbis Pictus se může pochlubit průkopnictvím. Patří mezi pouhé dvě školy v České republice, jejichž celý pedagogický sbor se v rámci projektu Otevřeno nechává školit v etické výchově. Zhruba každých šest týdnů tak Tábor navštěvuje místopředsedkyně občanského sdružení Etické fórum ČR Marie Jakešová (47) z Prahy a lektorka etické výchovy Jaroslava Haisová. Marie Jakešová, původně stavební inženýrka se oboru věnuje deset let, kdy se dostala k výuce na stavebním učilišti. Dnes učí etiku dospělé lidi i mládež na gymnáziu. Jak sama říká, je věčnou optimistkou, kterou výuka etiky baví.

Loni vaše sdružení oslavilo deset let působení, můžete ho čtenářům představit?
Sdružení vzniklo na konci devadesátých let z iniciativy lidí, kteří pociťovali nepřítomnost pozitivních projevů ve společnosti a vnímali nárůst jevů opačných. Když se sdružení ustanovovalo, což tehdy podpořil i Václav Havel, bylo smyslem zpopularizovat slušnost ve společnosti. Mluvilo se o morálce, mravnosti. To jsou však pojmy, které v někom mohou vzbuzovat negace. Lidé nechtějí být usměrňováni a káráni. Dnes raději používáme slova jako slušnost, důvěra, lepší vztahy. Jak jsem zmínila, jde nám o popularizování a šíření slušnosti.

Často se však pletou pojmy etika a etiketa…
Jsou to dvě odlišné věci, přesto spolu souvisí. Zatímco etika vede člověka k tomu, aby zvažoval, co je dobré pro něj, pro jeho okolí a zamýšlel se nad tím, tak etiketa je samotný projev chování – forma, bonton, slušné chování, např. jak se chovat u stolu, jak se vhodně obléci. Etiketa by z etiky měla vycházet. Příklad by byl: jdu do nějakého prostředí, vezmu si vhodné oblečení, ne jen proto, abych se nějak prezentoval, ale že mám respekt k tomu prostředí a dané situaci.

Jak se daří etiku do společnosti dostat a jak se případně projevuje? Zpětná vazba v tomto případě musí být velice složitá.
Jdeme na to přes děti, mladou generaci a zejména učitele, které školíme a oni pak děti učí etickou výchovu. Cílem je, aby se děti chovaly takzvaně prosociálně. To je chování, které je ku prospěchu druhým lidem bez ohledu na vnější odměnu. Akcent se klade na to, že každý je sice individualita, ale žijeme mezi lidmi. A pokud se nám všem má žít dobře, je zapotřebí, abychom na sebe brali ohled, dobře komunikovali, byli empatičtí, uměli si pomáhat a spolupracovat. Důležitá je však také asertivita. Nejde o to, aby z děti byly „do dnešní doby nepoužitelná“ dobračiska. Když někomu pomáhám, tak proto, že já chci a mám na to. Musí to být svobodná vůle, ne proto, že mě někdo donutil, nebo neumím říct ne. Aby však byl vidět výsledek, deset let pro naši práci je ještě málo.

Problém asertivity je ale myslím nejen u dětí…
Máte pravdu. Už jen ten pojem. Někdo to odmítá, protože asertivita bývá zaměňována s agresivitou. Jedná se však o prosazení oprávněných požadavků, kdy je zachováván respekt vůči dalším lidem. My školíme pedagogy ve dvouletých akreditovaných kurzech. Obsahem je nácvik sociálních dovedností, kdy si učitelé pomocí různých aktivit vše sami zkouší. Kurz je tedy realizován zážitkovou metodou. Máme výbornou zpětnou vazbu, mnozí vnímají posun i u sebe sama, třeba právě v té správně pojaté asertivitě. Proškolením získají metodiku pro výuku dětí.

Mohla byste uvést nějaký konkrétní příklady z výuky?
Tak například z kurzu pro dospělé: Jeden člověk má v ruce obrázek a ústně ho popisuje druhému, který má čistý papír. Na základě popisu má za úkol vytvořit ten samý obrázek. Lze tuto aktivitu zadávat různými způsoby, tady se kreslíř nesměl dále dotazovat. Nakonec se do toho paní učitelka, jež malovala, tak zamotala a zpanikařila, že vůbec nevěděla, kam má kreslit a co. Aktivitu vlastně nezvládla, ale v rámci následné besedy, kdy účastníci hry reflektují pocity a prožitky, celou akci uvedla jako pozitivní. Uvědomila si totiž, jak je dětem, když jim zadává například úkol z geometrie a někteří ji přitom nestíhají sledovat nebo neví, jak kreslit. Jiným příkladem je uvědomování si důležitosti očního kontaktu, kdy děti vedou dialog v různých situacích, když sedí bokem k sobě či zády a povídají si. Najednou zjišťují, jak je fajn dopřát někomu zrakové spojení.

Komunikace je dnes celkově asi velice důležitá, zejména když je stále více profesí, kde je vyžadována…
Napadá mě k tomu, že dříve byli lidé více spolu a mohli si tak rozumět i beze slov. My jsme ve chvatu a v průběhu dne se setkáváme s mnoha lidmi, k tomu navíc probíhá mailová, sms a jiná komunikace. Stále něco sdělujeme. Dnes se hodně mluví, ale obsah slov se vytrácí. Proto v komunikaci klademe velký důraz na naslouchání. Když vás někdo se zájmem vyslechne, je to zážitek. Sdělování a naslouchání by tedy mělo být v harmonii. Ale kromě komunikace máme i tak krásná témata jako důstojnost lidské osoby a pozitivní hodnocení druhých.

V jakém věku byste doporučila začít s výukou etiky, měla by být součástí rozvrhu hodin a co by mělo být gró výuky?
Etika je v původním slova smyslu filozofický směr. To, co my děláme, je nácvik sociálních dovedností zážitkovou metodou – hrami. Dobré by bylo, kdyby se začalo už ve školkách. V ideálním případě by etická výchova být ale vůbec nemusela, kdyby děti měly základ z rodiny. Ale ani děti z rodin, kde jsou jim určité hodnoty vštěpovány, nepřijdou zkrátka. Jen se jim něco zdvojnásobí a na druhou stranu je dobře, když slyší z více stran, že se slušnost vyplácí i přesto, že je nějaký krátkodobý prospěch třeba mine.

Slyším zejména od starších lidí, že dřív byl svět slušnější. A to i děti ve školách…
Učitelé dnes nemají téměř žádné páky, jak dítě k něčemu přimět. To je i v souvislostí s tím, jak ředitelé bojují o to, aby měli žáky a naplnili třídy. Důsledkem může být, že se ředitel v případném konfliktu mezi učitelem a žákem postaví na stranu žáka. Dřív asi opravdu nebylo v rodinách „běžné“, že se nadává a shazuje funkce a vážnost učitele. Dnes mají mnohé děti v rodičích zastání i pro nevhodné chování a tolerují se mnohdy i závažné problémy, které zůstávají nepotrestány. Jediná šance - páka, již učitel dnes má, je, že studenty předmětem zaujme. A to není snadné, protože děti mají přemíru jiných podnětů – hry, mobilní telefony, komunikační servery, ipody, MP3, MP4… Tomu člověk těžko konkuruje v rámci jedné vyučovací hodiny. Děti jsou dnes také mnohem otevřenější. Co by dříve byla drzost, dnes je názor. Ale zdravé sebevědomí, které bychom všichni rádi měli, není jednoduchá věc. Je to záležitost láskyplné, přesto důsledné výchovy. Na to, zda se ze společnosti slušnost vytrácí, nemám jednoznačnou odpověď. Někdy mám pocit, že je to horší, ale vždy se zas přesvědčím, že to dobré v dětech a lidech je, jen je to někdy zakryté nevhodným chováním. Občas se zdá, že lidé mají málo zdravé sebeúcty, přesvědčení o svých kvalitách, což je bezpodmínečným předpokladem pro dobrý vztah vůči ostatním. Dítě, které je tzv. zakomplexované, má se sebou problém a léčí si to na ostatních, potřebuje pomoc a hlavně lásku.

Je ještě v lidech dobro?
V lidech dobro jistě stále je. Projekt etické výchovy vnímá dítě jako někoho, v kom vše dobré již potencionálně existuje a etická výchova má toto povzbudit, kultivovat. Máme takové přirovnání učitele k zahradníkovi, který může růži zušlechtit, ale podstatu nezmění. Růže je růže, bez ohledu na jeho vůli. On nezpůsobuje její růst, on jí „jen“ připraví podmínky pro to, aby vyrostla a rozkvetla do své nádhery, aby z ní nebyl bodlák. Někdy to však nejde, nebo jde obtížně. Děti si z rodin občas přináší velká traumata. Pokud jde o různé ústupky či pokušení chovat se neeticky, vidím to asi tak. Nikdo není úplně dokonalý a každý máme svou hranici, za niž nejdeme. Jde však o to, abychom ji vlivem okolností neposouvali. Lehké to není dnes, ale asi ani nikdy v minulosti. Kdyby bylo, tak by společnost vypadala jinak.

Má kantor nějaké šance zůstat slušný, když učí v problémové třídě?
Učila jsem i na učilišti, kde to bylo drsné a po němž jsem si říkala, že horší už je jen nějaký výchovný ústav. Mě to tam ale moc bavilo a došla jsem k tomu, že pokud se člověk chová férově, snaží se, má v zásadě ty lidi rád a když uplatňuje základní pedagogický princip přijetí dítěte takového, jaké je, tak to jde. Samozřejmě, někdy mě studenti štvali, k některým jsem cítila větší sympatie, k jiným menší, ale to je lidské.

Téměř denně máme na očích politickou scénu, která má dnes ke slušnosti mnohdy velmi daleko. Přitom by měla být vzorem a příkladem. Co na to říkáte vy?
Naši politici by měli být elitou a já dnešní politiku vnímám jako veliký problém. Ať chceme nebo nechceme, svět kolem sebe vnímáme a nějakým způsobem nás ovlivňuje. Dospělý člověk má většinu věcí už v hlavě srovnané a ovlivnit se příliš nedá, ale děti ano. Dokonce jsem se s tím setkala na tom učilišti, kde mi studenti řekli: proč my bychom měli být poctiví, když ty nahoře nejsou. Na to se těžko odpovídá, a jednoduše odpovědět ani vlastně nelze. Tady pak přichází na řadu otázka smyslu života. Naštěstí ani ty děti si nemyslely, že je jím nahrabání peněz, majetku a pozice borce. Přežívání a užívání si. Smyslem je vážit si sebe, být v kontinuitě s něčím, co tu bylo před námi a co tu bude po nás. Skauti mají úžasné heslo „Opouštět tento svět o něco lepší, než do jakého jsme přišli“. Pomáhat, i když na malém prostoru, tak budovat lepší svět. Zní to idealisticky, ale žít tak přináší uspokojení. Musíme se vnímat tak, že všichni jsme vzory - pro děti, pro lidi na ulici. A ti politici, kteří se dnes v médiích prezentují? To je smutné, bohužel. Můžeme se snad jen utěšovat tím, že i negativní vzory vychovávají. A to tak, že si člověk řekne: tak takhle teda ne.

Co byste politikům doporučila?
Zamýšlím se nad tím, zda politika takto semele opravdu každého, nebo jestli tam jdou lidi, kteří už jsou nějak disponovaní. Poznala jsem pár lidí, kteří se tam dostali a slušnost si zachovali. Doporučila bych pokoru. To je úžasná ctnost, která se dnes moc nenosí a je spíš vnímaná jako slabost. Když jsou lidi pokorní, neznamená to přece, že jsou zalezlí v koutku. Naopak jsou si vědomi svých omezení a omylnosti. Podle mě je projev silné osobnosti, když člověk umí přiznat chybu. Kdo z dnešních politiků za posledních x-let to umí, kdo na veřejnosti přiznal chybu? Vždyť by si z toho mohli udělat ctnost. Ale aby zase byli účelově pokorní, to jim doporučovat nebudu.

Je ale spousta etických kodexu. Pro lékaře, úředníky, politiky i novináře. Myslíte, že se je daří dodržovat, sledujete to jako organizace?
Byla snaha, že je budeme sumarizovat a že je budeme mít k nahlédnutí na našich stránkách. Abychom však kontrolovali dodržování, na to nejsou nástroje. Co se týče samotné existence kodexů profesí, je to opět k úvaze. Je fajn, že se o nich vůbec mluví, na druhou stranu jsou zase jen něčím na papíře. I když formulace v nich mnohdy vedou k zamyšlení, stav společnosti neřeší. Tady vzpomínám na nedávno zesnulého ústavního soudce Vojtěcha Cepla. Ten říkal něco v tom smyslu, že sebelepší formulace práva je k ničemu, když v lidech není základ – svědomí. Potom cokoli je psáno, se dá obejít. V tom vidím smysl etické výchovy – pomáhat, aby člověk věděl, aby měl citlivost a svědomí - tedy tušení, co je správné a co ne.

Do politiky se dostávají strany, které jsou označovány za extrémistické, navenek se však prezentují velice slušně…
Měla jsem na učilišti několik studentů z řady neonacistů, a tam jsem vnímala, že na ně nestačím ani pedagogicky, ani lidsky. Ta zášť v nich byla obrovská, i když jsem jim snažila přiblížit. Nevím, kde se to v nich vzalo. Setkala jsem se tam dokonce i s případem, kdy ten jeden kluk spolu s dalšími někoho zkopal tak, že dotyčný přežíval na přístrojích. Se vší samozřejmostí přišel za mnou a chtěl se omluvit, proč nebyl ve škole a abych prý byla diskrétní. Já jsem to však odmítla akceptovat, bylo mi zle a před třídou jsem k tomu zaujala stanovisko. On si stoupl, díval se na mě a na zlomek vteřiny jsem v očích zahlédla zahanbení. To byl ale mžik. Vnímal to tak, že si zkomplikoval život, ne že někomu tak moc ublížil. Po čase volala jeho matka, jak to bude mít se školou – měl přerušeno. Já jsem se ptala, jak to dopadlo s tím člověkem, kterého zkopali. Ona odvětila, že ji to nezajímá. V tu chvíli jsem si říkala, matku nezajímá, zda je její syn vrah? To je strašné… Pro ty organizace je slušnost jen prostředek, jak dosáhnout svého cíle. Možná je tam něco jako etiketa, ale chybí etika. Spousta lidí se na to nachytá.

Internet je otevřený svět, kde je nejen spousta dobrých informací, ale i ne příliš třeba pro děti vhodných materiálů. Jaký vztah k němu z hlediska etiky máte?
Samotnou mě děsí například čísla, kolik je stránek s dětskou pornografií či jiným závadným obsahem. Internet je ale jako peníze. Taky nejsou v zásadě špatné nebo dobré, jde jen o to, pro jaký účel se použijí. Je třeba s tím umět pracovat a nenechat se zlákat. Dospělí nejsou všichni technicky zdatní, ale poradí si s obsahem internetu. Děti jsou na tom opačně. Došli jsme do doby, kdy vědomosti starších nejsou jakoby potřeba. Mladí je předstihli ve vědění i technologiích a stáří není ctěné, není mu nasloucháno. To souvisí i s televizí, internetem a počítačem obecně. Děti se na něm něčemu oddávají, nám je to jedno, protože s tím neumíme pracovat. Ale i to se dá využít. Vždyť si o tom můžeme povídat! Vidět takzvaně závadný film, počítačovou hru je jedna věc, reflektovat druhá. Zeptat se, co tě tam zaujalo, jaký z toho máš pocit, jak jsi to prožíval a který hrdina se ti líbil a proč? Mohu dítě přivést k tomu, že takto ne. Tím film či hra nebude mít destruktivní účinek. Je to však opět o komunikaci a čase, který jsme ochotni dětem dát.

Má podle vás etika ještě nějakou budoucnost?
Možná bude renesance, třeba ty kodexy a jejich invaze tomu trochu napovídají. Současný stav, už jen světová ekonomická krize, není dobrý a lidé si to začínají uvědomovat. Nejsme dost pokorní, nevážíme si věcí, jsme nespokojení, nepoctivě se chováme, neumíme dobře zacházet se zdroji, které tu máme. To vše způsobuje krachy a etická témata budou stále více aktuální. Stále jsme se z chyb dostatečně nepoučili. Současné problémy jsou vážné a těžko je snadno vyřešíme. Jednou z možností jak účinně, byť pomalu ovlivňovat vývoj pozitivním směrem je vychovávat mladé lidi v silné, sebevědomé osobnosti schopné převzít zodpovědnost za svůj život a spoluzodpovědnost za druhé lidi. O to se snaží etická výchova. A ještě jeden argument pro ni: dětem se líbí.

David Peltán

http://taborsky.denik.cz/zpravy_region/do-skol-se-vali-nove-predmety-20100128.html

29.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 15 000 Kč Prodavači potravinářského zboží prodavč/ka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Volné pracovní místo na prodejně Novák maso-uzeniny v prostorách Penny Marketu., Náplň práce: pultový prodej uzenin, sýrů a lahůdek, obsluha pokladny, komunikace se zákazníky, příprava a doplnění zboží do pultů, úklid pracoviště apod., Požadujeme: zdravotní průkaz, věk alespoň 18 let (práce s penězi), ochotu pracovat na směny (ranní/ odpolední), Zajímavé finanční ohodnocení, čtvrtletní výkonnostní bonusy, příplatky za případnou práci o víkendech a svátcích, příspěvek na penzijní pojištění, stravenky, lázně, poukázka na mycí a čistící prostředky, slevové poukázky na odběr zboží, zázemí stabilní české společnosti, zaškolení na prodejně, možnost práce i na zkrácený úvazek nebo DPP., kontakt tel. nebo osobně 7:00 - 18:00. Pracoviště: Novák maso - uzeniny s.r.o., tábor, Purkyňova, č.p. 2986, 390 02 Tábor 2. Informace: Miluše Kellerová, +420 725 263 697. Zákaznický servis - Zákaznický servis Pracovníci v zákaznických 17 000 Kč Pracovníci v zákaznických kontaktních centrech Specialista kontaktu se zákazníky Naturamed. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč, mzda max. 17000 kč. Volných pracovních míst: 15. Poznámka: Co takhle pracovat u seriózního zaměstnavatele, který se přizpůsobí Vašemu rodinnému životu?, Nově hledáme kolegy do týmu Naturamed. Teď máte možnost pracovat třeba jenom 4 hodiny, ale zaplaceno dostanete za o 8 hodin., Co bude Vaším posláním?, • Budete telefonicky komunikovat se zákazníky., • Základní práce s PC., Pokud nemáte s takovou prací zkušenosti, nevadí. U nás jsou úspěšní především ti, kteří chtějí pracovat sami na sobě., Co z Vás dělá ideálního uchazeče?, • Máte příjemný hlasový projev a čeština je Váš rodný jazyk., • Pro komunikaci s lidmi nepotřebujete manuál, naopak si bez problémů vystačíte se svým přirozenou komunikační dovedností., Proč u nás pracovat?, • Máte volbu pracovního úvazku – 8, 7, 6, 5 a 4 hodinový., • U nás máte jistotu, že peníze dostanete vždy včas., • Pokud splníte svůj denní plán, můžete jít domů a zbytek pracovní doby Vám bude zaplacen., • Už jste někdy v zaměstnání dostával/a nanuky, pizzy, ovoce nebo třeba i koblihu? U nás je to běžné., • Získáte zvýhodněné mobilní tarify pro Vás i Vaše okolí., • Pracovní doba PO - PÁ 8:00 - 16:30 – (dle pracovního úvazku), víkendy a svátky volno.. Pracoviště: Atoda tábor, s.r.o., Světlogorská, č.p. 2771, 390 05 Tábor 5. Informace: Nicola Plánská, +420 380 900 122. Výroba - Výroba Brusič nástrojů a kovů 22 000 Kč Brusiči nástrojů a kovů Brusič na plocho. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 22000 kč, mzda max. 24000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: K práci v nástrojárně přijmeme šikovného brusiče na plocho s alespoň 5 letou praxí., Nabízíme velmi kvalifikovanou a zajímavou práci na vstřikovacích formách,, po adaptaci zajímavé mzdové ohodnocení,, jednosměnný provoz,, 5 týdnů dovolené,, výhodné stravování v závodě,, příspěvek na penzijní připojištění,, příplatek na dojíždění, a další zajímavé benefity.. Pracoviště: Koh-i-noor mladá vožice a.s., 391 43 Mladá Vožice. Informace: Růžena Kalinová, +420 381 401 303. Výroba - Výroba Seřizovači 18 000 Kč Seřizovači a obsluha ostatních obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) Obsluha CNC. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 23000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Náplň práce:, - ovládání CNC frézky, - vytváření CNC programů, - mezioperační kontrola výroby, - manipulace s materiálem, - údržba stroje, Požadavky:, - střední vzdělání s výučním listem, - manuální zručnost, - technické myšlení, - přesnost, prostorová představivost, - spolehlivost, - výborná znalost a orientace ve výkresové dokumentaci, - praxe v obsluze CNC stroje, Poskytujeme:, - mzdu složenou z pevné a prémiové části, kterou může pracovník ovlivnit svými výsledky, - zázemí stabilní rodinné zahraniční firmy, - 5 týdnů dovolené, příspěvek na stravování, - výhodná nabídka volání v rámci firemního tarifu, - výhodné ceny elektrické energie a zemního plynu, - společenské akce - rodinný den, vánoční večírek, - firemní chata v Orlických horách, - motivující prostředí s vysokou pracovní samostatností a zodpovědností, , Kontakt emailem (gprochazkova@aco.cz). Pracoviště: Aco industries tábor s.r.o., Průmyslová, č.p. 1158, 391 02 Sezimovo Ústí 2. Informace: Gabriela Procházková, .

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstava mapuje proměny 100 let Veselí nad Lužnicí a okolí.
19

Výstava mapuje proměny 100 let Veselí nad Lužnicí a okolí

Výstava chryzantém na Žumberku
13

Místo květin mi poslali salát, vzpomíná pěstitel

Sražení policistky, hrad pod palbou: a sumec albín: prohlédněte si videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 20. až 21. října 2018.

Předjednali koalici, primátorem má zůstat Jiří Svoboda

České Budějovice – Celkem pohodlnou většinou 27 mandátů v zastupitelstvu ze 45 by mohla disponovat nová koalice v Českých Budějovicích. Její vznik v neděli večer předjednali zástupci ANO, hnutí Občané pro Budějovice, uskupení Společně pro Budějovice (Lidovci a TOP 09) i platformy STAN a Čisté Budějovice.

Z Petra Voka Václavem Budovcem

Český Krumlov – V sobotu kolem jedné hodiny potkávám před Městským divadlem Český Krumlov muže v renesančním. Není sám. V Divadelním klubu ántré pozornost upoutají dva plné stoly dvořanů.

Traktor se střetl s cyklistkou. Žena zemřela

Katovice - V neděli po 18. hodině večerní se stala na Strakonicku u obce Katovice tragická dopravní nehoda.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT