V rámci úterního slavnostního večera ku příležitosti dvou významných kulatých výročí připravil Divadelní soubor Tábor v režii Františka Hnojny a Josefa Konráda představení Ladislava Stroupežnického Naši furianti. Na zahájení předal divadlu prezident Lions Clubu Tábor Václav Hofreiter dar. Šlo o zařízení pro bezdrátový přenos zvuku pro nedoslýchavé. Hosty večera, kteří dostali volné vstupenky, byli členové Svazu neslyšících a nedoslýchavých. Ti si tak mohli nové zařízení vyzkoušet. „Večerem vládla velmi příjemná atmosféra,“ zhodnotil ředitel táborského divadla Karel Daňhel. Představení bylo vyprodáno a někteří diváci se do sálu vůbec nedostali. „Premiéra se vydařila a sklidila dlouhotrvající potlesk,“ dodal Daňhel. Po představení se ochotníci setkali v divadelní kavárně, kde na řadu přišel i zpěv neoficiální ochotnické hymny „Že ta naše láska není žádný špás“.
Divadlo ze sýpky
První stálá divadelní budova, otevřená 17. října 1840, vznikla na místě dnešního divadla z původní obilné sýpky. Teprve po zbourání Pražské brány se vytvořilo místo pro novou budovu, postavenou roku 1887.
„Spodní část budovy sýpky byla přeměněna na divadlo a obilí se poté skládalo na půdu nad sálem. Diváci si prý stěžovali, že na ně shora padá obilí,“ uvedl jako zajímavost ředitel.
Činnost Divadelního souboru Tábor historicky navazuje na první spolek táborských divadelních nadšenců založený roku 1857. Vznikl v době obrovského probuzeneckého zápasu českého národa, kdy v Táboře, kde se do té doby hrálo divadlo převážně v němčině, počal uvádět pouze česká představení.
Na slavnostním zahájení vystoupila se svým projevem o činnosti ochotnického souboru jeho prezidentka Jarmila Nováková.
V úvodu slavnostního večera zazněly fanfáry v podání žesťového souboru Posádkové hudby Tábor. Zvukem fanfár, které se linuly z venkovního balkonu divadla, se mohly potěšit také kolemjdoucí v ulici Palackého.