Čerstvý laureát Číše Petra Voka, jihočeské literární ceny udělované za celoživotní dílo, scenárista a spisovatel Jan Míka se vždy a všude důsledně hlásí k jihočešství.

Narodil se v Hlavňově na Táborsku před šestašedesáti roky a Táborsku také zůstal dodnes věrný. V Táboře totiž žije a tvoří, ale v létě se vrací do svého rodného Hlavňova, kde se věnuje nejen psaní, ale i chalupaření.

Původně vystudoval scenáristiku a dramaturgii na Filmové akademii múzických umění v Praze a poté nějaký čas pracoval v České televizi 
v Ostravě, Brně a nakonec ve filmovém studiu Barrandov 
v Praze. Jeden čas si také zkusil, co obnáší povolání novináře. V posledních letech si ale zvolil cestu svobodného povolání jako scenárista.

A z tohoto pohledu ho asi veřejnost zná nejvíce. Připomeňme si alespoň některé jeho televizní seriály, které měly velký divácký úspěch. Ať už je řeč o nyní opakovaném seriálu Život na zámku nebo 
o dalších cyklech z Míkovy dílny jako Šípková Růženka, Náměstíčko, Náves, Cukrárna či Příkopy. Nelze se v té souvislosti také nezmínit o jeho televizních filmech Vampýr, Podivné premiéry, Devadesát jedna bílých koní, Bekyně mniška a jiné.

Pohádky, divadlo

Z dlouhometrážní filmové tvorby uveďme třeba výpravnou romantickou pohádku Dešťová víla a dosud nenatočený scénář Berani. Zajímavé je, že Jan Míka zabrousil i do vod divadelního žánru, kde bychom mohli jmenovat komedii Věčně tvá nevěrná nebo Vesnice roku. V současnosti má dohotovený nový desetidílný televizní seriál, který čeká na zfilmování.

V souvislosti s předanou cenou je však důležitá také Míkova knižní tvorba. Kromě knižních přepisů jeho populárních televizních seriálů vydal i několik knižních sborníků s vtipnými povídkami, které nepostrádají ani mírný lehce filozofický rozměr  – například Křídla překážejí 
v chůzi či Na ňadrech ustláno. Opomenout nelze ani jeho vzpomínkovou knížku na dětství s názvem Malí páni, která svým stylem humoru a bezprostředností evokuje Poláčkových Bylo nás pět. Pro dokončenou knihu Skoro se to podobalo lásce, obsahující tři novely, hledá Míka nyní nakladatele. Zatím ale pracuje na další knize povídek.

K udělení prestižní Číše Petra Voka říká s humorem jemu vlastním: „Mám k tomu dva pocity. Ten první – z udělené ceny mám pochopitelně radost, protože každý soudný člověk musí mít radost z ocenění své práce. A druhý – nemám radost, že celá členská základna Jihočeského klubu Obce spisovatelů seznala, že jsem už dostatečně sešlý, abych si takovou cenu zasloužil. To však nijak nebrání tomu, abych za Číši poděkoval – s láskou ji budu opatrovat. Postavím si ji na piano, které jsem pro podobné příležitosti už dávno zakoupil."

Jan Míka je otcem dvou dětí 
a tady skutečně jablko nepadlo daleko od stromu – syn Jan je filmový režisér a dcera Naďa vystudovala divadelní vědu. Momentálně se ale oceněný autor rád věnuje pro něj zatím celkem neotřelé funkci laskavého dědečka pro svá vnoučata. Sám o sobě tvrdí, že je pesimista, ale jeho příznivci věří, že se veřejnost i nadále bude setkávat s jeho jménem jak na televizní obrazovce, tak v záhlaví nových knížek.

HANKA HOSNEDLOVÁ
Autorka je publicistka