Jižní Čechy – Když hráli 
v srpnu 2010 na pivovarském nádvoří v Třeboni, lilo, a přesto publikum vydrželo a bylo nadšené. Po čtyřech letech se letos do lázeňského města muzikál Postřižiny vrátí. Stane se tak jedním z jihočeských příspěvků k roku Bohumila Hrabala. Spisovatele, od jehož narození uplyne 28. března 100 let, připomene i repríza výstavy Ostře sledovaný Hrabal v jindřichohradeckém Muzeu fotografie. V malém na autora knih Něžný barbar, Slavnosti sněženek nebo Příliš hlučná samota vzpomene rovněž Jihočeská vědecká knihovna.

Scenárista a producent muzikálu Postřižiny Miloslav Frýdl již ladí s Třeboní termín. Pořadatelé mu sami volali. Po čtyřech letech se tak na pivovarském nádvoří objeví kromě herců a zpěváků koně, kráva, koza, stařičký náklaďák, motocykl i více než sto let stará hasičská stříkačka. Publikum čeká koupel Maryšky a paní hostinské v pivovarském sudu, skok pana De Giorgiho z pivovarského komína, zabijačkové pochoutky i postřižinské pivo. Třeboňský pivovar řadí herci mezi svá TOP 3 místa vedle dalešického  a nymburského.

Šťastný Bohumil Hrabal.„Na představení v Třeboni nikdy nezapomeneme. Od rána pršelo, nepředpokládali jsme, že v tom budeme hrát, protože opravdu lilo. Volali mi ale z produkce, že jedou lidé z Budějovic i z Prahy, že mají prodáno 400 lístků, že prostě musíme,“ vzpomíná Miloslav Frýdl.

Přišlo asi 450 diváků, kterým rozdali pláštěnky. V dešti seděli dvě hodiny. „A vydrželi, neuvěřitelné, my jsme se jim pak klaněli. Atmosférou to bylo jedno z nejlepších představení, až magické. Od té doby se členové souboru ptali, jestli zase nebudeme hrát v Třeboni  – učarovala jim, mnoho jich tam jezdí do lázní a penzionů," říká producent.

Ansábl tvoří herci, kteří jsou doma v kraji kolem dolního toku Berounky. Před devíti lety napadlo Miloslava Frýdla dát na jedna prkna ochotníky 
a profesionály. S amatéry tak hrají a zpívají Jan Rosák, Pavel Vítek, Václav Vydra, Petr Jančařík, Lumír Olšovský či Jan-Matěj Rak. S muzikálem Postřižiny mají všude vyprodáno. „Nikde ho neinzerujeme, ale pořadatelé se hlásí sami 
a v takovém množství, že je ani nejsme schopni uspokojit," doplnil Miloslav Frýdl.

Bohumil Hrabal při práci.Postřižiny, slavný film Jiřího Menzela, natočený podle vzpomínkové prózy Bohumila Hrabala, má dokonce dílem jihočeské kořeny. Interiérové pivovarské scény, například čištění dřevěných ležáckých sudů, natáčel štáb v pivovaru Studená na Jindřichohradecku. Nehledě na to, že městečkem s hotelem Modrá hvězda, před nímž Magda Vášáryová vypije pivo na ex (díky filmovému triku), se staly Počátky na Pelhřimovsku. Ty dříve patřily také do jižních Čech. Samo město Studená ale nic oslavného nechystá. „Zatím jsme o tom neuvažovali. Vím, že se tu film natáčel, dokonce 
v něm hrál i bývalý ředitel našeho pivovaru pan Zeman," řekl starosta Studené Vítězslav Němec.

Drobnou reprízu slavné výstavy plánuje k 'hrabalovskému' roku Muzeum fotografie 
a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci. Expozice Ostře sledovaný Hrabal, složená ze 150 fotografií věnovaných spisovateli i filmům natočeným podle jeho povídek, měla premiéru v červnu 2007 a muzeum zviditelnila. Nápad ředitele Miloslava Paulíka připomenout deset let od úmrtí Bohumila Hrabala tehdy jako kurátorka naplnila Hana Hamplová, která spisovatele léta fotografovala. Nyní expozici znovu představí 18. května ke Dni muzeí. Na snímcích jsou i pivovar v Nymburku, periferie Prahy, Kersko, hostinec U Zlatého tygra či  jeho cesty do zahraničí.

Bohumil Hrabal na snímku s Philippem Noiretem a Jiřím Menzelem.

„Chceme promítnout filmy 
o Bohumilu Hrabalovi, o Kersku, o jeho oblíbené hospodě. 
O výstavu je velký zájem, bude v Nymburku, v Libni, o zápůjčkách jednáme i s dalšími zájemci. Byli jsme s ní dvakrát v Paříži, v Budapešti, v Krakowě, zájem měli i v Madridu. Naše muzeum proslavila," řekl ředitel Miloslav Paulík. Část expozice by si od něho letos ráda půjčila také Bohuslava Maříková, kurátorka českobudějovické Galerie Nahoře.

Prostor vzpomínkám na pábitele dá Jihočeská vědecká knihovna. „Autora představíme výstavou knížek z našeho fondu," řekl ředitel knihovny Ivo Kareš.