Rozhodla se vypovídat, i když lze z pohledu soudu Dalibora Urbana považovat za osobu jí blízkou. „Tehdy jsme byli životní partneři, rozešli jsme se zhruba před rokem a půl z mojí iniciativy,“ odpověděla na otázky soudkyně Kristíny Neradové. „Vycházíme spolu dál dobře.“ Společně nepodnikali, jen s ním jezdila na hory a pomáhala mu, když bylo potřeba.

Před soudem podala své svědectví ohledně osudného výšlapu, resp. sestupu z Drachenwandu, na kterém Radka spadla ze skalky a pád nepřežila. „Na začátku cesty Dalibor řekl, že první úsek je místem, na kterém se rozhoduje, jestli výstup účastníci zvládnou, a že kdo se na to necítí, měl by se otočit a vrátit se. Nikdo toho nevyužil,“ popsala. „Radka řekla, že chce jít v poslední skupince se svými kamarádkami, která šla vzadu se mnou, Dalibor šel s první skupinou, kde měli být začátečníku. Po prvním úseku se ukázalo, že by měla jít s Daliborem a pokračovat s pomalejší skupinou.“

Ferrata Drachenwand v pohoří Salzkammergut-Berge. Ilustrační foto.
Zakopla, byla to nešťastná náhoda. Tak tragédii z Alp shrnul obviněný průvodce

Na otázku, jak to Radce šlo, odpověděla, že se jí nezdálo, že si to úplně užívá. „V prvním úseku, kde jsem byla já, problémy neměla, jen byla pomalejší. Pak už šla s Daliborem, vyměnila jsem se pak s ním a šla jsem místo něj první, on šel na konci.“ Radku znovu viděla až na vrcholu. „Přišli všichni společně, bylo to odhadem půl hodiny po nás, já tam s naší skupinkou byla první.“

Radka se nahoře fotila, byla ale viditelně vyčerpaná. „Byla červená, zpocená, unavená,“ popsala chvíle na vrcholu kopce Kateřina G. „Byla na tom viditelně hůř než ostatní. Nahoře se občerstvila, sedla si do skupiny, svačilo se, odpočívalo se. Je to dlouhá ferrata, nahoře je unavený asi každý. Dalibor řekl, že si můžeme sundat ferratové sety a že si je nandáme na jednom těžším úseku při sestupu. V setu se špatně jde, proto jsme si je sundali. Já si nechala na hlavě helmu.“

Ferrata Drachenwand v pohoří Salzkammergut-Berge.
Znalec u soudu kvůli smrti dvou žen v Alpách: došlo hned k několika pochybením

Po odpočinku šli všichni společně dolů, o tom, kde jde Radka, na prvním úseku sestupu nevěděla, nesledovala ji. „Dělali jsem pauzu, celá skupina se dívala na vrtulník, který z ferraty sundával nějakou paní. Mně to nebylo příjemné, popošla jsem proto stranou. Tam seděla Radka, tak jsem si s ní povídala. Nabídla jsem jí, jestli chce jít se mnou, ona odpověděla, že ne, že chce jít raději s holkama. Přišla mi v pohodě, víc než cokoli mi přišla zamyšlená,“ přiblížila svědkyně.

Extrémně vyčerpaná jí nepřišla. „V okamžiku pádu jsem byla před Radkou a čekali jsem před úsekem, kde si měli všichni znovu nasadit ferratové sety a jistit se. Jsou tam schody, kde se dá připnout, ten úsek je docela exponovaný. Čekali jsme tam a dva tři lidi za námi někdo zakřičel Dalibore!“ popsala chvíli, kdy k neštěstí došlo.

Dalibor, který šel za Kateřinou, se tím směrem rozběhl. Někdo křičel, že Radka spadla, on k ní slezl dolů ze skalky. Ona sama zavolala horskou službu. Radka šla podle ní dva lidi za Daliborem. Seběhla pak také k ní a poskytovala jí také první pomoc. „Byla tam ještě jedna účastnice zdravotní sestra, zpětně mě to mrzelo, protože to byl nebezpečný úsek. Nechápu, jak jsme se tam vůbec dostaly. Radka ležela v takové tůňce, nebylo v ní moc vody, a Dalibor už poskytoval první pomoc, tak jsem se k němu přidaly,“ vylíčila Kateřina G.

Ferrata Drachenwand v pohoří Salzkammergut-Berge.
U budějovického soudu promluvil tatínek mladé ženy, která zahynula v Alpách

Vrtulník na vhodném místě vysadil záchranáře-nelékaře zhruba 20 minut po oznámení neštěstí, za dalších 20 minut dorazil lékař. „Dalibor masíroval srdce, já se snažila na Radku mluvit, zdravotní sestra jí dávala dýchání z úst do úst. Radku si pak do péče převzali záchranáři. Byla jsem tam s Radkou až do konce. Dalibor se pak zhroutil, fyzicky i psychicky. Je to traumatická událost, ještě v té strži nám sdělili, že to Radka nezvládla. Snažili jsme se pak Dalibora dostat nahoru, pak se uklidnil a dokázal po laně vylézt sám,“ popisovala.

Záchranáři je pak naložili a odvezli na horskou chatu. Radka překládala záchranářům, pomáhala skupině. „Myslím, že tam policie vyslechla její kamarádky a Dalibora, mě ne.“

Na dotaz soudkyně popřela, že by někoho ona nebo Dalibor Urban nabádali účastníky výpravy k tomu, aby lhali, že nebyli organizovaná skupina. „Vím, že to někteří svědkové tvrdili, ale není to pravda,“ bránila se s tím, že obzvláště jedna z účastnic byla později velmi nepříjemná.

Později se řešilo i to, jestli bude následovat soud. „Tatínkovi Radky jsem řekla, že nevíme, jestli budeme moci přijít na pohřeb, kvůli případnému soudu. Neřešili jsme ale, že by hrozily roky vězení, to jsem ani nepředpokládala,“ uvedla Kateřina G. s tím, že na pohřbu byli, ale v kontaktu s otcem Radky ona už dál, na rozdíl od Dalibora, nebyla.

Co se následného smazání příspěvků na facebooku a na webu Happy Busu na cestě z Drachenwandu týká, Kateřina G. prý Daliboru Urbanovi řekla, aby je smazal. „Přesně jsem věděla, co bude následovat. Začaly chodit hrozné zprávy, v situaci, kdy se stane se něco takového a člověk je na dně, mu začnou vyhrožovat smrtí…“ popsala. Chtěla ho tím ochránit před negativními reakcemi okolí, ne smazat možné důkazy.

Soudkyně se jí ptala také na Radčiny boty, o nichž se mluví od začátku soudu. Kateřině G. přišly na ferratu vhodné, i když měly hladkou podrážku, byly měkké a nebyly to pohorky. „To jsou hory, něčemu takovému asi nezabráníte,“ shrnula.

„Chtěla bych říct, že do lidí člověk nevidí, když na ten výlet přijdou. Radka noc předtím ponocovala, přišla domů až po půlnoci. Ráno jela z Prachatic, měla menstruaci a všichni víme, že v době menstruace je člověk vyčerpaný. Prostě se to takhle sešlo. Kdybychom to mohli vrátit, vrátíme to, ale nejde to. Je to složité, posoudit schopnost člověka něco zvládnout,“ řekla na závěr Kateřina G.

Následovat budou další jednání, na kterých soud vyslechne další svědky. Hlavní líčení poběží minimálně do září.