V současné době pobývá v českých věznicích bezmála dvacet tisíc lidí a nadále jich přibývá. Česko má tak jednu z největších vězeňských populací v Evropské unii, přestože patří mezi deset nejbezpečnějších zemí světa. Země se srovnatelnou mírou bezpečnosti přitom vykazují výrazně nižší míru uvěznění.

Tento stav má i značný finanční dopad. Pobyt jednoho vězně přijde státní pokladnu na 650 tisíc korun za rok, takže ročně stát na trestané vydává třináct miliard korun.

Méně vězňů, více peněz ve státní pokladně. S takovým návrhem přišla Národní ekonomická rada vlády:

Věznice na Borech. Ilustrační snímek
Ekonomové chtějí méně vězňů. Alternativních trestů si neváží, varují ale soudci

Je to jeden z důvodů, proč odborníci nevidí řešení ve výstavbě nových věznic, ale v podstatném snížení vězeňské populace. Například představitelé Nejvyššího státního zastupitelství vidí důvod přecpaných věznic hlavně ve vysoké délce ukládaných trestů a věznění lidí, kteří se dopustili trestného činu malé společenské škodlivosti. Typickým příkladem je opakovaná krádež v hodnotě několika stovek korun.

Alternativní tresty snižují riziko recidivy

Experti proto už delší dobu volají po změnách. Právě na ně reaguje novela trestního zákoníku, který vypracovalo ministerstvo spravedlnosti. Navrhlo častější využívání peněžitých trestů a alternativních trestů, jako jsou domácí vězení, obecně prospěšné práce nebo podmínečný odklad výkonu trestu.

„Trest odnětí svobody má samozřejmě – a i nadále mít bude – své významné místo v rámci sankčního systému. Měl by ale být využíván v případech, kdy je to nutné k ochraně společnosti, kdy je zapotřebí pachatele separovat,“ vysvětlili úředníci ministerstva.

S tím v podstatě souhlasí i generální ředitel Vězeňské služby Simon Michailidis, podle něhož se společnost ještě dlouho nebude moci obejít bez věznic a bez trestu odnětí svobody. „V jejím zájmu ale je, aby tento trest byl využíván výhradně k ochraně společnosti a k takové odborné práci s pachateli trestných činů, která povede k žádoucí regulaci jejich chování a ke schopnosti vést řádný život po propuštění na svobodu,“ doplnil.

Čísla ukazují, že i přes jednu z největších vězeňských populací v Evropské unii má Česká republika skoro sedmdesátiprocentní celoživotní recidivu. Už v roce 2015 Institut pro kriminologii a sociální prevenci ve svém výzkumu například ukázal, že v případě podmínečného propuštění s dohledem dochází během zkušební doby k recidivě ve 40 procentech. Při využití alternativních trestů se tedy pachatelé dopouštějí recidivy méně.

Mezi jednotlivými věznicemi jsou značné rozdíly a vězni si tak odpykávají svůj trest v dost odlišných podmínkách:

V současnosti funguje v České republice 10 vazebních a 25 klasických věznic.
Věznice v Česku: kolik lidí bručí, kde je vězňů nejvíce, jaký je slovník „muklů“

Odborníci se obávají, že zmíněný předpis jde do připomínkového řízení pozdě, takže reálně hrozí, že ho politici nestihnou projednat v tomto volebním období. „Projednávání novely trestního zákona, která by upravila postih trestných činů s malou společenskou nebezpečností, se neustále protahuje. Pokud se tento proces zásadně neuspíší, promarníme další příležitost udělat alespoň dílčí krok k racionalizaci trestní politiky a řešení opět odsuneme minimálně o několik let. To nás bude stát desítky milionů korun,“ varoval prezident Soudcovské unie České republiky Libor Vávra.

Vládní koalice naopak doufá, že změny v trestním zákoníku do konce tohoto volebního období projdou.