Barinka s novým týmem nepřicestoval do nijak neznámého prostředí. Před lety totiž jako nadějný mladík právě z Českých Budějovic nakoukl do velkého hokeje.

Jak je to vlastně s vaším vztahem k jižním Čechám?
Jsem rodák z Vyškova, ale když mi byl rok, tak jsme se přestěhovali do Tábora. Do Budějovic jsem šel na střední školu a začal jsem tady v patnácti letech hrát za mladší dorost.

Který trenér vás do Budějovic přivedl?
Byl to Jan Tlačil. Tehdy jsme měli výborný mančaft a později jsme dokázali vyhrát i titul ve starším dorostu. V té době byly jenom dvě kategorie, nebyli ještě junioři. Mám na to opravdu krásné vzpomínky.

V extraligovém áčku jste stihl dvě sezony?
Ano, ale ta první byla hodně necelá. To byl jenom její konec. Odehrál jsem pouze pár zápasů. Tu druhou už jsem odehrál celou a potom jsem odcházel do zahraničí.

Berete to jako vstup do velkého hokeje?
Určitě. Bylo to super. Za trenéra Lišky jsem se jako mladý kluk dostal do prvního týmu a byl to velký zážitek. Nakonec jsem si na závěr té sezony zahrál i několik zápasů za národní mužstvo. Byly to opravdu parádní zkušenosti.

Následoval odchod do zámoří.
Byl jsem draftován Chicagem. Odcházel jsem rovnou na farmu a další rok jsem se dostal do prvního mužstva.  Tam jsem hned první rok odehrál devět zápasů, což bylo v devatenácti letech výborné.

Kolik jste celkem nasbíral v NHL startů?
Bylo jich třicet čtyři. Mohlo jich být i víc, ale dvakrát jsem byl vážněji zraněný, což mě vždycky vrátilo dolů.

Berete zápasy v NHL jako vrchol vaší kariéry?
Jsem rád, že jsem tam byl a vyzkoušel si to. Vím, jak to tam chodí. Ale titulu mistra světa z roku 2010 si cením ještě víc.

Po návratu ze zámoří vaše další kroky vedly nejčastěji do Ostravy. Bylo to hlavně z rodinných důvodů?
Ano. Manželka odtud pochází a zakotvili jsme tam i kvůli dětem a babičkám. Nemohu ale říct, že bych byl Ostravák. Jsem odevšud trochu.

Jak proběhl váš přestup z Vítkovic do Sparty?
Ve Vítkovicích mi končila smlouva a bavili jsme s manželkou, co dál. Nejstaršímu synovi je už třináct let a potřebovali jsme vybrat něco, kde by také mohl hrát hokej a dodělal nějakým stylem základní školu. Takže nakonec vyhrála Sparta, která jednala velice férově.

Byly ve hře i jiné varianty?
Byly. Pro mě i celou rodinu ale byla Sparta tím nejlepší řešením.

Sparta nepatří mezi jinými extraligovými kluby mezi nejoblíbenější. Jaké byly ohlasy na váš přestup?
Rivalita mezi Ostravou a Prahou je určitě velká, ale takhle to v našem povolání funguje. Když přijde nabídka, tak je třeba ji využít.

Letní příprava probíhá ve Spartě podobně jako třeba ve Vítkovicích?
To nemohu posoudit, protože jsem měl přes léto individuální přípravu. Kluky z týmu jsem začal poznávat až minulý týden, kdy jsme šli poprvé na led.

V Českých Budějovicích jste na čtyřdenním soustředění. Co od něj očekáváte?
Začínáme pomalu nacvičovat herní systémy a k tomu ještě honíme nějakou kondičku. V Budějovicích je pro to perfektní zázemí. Na závěr si dáme přáteláček s Motorem, který si myslím, že bude mít náboj.

Padla na vás nostalgie, když jste se na trochu delší čas než jeden zápas vrátil na českobudějovický stadion?
Už je to jedenáct let, ale na Budějovice mám opravdu ty nejlepší vzpomínky. Rád se sem vracím.

Připomněl jste přátelský zápas s Motorem. Co se od něj dá očekávat?
Myslím si, že domácí to budou brát určitě prestižně. Přijde asi hodně lidí a v dobré atmosféře by to mohl být parádní zápas. Bude to naše první utkání v sezoně a rozhodně se nedá čekat nějaký taktický boj. Mohl by být k vidění dobrý hokej.

Trenér Jandač se nechal slyšet, že dá příležitost spíše mladším hráčům. Očekáváte, že byste mohl nastoupit?
Měli by hrát opravdu mladší kluci, ale těžko říct, jak to bude. Uvidíme. Rád bych si zahrál, ale to bude záležet na trenérovi.