V Čechách si užil báječných dva a půl měsíce, ale čas návratu za moře se neúprosně blíží. Neslavnějšího reprezentanta táborské hokejové líhně Radka Dvořáka volají mimo jiné i povinnosti spojené s jeho prací v South Florida Hockey Academy, projektu, který se mu stal po skončení aktivní kariéry novou výzvou a koníčkem číslo jedna.

Ani při svém prázdninovém pobytu na jihu Čech ale velký táborský patriot hokejku a brusle nezahodil. Trojnásobný mistr světa a jeden z nejvěhlasnějších Čechů ve slavné NHL ochotně předával své zkušenosti a rady malým účastníkům kempu, který měl ve své režii hráč HC Tábor Jan Boháč.

Nejen díky tomu si ale Radek Dvořák s manželkou Irenou a syny Adamem a Alexem léto užil. Pobyt v Čechách mu přináší dokonalý relax, což potvrzuje i v následujícím rozhovoru.

Už téměř dva roky pobýváte ve sportovním důchodu. Nepřepadl vás za tu dobu ani na okamžik pocit, že vám hokej chybí?
„Kdepak, můj náhled se ani po dalším roce nemění. Možná je to i tím, že jsem na ledě sedm dní v týdnu s dětmi a skvělou partou lidí kolem nich. Jak už jsem říkal, s Oli Jokinenem, Tomášem Vokounem a Petrem Sýkorou vedeme na Floridě akademii, a to je práce, která mne neskutečně baví. Navíc se na hokej rád podívám i v televizi. Teď se hrozně moc těším na Světový pohár, což bude hrozně zajímavý a specifický turnaj s nejlepšími hráči světa."

Jak jste sám zmínil, trénování v akademii vás dokonale pohltilo. Vraťme se ještě na začátek jejího vzniku…
„Přišel s tím Oli Jokinen a nebyl to jen tak nějaký nahodilý projekt. Měl to všechno perfektně promyšlené a příprava mu zabrala tři a půl roku. Do té doby žádný takový projekt na Floridě neexistoval. Zdaleka přitom nejde jen o hokej, od patnácti let je to spojené se studiem, které považujeme za nesmírně důležité, a prvořadé. Spojili jsme se proto s jednou z nejlepších škol na Floridě. Víc než kde jinde platí, že každý ten kluk musí být nejen dobrý hokejista, ale také člověk, který je ochotný podřídit se ve škole i na ledě daným pravidlům. Smyslem všeho je, aby děti dostali šanci a šli si za ní. My se jim v tom snažíme maximálně pomoct a předáváme jim své zkušenosti. Zajistíme jim dobré studium, bydlení, hokejovou přípravu, a od nich očekáváme, aby ukázali, že si tu příležitost zaslouží. Akademie je otevřená i pro kluky z Evropy."

Můžete přiblížit strukturu celé organizace South Florida Hockey Academy?
„V dlouhodobém plánu je pět týmů podle věku. V současnosti máme jedno mužstvo, který vedeme s Petrem Sýkorou, plus akademii. V další sezoně už by měly fungovat tři týmy. Rozhodně se držíme své cesty a nechceme nic uspěchat. Doufám, že jdeme tím správným směrem."

V tomto týdnu jste pomáhal s tréninkem mladých hráčů v Táboře při kempu, který organizuje Jan Boháč. Můžete tak porovnat práci s českými dětmi a těmi v zámoří. Existuje mezi nimi nějaký výrazný rozdíl?
„Víte, ono je to vždycky o přístupu těch kluků a především lidí, kteří se jim věnují. Děti, ty jsou všude stejné. Důležité je, abyste v nich dovedli vzbudit zájem a chuť pracovat. Tenhle kemp, který byl v Táboře, to jenom dokazuje. Honza Boháč i ostatní trenéři, kteří se ho zúčastnili dávali dětem opravdu maximum a připravili jim fantastické zabezpečení. Ti kluci chodili na stadion každý den s úsměvem na tváři, a to je ta největší odměna. Hodně se tady mohli naučit a bylo na nich vidět, jak se zlepšují. Je výborné, že se v Táboře něco takového koná, protože právě v tom je budoucnost."

Nevadí vašim blízkým, že jste i tady v Čechách zase na ledě?
„Myslím si, že už si na to zvykli. Stejné je to i v Americe; mám vlastně ještě míň času, než když jsem hrával. Zimák je prostě můj druhý domov a práce s dětmi mne hrozně moc uvolňuje a naplňuje. Je to pro mne v podstatě dovolená. Navíc musím říct, že si tady všichni za těch dva a půl měsíce krásně odpočineme. Je fajn, když můžu být doma na statku v Opatovicích (u Hluboké nad Vltavou) a něco tam dělat. V Čechách je to relax, vidím se s rodinou, kamarády… Naši kluci teď byli na táboře, vyjeli jsme si s přáteli i na Šumavu, takže paráda! Rozhodně si to užíváme."

Jaké jsou teď vaše nejbližší plány?
„Už dvanáctého srpna letíme domů, protože patnáctého začíná v Americe škola. Navíc už mne čeká práce, protože dvacátého šestého startuje našemu týmu sezona."

Máte při svém vytížení čas výrazněji sledovat dění v táborském hokeji?
„Samozřejmě. Pravidelně ho sleduju na internetu a jsem v kontaktu se Slávou (bratr Radka Dvořáka, člen správní rady HC Tábor). Mám z něj poslední dobou velkou radost. Klukům se daří, klub je správně nastartovaný. Je opravdu příjemné to číst a slýchat. V Táboře je prostě hokej sport číslo jedna a vždycky se tady hrál na výborné úrovni. V posledních letech se to vrací zpátky, což je výborné."

Na začátku našeho povídání jste zmínil Světový pohár, který se hraje už v září a českému výběru se v něm moc šancí nedává. Jak to vnímáte vy?
„Kluky znám moc dobře. Lidi jako Jarda Špaček, Venca Prospal a Martin Ručinský jsou zárukou, že celý tým udělá pro úspěch maximum. Nejedná se o dlouhý turnaj, je to jenom o pár zápasech a stát se může cokoliv. Záleží na tom, jak vám turnaj sedne. Navíc je důležité, že máme výborné gólmany. Mrázek, Pavelec i Neuvirth chytají skvěle, a to může být důležitý základ. Jak už jsem říkal, na ten turnaj se moc těším. S Petrem Sýkorou chceme kluky z našeho týmu na nějaký zápas vzít, tak doufám, že to vyjde."