V letech 1985 v Praze a 1996 ve Vídni dovedl reprezentaci k titulu mistrů světa, z olympijských her 1984 v Sarajevu má stříbro.

„Každé vítězství sportovce potěší, hráče, ale i trenéra, a pokud je to na mezinárodní scéně, platí to dvojnásob,“ vyprávěl pro Deník ještě v létě loňského roku na zimním stadionu v J. Hradci, kde se intenzivně věnoval letnímu kempu.

„Luděk Bukač byl půl století výraznou součástí naší hokejové historie. Jako hráč a především jako trenér, metodik a pedagog se v tomto období výrazně podílel na úspěších české hokejové školy. Po nedávném úmrtí Jána Staršího ztratil někdejší československý hokej další významnou osobnost,“ uvedl prezident Českého hokeje Tomáš Král.

Bukač byl rodákem z Ústí nad Labem, často a rád trávil čas na chalupě na jihu Čech. Jako střední útočník odehrál za Československo 30 reprezentačních zápasů. Zúčastnil se světových šampionátů v letech 1961 a 1963, kde národní mužstvo získalo stříbro a bronz.

Trénovat v lize Bukač začal v roce 1967, reprezentace se poprvé ujal v roce 1979 a spolu se Stanislavem Neveselým vybudovali mužstvo, které na MS 1985 v Praze protrhlo dlouholetou nadvládu sovětské „sborné“. Na trenérské lavičce stál také v Českých Budějovicích.

„Čest jeho významné památce, upřímnou soustrast celé rodině,“ reagoval na Bukačovo úmrtí bývalý hokejový brankář českobudějovického Motoru Petr Bříza.