Mělo to být všechno úplně jinak. Současná situace kolem koronaviru však všechny plány českobudějovickému klubu zhatila. Tým trenéra Prospala má svůj hokej postavený na dokonalé fyzické připravenosti, bruslení a poctivé hře dopředu i dozadu.

Jenže dvě dvoutýdenní karantény v klíčovém období přípravy na ledě prakticky znemožnily trenérům nachystat tým tak, aby mohl do extraligy vstoupit zcela plnohodnotně. „V přípravě jsme měli obrovskou díru, ale na to se nemůžeme vymlouvat,“ uvědomoval si i trenér Václav Prospal.

Druhá věc jsou fanoušci, kterých se do Budvar arény kvůli vládním hygienickým opatřením mohly dostat jen necelé čtyři tisíce. Přitom na tolik let očekávaný duel s úhlavním nepřítelem českobudějovického hokeje by se vyprodaly možná i dva stadiony. Fanoušci Motoru asi nikdy nezapomenou, kam před sedmi lety z ničeho nic zmizela extraliga. A nelze se jim divit. Kulisa zápasu měla být úplně jiná. Vyprodané hlediště by obnovené extraligové premiéře Motoru každopádně maximálně slušelo.

K tomu přišel ještě doslova katastrofální začátek zápasu. Když hrajete po sedmi letech poprvé a navíc doma extraligový duel, tak rozhodně nechcete už v osmé vteřině prohrávat. Ve čtvrté minutě to bylo 0:3 a bylo jasné, že takhle rozehrané utkání se bude jen těžko otáčet. „To byl skutečně katastrofální vstup do utkání. Prohrávat 0:3 po třech minutách, to bylo špatné,“ kroutil Prospal nevěřícně hlavou.

Jeho svěřenci v úvodu zápasu spíše jen přihlíželi, jak soupeř dává góly. „Hokej je o soubojích a o tom, kdo chce víc kotouč. V prvních třech minutách jsme ho moc neměli a všechno, co mohlo, nám napadalo do branky. Když jsme měli šanci my třeba za stavu 1:3, tak ji neproměníme. Hra se otočí na druhou stranu a rázem je to 1:4. To jsou detaily, které rozhodují. Už nejsme v Chance lize a kluci dostali poznání, jak se hraje na vyšším levelu,“ má kouč jasno.

Obránce Karel Plášil sice ještě v první třetině snížil, ale soupeř byl prostě lepší. „Nechci říct, že se projevila nezkušenost. Byl rozdíl v tom, jak jsme řešili naše šance, a jak je řešil soupeř. Na první zápas se všichni těšili a media se mu hodně věnovala. Start do něj se nám ale hrubě nepovedl a udal ráz celému dalšímu průběhu. Nemohu říct, že by kluci přestali pracovat, ale hosté vyhráli zaslouženě,“ uznal.

Určitě nebyl příčinou porážky. To v žádném případě. Ale ani gólman Marek Čiliak nepředvedl natolik exkluzivní výkon, kterým by pomohl svým spoluhráčům udržet se v utkání. Trenér Prospal však prý o vystřídání slovenského brankáře neuvažoval. „V žádném případně,“ odmítne.

Jeho výkon hodnotit nechtěl. „Prohráváme i vyhráváme jako tým, proto nechci hodnotit individuální výkony jednotlivých hráčů. Prohráli jsme jako tým, a tak to prostě je,“ stál si za svým.

Ve druhé třetině dostal domácí útočník Vít Christov trest na pět minut plus do konce utkání za podkopnutí soupeře. Sice se proti verdiktu rozhodčích vzpouzel, ale trenér Prospal to viděl jinak. „Za mě to byl jasný faul,“ nehledal vytáčky.

Hosté z Hradce byli lepší. To je třeba objektivně uznat. V bruslení i hokejových dovednostech. Také proto zaslouženě zvítězili. „Pro nás byl výborný vstup do utkání, když jsme dali tři rychlé góly. Byl to pro nás prestižní zápas a myslím, že jsme ho odehráli dobře. Všichni hráči pracovali a hráli zodpovědně. Snažili jsme se hrát jednoduše a nekomplikovat si situaci. Ze začátku nám to tam napadalo, čímž jsme se uklidnili. Potom už jsme si duel dokázali pohlídat,“ zhodnotil utkání hradecký asistent trenéra Vladimíra Růžičky David Kočí.