Pět branek v jednom utkání, to je hodně podařený kousek, ne?
Tak je pravdou, že takový počet gólů v jednom zápase se nedává každý den. A je jedno o jakou soutěž se jedná. Je ovšem nutné říct, že to není jen moje zásluha. Měl jsem štěstí, že mi tam branky napadaly, ale do těch šancí mi  musel někdo přihrát. Takže je to zásluha celého týmu.

Po pěti zápasech máte na kontě pět výher a jste na čele tabulky. Takže spokojenost?
To jednoznačně. Navíc většina zápasů skončila vysokým rozdílem, což překvapilo i mě. Až na malé změny totiž máme podobný tým jako loni. A předchozí rok jsme se spíše trápili. Připadá mi, jako kdyby letos z nás všichni ostatní měli větší respekt, když hrajeme pod hlavičkou Písku.

Zmínil jste respekt soupeřů. Je ještě v něčem jiném rozdíl?
Podstatný je také fakt, že máme jinak tréninky. Loni jsme jako Radomyšl chodili na písecký zimák v pozdních hodinách a spousta kluků tím pádem nechodila skoro vůbec. Letos máme tréninky kolem šesté nebo sedmé hodiny, což je samozřejmě hned něco jiného. Kluci na tréninky chodí poctivě, a když má pak člověk šanci být za týden několikrát na ledě, tak se pak i v zápase cítí úplně jinak.

Jak jste vůbec v létě vnímal situaci kolem píseckého hokeje?
Nikoho z nás to netěší, jak vše dopadlo. Je nutno také říct, že v Radomyšli, na to jak je to malé město, tak nám na krajský přebor vytvořili nadstandardní podmínky. Byli jsme tam spokojení.

Většina hráčů jste v Radomyšli byli z Písku jako jeho odchovanci na hostování. Nyní tak pomáháte vzkřísit hokej u Otavy?
Poté, co Písek padl, tak vlastně ani asi jiná možnost nebyla. Aby se Radomyšl odhlásila a abychom dále hráli pod hlavičkou Písku. Z celkové situace, jak to dopadlo, jsme skutečně radost neměli. Ale když se tak nakonec bohužel stalo, tak kdo jiný by měl za Písek hrát než lidé, co právě z města pocházejí a klub je vychoval. Naším cílem je, aby se písecký hokej dostal zase někam výše.

Je to reálné v nejbližší době?
No, je nutno se zamyslet asi nad tím více. Asi nestačí, abychom vyhrávali my na ledě. Ale je nutné, aby také funkcionáři byli schopni na vyšší soutěž sehnat peníze. A v tomto ohledu je to nyní pro ně hodně těžké, protože písecký hokej má z minulosti špatnou vizitku a sponzoři s ním nechtěli být příliš spojováni. V tom klub čeká dlouhá cesta. Ale myslím, že nyní jsou ve vedení lidé, co to dělají správně. Hlavně to dělají zadarmo s vidinou klubu především pomoct. Stejně jako my hrajeme zadarmo.

Když se momentálně vyhrává, tak vás hokej musí bavit, ne?
Samozřejmě, o tom to je. Hrajeme zadarmo a po večerech. Není to pro nás nějaká řehole, každý z nás, co hrajeme, se tím vyloženě bavíme. V týmu je super parta kluků. Navíc když se vyhrává, tak to všechny baví o to více.

Vy sám jste však v minulosti strávil šest let v zámořských soutěžích, takže jste významně načichl k profesionálnímu hokeji…
… pak jsem ale musel skončit s vrcholovým sportem. Měl jsem za sebou nějaké operace, ale hlavně také otřesy mozku. A bylo mi doporučeno, že k vrcholovému sportu se už nemám vracet.

Co jste dělal?
Po těch šesti letech jsem si prostě zařídil život jinak. Hokej mi ale samozřejmě chyběl z toho důvodu, že jsem byl zvyklý trávit čas spolu s klukama a být součástí týmu.

Po více než dvouleté přestávce zcela bez hokeje jste pak začal hrát nižší soutěže v Písku a loni pak krajský přebor za Radomyšl. Proč?
Každý už máme rodiny a jiný život. Nechci, aby to nyní vyznělo blbě, ale v nižší soutěži si člověk může dát větší pozor na zranění. Nemusí se do toho chodit zcela na sto procent a ani já se nesnažím hrát tolik do těla. Měl jsem prostě nějaká ta zranění a člověk si toho nemůže už tolik dovolit. Ve vyšších soutěžích se ale nikdo ničemu nemůže vyhýbat. Tam už by to bylo znát a člověk do toho musí zcela naplno.

Současný hokej vás naplňuje?
Ano. Hlavně skutečně to, že jsme v Písku super parta. Proto nás to baví, scházet se po večerech na zimáku. Kdyby byl člověk v kabině s lidmi, se kterými si úplně nesedí, tak by ho to tolik nenaplňovalo. Každý by si pak říkal, chodím jsem zadarmo a ještě jsem naštvaný. Tahle je to ale něco jiného. Jak se už opakuji, máme super partu, a když se vyhrává, baví nás to více.

Prozradíte, čím se nyní v osobním životě zabýváte?
Rozjíždím v Písku na náměstí kavárnu. Tím se živím.