Ve své obnovené premiéře mezi „Kohouty“ se na ledě Mělníku blýskl třemi vstřelenými góly a naplnil známé rčení „všude dobře, doma nejlíp“.

V letošní sezoně jste pravidelně nastupoval za druholigový Nymburk. Můžete nyní už skončené působení u Labe zhodnotit?
„Na Nymburk si vůbec nemohu stěžovat, parta tam byla dobrá. Počáteční ambice, o kterých se hovořilo, se ale postupem času rozplynuly. Navíc možnost hrát doma v Táboře byla hodně lákavá.“


O vašem příchodu do Tábora se hovořilo déle, ale celá záležitost se poměrně vlekla…
„Spartě se moc nechtělo mne do Tábora pustit, nevím přesně, co všechno za tím bylo. Klub mne nakonec hodlal z nějakého důvodu poslat do České Lípy, což se mi samozřejmě nelíbilo. Dělal jsem všechno pro to, abych mohl hrát v Táboře, a jsem opravdu rád, že to takhle dopadlo.“


Teď už máte za sebou první a mimořádně vydařený první zápas v táborském dresu. Jaký byl z vašeho pohledu?
„Hattrick hovoří za všechno, je to prostě super! Já jsem se hrozně těšil na spolupráci s Kubou Matušíkem, navíc jsem poznal, jak skvělý hráč je Mářa (Martin Mařík – pozn. aut.). Škoda, že jsem si s ním zahrál jenom první třetinu, než se zranil. Musím ale dodat, že i Luboš Voříšek tam hrál výborně.“


Cítíte z táborského týmu velkou sílu?
„Je to úplně o něčem jiném než v Nymburce, což samozřejmě vůči němu nemyslím zle. Naše mužstvo je ale opravdu výborně poskládané a silné. Když jsem navíc viděl tu skvělou atmosféru na zápase s Milevskem, nebylo z mé strany vůbec co řešit. Tuším letos velkou šanci něčeho v Táboře dosáhnout. To je ale zatím předčasné.“


Vraťme se ještě k sobotnímu zápasu v Mělníku. Ten vás asi přijde hodně draho, že?

„To teda…! Zápisný, první gól za Tábor, hattrick a stý gól v sezoně; navíc ještě rozhovory… Vidím to tak na tři tisíce. Možná, že by na mne mohli udělat fanoušci nějakou sbírku, jinak fakt nevím, jak to poplatím.“ (smích)