Celkově strávil urostlý útočník (199 cm) na americkém kontinentu už třetí rok. „Bylo znát, že jsem v Americe delší dobu a užíval jsem si to mnohem víc než v předcházejících letech,“ připustí. „Hlavně už jsem zdokonalil angličtinu natolik, že mluvími rozumím úplně v pohodě. Prý ani není poznat, že nejsem z Ameriky. Bylo to super,“ usměje se.

Uplynulý ročník hodnotí pozitivně. „Z mého osobního pohledu jsem byl spokojen. Týmově jsme mohli být trochu lepší. Do play off jsme se nedostali,“ vypráví.

V minulé sezoně odehrál Kondelík za svůj tým 33 zápasů, ve kterých dosáhl 26 bodů za 4 góly a 22 asistencí. Počet zápasů je ale oproti jiným soutěžím velice nízký. „Systém v univerzitní soutěži je takový, že se hraje málo zápasů a hodně se trénuje. Je to proto, aby hráči měli nějaký čas vyspět. Mně osobně to vyhovuje. Pořád potřebuji pracovat na bruslení a herních dovednostech. Každý den trénujeme tři hodiny na ledě a člověk se nemusí bát, že bude přetažený, když by ho čekalo sedmdesát zápasů v sezoně. Po každém tréninku si mohu dovolit jít do posilovny, což bych třeba při devadesáti utkáních za ročník nemohl. Potom bych se na ledě nehnul,“ poodhaluje tajemství americké univerzitní soutěže.

Univerzitní liga má vysokou kvalitu. „Podle mě je to nejlepší juniorská soutěž před vstupem do dospělého hokeje. Není to již vyloženě mládežnická liga, protože tam nastupují kluci, kterým je třeba šestadvacet let. Každý tým má kolem deseti hráčů draftovaných do NHL. Spousta hráčů z této soutěže také později do NHL přechází, což nejlépe vypovídá o její kvalitě,“ zdůrazní.

Kromě hokeje se vytáhlý Jihočech samozřejmě věnuje také studiu. „Snažím se. Ročník jsem uzavřel,“ usměje se. „Máme maximálně hodinu nebo dvě denně, takže se to dá zvládnout. Docházka není povinná, ale lepší je tam chodit. Trošku jsem se školou bojoval, ale zvládám to,“ ujistí.

V Connecticutu bydlí na internátu s ostatními spoluhráči. „Máme každý svůj pokoj. Všechno je zajištěné. K dispozici je jídelna, kam můžeme kdykoliv. Jsou tam čtyřiadvacet hodin denně švédské stoly, na kterých je strašně moc kvalitního jídla,“ oceňuje. „Prakticky o nic se nemusíme starat. Jenom chodit do školy a trénovat.“

Connecticut je příjemné město. „Areál školy je vlastně takové samostatné městečko, které obývá třicet tisíc studentů. Je oddělené od okolí, takže je tam naprosto bezpečno. Cítím se tam velmi dobře,“ přikyvuje.

V roce 2018 byl Kondelík jako 111. draftován týmem NHL Nashville Predators a klub jeho hokejové kroky bedlivě sleduje. „Prakticky po každém utkání mi dělají vidoerozbor hry s komentářem a posílají mi ho. Co mám dělat lépe a na čem mám pracovat. Často na naše zápasy také jezdívají zástupci Predators osobně. Nashville mi cestu přes univerzitní soutěž jednoznačně schválil. Pro přechod do dospělého hokeje je ideální,“ je přesvědčen.

V budoucnu by si mladík z Dobré Vody rád nejslavnější soutěž světa zahrál. „Můj agent mi říkal, že pokud by se mi sezona hodně povedla, tak by mě v prvním týmu mohli nechat něco odehrát. Ale to předbíháme,“ usměje se.

Vrcholem dosavadní Kondelíkovy kariéry byla účast na mistrovství světa dvacítek v Kanadě, kde český tým vypadl ve čtvrtfinále. „Bylo skvělé zahrát si proti hráčům, kteří už mají na kontě starty v NHL. V Kanadě je to bráno jako největší turnaj. Mohli jsme uhrát o něco lepší výsledek, ale jsem rád, že jsem se na mistrovství světa dostal. Budu si to pamatovat navždy.“

Léto tráví Kondelík doma na jihu Čech. Před rokem o něm hovořil i trenér Motoru Václav Prospal, že by se mu líbil v týmu. „Loni jsem z toho byl v Americe trochu otrávený a říkal jsem, že bych nejraději zůstal doma. Takhle to vzniklo,“ vysvětluje. „Ale i sám Venca mi říkal, abych nebyl hloupý a do Ameriky se vrátil, že je to velká příležitost se zlepšit. Jsem mu vděčný za jeho přístup. Do Budějovic se pak vrátím jako starší,“ slibuje talentovaný hokejista, jenž se momentálně připravuje na ledě s prvoligovým ČEZ Motorem a zpátky za oceán se vrací zase 24. srpna.