Aktuální hokejová sezona je pro něj přitom nejkratší v celé dosavadní kariéře. Po té předchozí, ve které plnil v týmu kohoutů roli kapitána, totiž přijal pozoruhodnou studijní výzvu a v rámci programu Erasmus zamířil na několik měsíců do Švédska. Domů se vrátil až před Vánoci, ale téměř okamžitě se ke svému hokeji vrátil a v současné době vydatně přispívá k doposud úspěšné sezoně táborského mužstva. „Nevěděl jsem, jak to zvládnu, ale po celou dobu ve Švédsku jsem měl v hlavě, že to zkusím,“ hovoří David Blažek o svém návratu na scénu druhé hokejové ligy.

Hokejový život jste až dosud dokázal se svými studijními povinnostmi úspěšně kombinovat. Bylo těžké toto zažité pouto přetrhnout a svou vášeň – byť jen na chvíli – opustit?
Neřekl bych. Už od doby, kdy jsem začal studovat, jsem věděl, že bych se jednou chtěl takhle do zahraničí. Právě kvůli hokeji jsem to dlouho odkládal, protože pro mne byl a je důležitý. Nakonec jsem ale usoudil, že začátek magisterského studia bude tím nejvhodnějším termínem. Byl jsem napevno rozhodnutý. Změnila by to možná jen nějaká hodně lukrativní nabídka z extraligy… (smích)

Zvažoval jste možnost, že byste svůj švédský studijní pobyt spojil s nějakým tamním hokejovým angažmá?
Po nějakých možnostech jsem se pídil, ale musel bych si zaplatit mezinárodní transfer, a to by se na tak krátkou dobu nevyplatilo. Snažil jsem se tedy alespoň nějak udržovat, ale nebylo toho moc.

Chyběl vám hokej hodně?
Musím se přiznat, že to pro mne byl docela nezvyk. Do té doby jsem byl zvyklý na docela výrazný fyzický zápřah, a ten byl najednou minimální. Když jsem do Švédska odjížděl, neměl jsem úplně jasno, jestli se budu mít chuť a čas se k hokeji vrátit. Nakonec jsem to ale po celou dobu měl v hlavě a rozhodl jsem se, že to zkusím, i když jsem samozřejmě nemohl vědět, jak to zvládnu. Do přípravy jsem se nakonec zapojil před Vánoci skoro hned po příjezdu. A už jsem v tom byl zase… (úsměv)

Vraťme se ale ještě na okamžik k vašemu švédskému pobytu. Co vám přinesl?
Hlavně po jazykové stránce to bylo naprosto nenahraditelné. Úroveň vyjadřování se v angličtině to u mě posunulo na úplně jiný level. Navíc jsem poznal odlišný typ výuky, od profesorů počínaje až po její systém. Byla to pro mne ohromná zkušenost!

Návrat na druholigovou hokejovou scénu se vám nakonec povedl nad očekávání a v osmi zápasech jste stihl zapsat sedm gólů a dvě nahrávky. Překvapilo vás, že se vám tak daří?
Musím říct, že ano, a hodně…! Rozhodně jsem nečekal, že mi to takhle půjde. Na druhé straně bylo výhodou, že se dařilo celému týmu a měl dobré výsledky. Pro mne to pak bylo jednodušší. Jsem za to samozřejmě moc rád, ale je to i otázka štěstí. Uvidíme, jak se všechno bude vyvíjet dál.

Za hokejem do Tábora znovu dojíždíte z Prahy, kde pokračujete ve studiích. Je to pro vás náročnější než doposud?
Nemyslím si, že nějak zásadně. Pravdou je, že teď už je okruh studentů užší, takže máme pevnější rozvrh a dá se v něm těžko něco měnit. Mne to ale naštěstí vyšlo docela dobře, takže mám možnost stíhat většinu tréninků.

Oproti loňské sezoně se složení mužstva výrazně proměnilo. Projevilo se to rázem na jeho výkonech i výsledcích a v současné době už má v kapse druhé místo po základní části spojené s přímým postupem do semifinále. Očekával jste to?
Srovnávat letošní sezonu s tou předchozí je zbytečné. Momentálně je tady opravdu silné mužstvo a druhé místo to jenom potvrzuje. Potenciál tým určitě má. Každopádně jsem moc rád, že mají fanoušci z hokeje zase radost, což dokazují i vysoké návštěvy. Mne osobně potěšilo i to, že se do hlediště vrátili trumpetisté. Přijde mi to jako parádní zpestření. Teď nás čeká docela dlouhá přestávka, ve které se musíme co nejlépe připravit na to, co přijde. Uděláme všechno pro to, abychom se dostali co nejdál a užili si další radost.