V úterý čeká jeho tým dohrávka 24. kola skupiny o pořadí pro play off první Chance ligy proti Litoměřicím (17.30) a bude to tradiční retro zápas. Jihočeši si tak připomenou jeden z velkých úspěchů klubové minulosti. Právě před šedesáti lety českobudějovický tým ještě pod názvem Slavoj postoupil do nejvyšší soutěže, ale hlavně tehdy ovládl první celostátní pohárovou hokejovou soutěž v Československu, tzv. Turnaj II. celostátní spartakiády, do kterého se zapojily všechny týmy z celé republiky.

Po jedenácti výhrách v řadě jste prohráli v sobotu 2:4 v Přerově. Kde byly podle vás hlavní příčiny porážky?
Přerov je velice nepříjemný soupeř. Měli jsme dobrý vstup do utkání, vedli jsme 2:0, ale ve druhé třetině jsme přestali hrát. Možná jsme se malinko uspokojili a domácím to tam napadalo. My jsme naopak své šance nevyužili.

Dal se některý ze čtyř gólů chytit?
Určitě se něco chytit dalo. Některé byly i trochu smolné s tečí našich hráčů, ale to je úplně jedno. Něco jsem chytit měl. Porážka mrzí, ale lepší je prohrát teď, než potom v play off.

Přerov je v tabulce druhý a až na jednu vysokou porážku 3:9 s vámi odehrál pět zcela vyrovnaných duelů. Mohl by to být váš největší soupeř ve vyřazovacích bojích?
Přerov má velice kvalitní tým. Jeho hra je výborně organizovaná, vychází z kvalitní obrany. Nepříjemný byl i v tom zmíněném utkání, i když jsme ho nakonec vyhráli vysoko 9:3. Je to hodně urputný soupeř, který se nenechá jen tak zlomit. Druhé místo mu patří po zásluze.

Zubři hrávají hodně důrazně. Byl i sobotní duel z jejich strany tvrdý?
Bylo to jako vždycky. Přerovské hráče znám, byl jsem tam loni na několik zápasů na hostování. Vím, jak se prezentují na ledě, ale zároveň to jsou i dobří kluci. Při zápasech jsou však pořádně tvrdí. To mohu potvrdit.

Byly v Přerově emoce i v hledišti?
Přerov má stejně jako my výborné fanoušky a v play off to tam asi bude pořádně divoké. Tentokrát nepřišlo úplně tolik lidí, ale v klíčovém závěru sezony pro ně bude domácí prostředí velkou výhodou.

Každá prohra samozřejmě mrzí, ale možná je po jedenácti výhrách v řadě takové varování také potřeba. Souhlasíte?
Chceme každý zápas vyhrát. To je jasné. Ale možná je fakt dobře, že jsme dostali takové varování. Abychom si uvědomili, že musíme pořád pracovat a nečeká nás nic snadného. Je třeba se připravit na další zápasy a naskočit zase na vítěznou vlnu. Na play off chceme být nachystáni co nejlépe.

Už delší dobu je jasné, že o prvenství v dlouhodobé části soutěže nemůžete přijít. Motivaci vyhrávat máte jistě pořád, ale není lehké hrát pořád zápasy, ve kterých až o tolik nejde. Souhlasíte?
Je to tak. Máme velký náskok, o který už nemůžeme přijít. První místo máme jisté a ve zbývajících zápasech do play off skutečně o tolik nejde. Na to se ale nedíváme. Do každého utkání jdeme s tím, že je to pro nás příprava na play off. Tam už musí být všechno stoprocentní.

Váš brankářský kolega Jan Strmeň utrpěl zlomeninu ukazováku pravé ruky po běžné střele při tréninku. Zažil jste někdy něco takového?
Občas se to stává a Honzovi se to přihodilo zrovna v tu nejméně vhodnou dobu. Je to smolné zranění, které se může stát každému. Já osobně jsem to ještě nezažil a doufám, že ani nezažiji. Ale vím, že se to už několika klukům stalo. Doufám, že se dá Honza do pořádku a ještě nám pomůže.

Při tréninku na vás ale létá obrovské množství střel. Ta možnost, že se něco takového přihodí, je tedy velká?
Je to tak. Puk je hodně malý a může se dostat kamkoliv pod výstroj. U Honzy to byla i shoda náhod, že mu to sjelo po hokejce a dostal zásah přímo do prstu. Je to škoda, ale věřím v jeho rychlé uzdravení.

Myslel jste na to občas, když vám po zranění vašeho kolegy letěl kotouč na vyrážečku?
Při tréninku na to člověk nemůže myslet. A v zápasech už vůbec ne. Soustředíte se na střelu a o ničem jiném nemůžete přemýšlet.

Vzhledem ke zranění vašeho kolegy je dobře, že na konci přestupního termínu dorazil Adam Brízgala a rozšířil váš brankářský tým?
Určitě je dobře, že tady Adam je. Teď jsme dva a Honza Strmeň se do toho bude postupně dostávat. Věřím, že to stihne a bude v play off součástí týmu.

Vnímáte možnost, že by si extraligové Kladno jako jeho mateřský klub Brízgalu stáhlo a on už by nemohl nastoupit za vás?
Je to tak a hodně se o tom bavíme. V extralize sleduji hlavně Pardubice, ale koukám i na Kladno. Vím, že jeho první gólman Godla měl nějaké zdravotní problémy. Nevím, jak to tam přesně mají, ale doufám, že Adam zůstane tady a půjdeme s ním do play off.

Na jihu Čech jste na hostování z Pardubic. Ulevilo se vám trošku, když se váš mateřský klub konečně odlepil ze dna extraligové tabulky?
Pardubice sleduji celou sezonu a samozřejmě bych nechtěl, aby sestoupily. Je to můj rodný klub, který mě vychoval. Jsem rád, že se jim povedla vítězná šňůra, ale pořád ještě není nic rozhodnuto. Závěr extraligy bude hodně dramatický, ale věřím, že se Pardubice zachrání.

Čeká vás retro duel s Litoměřicemi. Máte rád podobná sváteční utkání?
Je to vždycky zajímavé a těším se. Viděli jsme bledě modré dresy, ve kterých budeme hrát. Jsou opravdu hezké. Je to svým způsobem speciální zápas. Pro nás se ale nic nemění v tom, že chceme vyhrát jakékoliv utkání. Dobře se připravíme a věřím, že uspějeme.