Kliknutím zvětšíteMinulou extraligovou sezonu jste odehrál v Litvínově. Jak se zrodil váš příchod do Českých Budějovic?
V Litvínově mi končila smlouva a ani jsme se moc nebavili o jejím případném prodloužení. Jenom generální ředitel klubu pan Hynek nastřelil nějakou částku, ale to bylo všechno, co se řešilo. Chtěl jsem si nechat léto na rozmyšlenou, co bude dál. Jestli už se s rodinou nějak usadíme, nebo půjdeme dál. Potom se ozvaly dva týmy. Jedním z nich byly Budějovice, které jednaly na rovinu. Mluvil jsem s trenérem Jardou Modrým i s ředitelem klubu panem Sailerem. Řekli jsme si, co by ode mě chtěl Motor a co mohu týmu nabídnout já. Během jednoho dne jsme se shodli a vyústilo to v podpis smlouvy.
Naznačil jste variantu, že byste se usadili s rodinou, která žije v Liberci. Chtěl už jste tam zůstat natrvalo?
Byla možnost hrát první ligu v Benátkách nad Jizerou, které jsou farmou Liberce. Pomoci tam trenérům vychovávat mladé kluky. Být jejich prodlouženou rukou a dát mužstvo dohromady na ledě i v kabině.
Nakonec převážila možnost zahrát si ještě extraligu?
To určitě, ale zase nechci hrát extraligu za každou cenu. Chci, abych byl týmu prospěšný. Abychom si řekli, co je ode mě očekáváno a co já mohu mužstvu dát. V Budějovicích jsme se na tom shodli a nebylo o čem uvažovat.
Co od vás tedy v Motoru očekávají?Všichni ví, že nejsem nějaký technický typ, který bude řídit přesilovku na modré čáře. Jsem v týmu od toho, abych chodil do oslabení, přitvrdil hru a byl psem obranářem.
V někdejší liberecké hokejové hymně zazníval veršík: „Na boxing je tu David Štich, noční můra rozhodčích.“ Táhne se s vámi pořád pověst bitkaře?
Myslím, že to jméno tady mám. Ale už to není takové. Před deseti lety jsem byl nevybouřená hlava. Teď už člověk přemýšlí jinak. Nechce tým oslabovat, ale naopak mu chce pomoci za každou cenu. Před lety to tak nebylo. Už jsem vzal rozum do hrsti, i když to tak třeba ještě vždycky nevypadalo. Ale poslední dva roky je to opravdu o něčem jiném. Když už má dojít na bitku, tak jedině férovou. Nechci žádné zákeřnosti. Pokud to týmu pomůže, tak do toho vždycky půjdu.
Role jakéhosi ochránce hvězd v týmu vám zůstává?
Řekl bych, že ano. V našem týmu nikdo jiný podobného stylu hry není. Když to tak řeknu, tak hvězd máme dost. Od toho tady také budu, abych je ochránil. Ale jak už jsem řekl, nechci to vyhledávat za každou cenu.
Na Budějovice jako soupeře máte dobré vzpomínky. Slavil jste proti nim vítězné série play off v dresu Liberce i Kladna.Nemohu říct, že by se mi hned vybavily vzpomínky na tyto série, ale v Budějovicích se mi každopádně hrálo dobře jako soupeři a doufám, že to potvrdím i jako hráč Motoru. Hlavně, aby se nám dařilo jako týmu.
Jste odchovancem Plzně, prošel jste spoustu extraligových klubů, ale za Škodovku jste si nejvyšší soutěž nikdy nezahrál. Čím to?
Netuším. Ve dvaceti letech jsem se vracel z Kanady a Plzeň zájem měla. Nakonec jsem ale vsadil na Liberec a tam jsem začal cestu po našich klubech. Vždycky jsem šel tam, kde mě chtěli. Hlavně jsem nikde nechtěl být pátým kolem u vozu. To je možná také důvod, proč jsem vystřídal tolik klubů.
Ve čtvrtek vás čeká první přípravný zápas právě v Plzni. Mají pro vás duely proti vašemu mateřskému klubu stále ještě jiný náboj?
Už je to pryč. Z Plzně jsem odcházel v šestnácti letech a v klubu se od té doby vyměnili prakticky všichni trenéři i vedení. Pořád tam ale mám rodiče i kamarády. Táta je rodilý Plzeňák a fandí Škodovce, ať se děje, co se děje. Permanentku už má desetiletí a chodí na každý zápas. V tomhle jsou to pro mě výjimečné zápasy. Jinak už ne.
Takže ve čtvrtek bude otec v hledišti i na přátelský zápas?
Myslím, že si to nenechá ujít (úsměv).
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
