„Čím vyšší je převýšení, tím lépe. Když totiž jdete hlouběji, tak by nad kvelbem měly být alespoň dva metry zeminy, abyste měli jistotu, že po něm můžete jezdit i automobilem. Když je na pozemku malé převýšení, tak není moc do čeho kutat, řešit se to ale dá,“ vysvětluje pan Martin.
Kvelbený sklep může mít i několik místností:
V ČLÁNKU SE DOČTETE:
* Stavba kvelbu není složitá
* Pod lavinou hlíny i s bagrem
* Co jsou kvelby "zájezďáky"?
Pokud je svah malý, řeší se to tak, že se vykope jáma, do níž se sklep postaví a zahrne se hlínou. Standardně se podle něj dělají sklepy o rozměrech 3 x 7 metrů. To je dostačující velikost.
Na začátku si navíc můžete udělat nějaký pěkný archiv, což jsou menší kvelbíky, do nichž se dávají výstavní láhve. Kvelbené sklípky udržují stálou teplotu i vlhkost, což jsou velmi důležité parametry nejen pro víno, ale také pro uskladnění ovoce a zeleniny.
Stavba kvelbu není složitá
„Nejprve se vybetonuje malý základ. Na něj postavíte zídku neboli lavici. Na samotný oblouk se potom používají přípravky, kterým se odborně říká ramenáty. Ty mají tvar půlkruhu a podle nich se zdí. Ramenáty se stavějí vedle cihelné lavice a ukotví se do pomocné dřevěné konstrukce. Na ně se poté šroubují latě 5 x 5 centimetrů. Na cihelnou lavici se nahodí malta, do ní se dá cihla na ležáka a dorazí se na lať ramenátu. Protože mají ramenáty půlkruhový tvar, začnou se v nich latě postupně více a více otáčet. Jediné, co musí zedník dodržet je, aby byly cihly vždy doražené až k lati,“ vysvětluje stavební postup Martin.
play_fill
Podle něj je nejlepší dělat sklep v jednom tahu maximálně do hloubky tří metrů. „Vyčistíte spáry a za dvě hodiny můžete konstrukci ramenátů rozebrat a pokračovat dále. Jde to docela rychle. Cihla vypije maltu natotata, a protože je sklep obvykle vystavěn v hlíně, tak zdivo ani nemá kam utéct,“ odpovídá Martin na otázku, jestli vyzděný kvelb nemůže po tak krátké době spadnout.
close
info
Zdroj: Deník/Denis Drahoš
zoom_in
Ramenáty se musí uchytit na pomocnou dřevěnou konstrukci.
Pod lavinou hlíny i s bagrem
„Někdy ale strach mám,“ říká a dodává: „Už několikrát nám při kutání spadla hlína. Když jsou nad člověkem nějaké ty metry půdy, které se utrhnou se, není co řešit. Člověka to může i zabít. Jednou se mi to stalo také, byl jsem tehdy ale naštěstí v bagru. Nad námi byly tehdy zhruba dva metry a navíc tam byla země, která měla jakoby šuplíky, jež se v kusech vytahovaly a padaly. V tom bagru mě to zasypalo do půlky těla. Byl jsem samá modřina, ale jsem rád, že se nestalo nic horšího,“ vzpomíná pan Martin.
Ke zdění jsou nejlepší staré cihly, protože sklep pak vypadá útulněji. „Ideální jsou zvonivky, tato stará cihla je na to nejlepší. Občas, když něco vykopávám ze země, tak na ni narazím. Jak dlouho ležela v zemi sice nikdo neví, ale vždy je jen mokrá, nikde není uražená nebo se nerozpadá. S nimi vypadá sklep fantasticky a zároveň dlouho vydrží. Cihly se dají i dnes sehnat na internetu, jedna vyjde na zhruba 10 korun,“ doporučuje šikovný stavitel.
Nahrává se anketa ...
Co jsou kvelby "zájezďáky"?
Pokud nemáte svah, nezoufejte. Sklípek můžete postavit i bez sjezdovky na pozemku.
„V tomto případě se vykope velká jáma, ze ztraceného bednění se postaví korpus, izoluje se a na něj se poté buduje kvelb. Nakonec se vše zahrne hlínou. Takovým sklepům se u nás říká zájezďáky, protože v nich není uskladněno víno, ale nejčastěji slouží turistům k posezení,“ uvedl pan Martin.
