Umí se poprat nejen s požárem, vysvobodit zraněného při nehodě z auta, ale poradí si také s nebezpečnou látkou či zvládnou zásah v hloubce nebo naopak vysoko nad zemí.

„Někdy se stane, že je nutný zásah nad rámec zkušeností a je třeba použít speciální techniku, jde například o práci ve výšce a nad volnou hloubkou,“ potvrdil Petr Hojsák, ředitel profesionálních hasičů HZS v Táboře. V těchto případech zasahují hasiči speciálně vyškolení k těmto činnostem - takzvaní lezci.

Základní znalost lezeckých technik musí mít každý hasič. „Sebejištění a sebezáchrana patří mezi základní dovednosti každého hasiče,“ podotkl Petr Hojsák. Hasiči lezci tvoří lezeckou skupinu, která má v tomto oboru dalekosáhlejší zkušenosti a hlubší znalosti. „Na krajské stanici v Českých Budějovicích je osmnáct lezců, z toho dva instruktoři, v Táboře máme devět takto vyškolených hasičů a mezi nimi jednoho instruktora,“ upřesnil jejich počty. V celém Jihočeském kraji je na sedmdesát takových specialistů. „V Českých Budějovicích na každou ze tří směn připadá šestičlenná lezecká skupina, v ostatních stanicích jako i v Táboře má směna vždy tři lezce,“ dodal ředitel táborských profesionálních hasičů.

NEBEZPEČNÁ PRÁCE

Hasič s kvalifikací lezce ovládá lezení a slaňování na přírodních útvarech, jako jsou stromy, skály, propasti či jeskyně, ale také na stavbách. Ovládá práci ve skalnatých průrvách i studních, je schopen se spustit do kanalizace či žumpy. „Jejich práce je extrémně nebezpečná, proto všichni dokonale znají jištění, umí provést záchranu či poskytnout první pomoc. Navíc musí zvládnout práci na laně s použitím detekční techniky, ochranných pomůcek či další výstrojí,“ doplnil úskalí tohoto povolání Petr Hojsák.

Po dvou letech praxe se hasič lezec může stát také instruktorem a předávat zkušenosti dalším. V kraji se také jmenují hlavní instruktoři, ti už musí mít opravdu bohaté zkušenosti a mají více úkolů. „Vesměs mají stejné kurzy, školení a výcvik jako instruktoři, ale k jejich jmenování jsou nutné dlouhodobé, bohaté a hluboké znalosti a zkušenosti z tohoto oboru v podmínkách požární ochrany. Mezi jejich povinnosti patří koordinace lezeckých družstev a skupin v rámci kraje, jejich odborná příprava, organizace cvičení s ostatními složkami IZS a spolupráce s dalšími krajskými sbory v oblasti práce ve výšce a nad volnou hloubkou,“ doplnil výčet jejich povinností.

CVIČENÍ A SOUČINNOST

Stát se hasičem lezcem není jednoduché, jsou za tím hodiny práce a dřiny, absolvování všelijakých kurzů a zkoušek, někdy i výcviku v extrémních podmínkách jako je déšť, mráz, v noci, v kouři či v dýchací technice. Pro výcvik je důležité vybrat zajímavý stavební objekt, lyžařské středisko, jeskyni či jinou lokalitu, která může co nejvíce simulovat reálný zásah. „V rámci kraje absolvují hasiči nejméně dvakrát ročně cvičení v součinnosti s ostatními lezeckými skupinami, kde si předávají své zkušenosti, zajímavá je spolupráce s horskou službou. Taková cvičení se konala například ve skalním masívu kolem hradu Choustník, v Modrém dole u Tábora či na velmi těžké Železné stěně u Bechyně. Již několikrát se uskutečnilo také cvičení v Chýnovské jeskyni, kde se procvičovala spolupráce se Speleologickou službou ČR, bylo to opravdu specifické cvičení v jediném jeskyním útvaru v jižních Čechách,“ míní Petr Hojsák.

Mimo to mají jednotlivé stanice také venkovní i vnitřní lezecké stěny, na kterých mohou trénovat. Novou lezeckou stěnu mají v Táboře. Ta stála necelých půl milionu korun. „Zde byla postavena lezecká stěna ve stávající tělocvičně v roce 2015 díky peněžitým darům obcí z okresu Tábor. Je specifická v tom, že je určena nejenom na sportovní lezení, ale je uzpůsobená pro technické lezení. Je přizpůsobena pro činnost hasičů, umožňuje nácvik záchrany směrem dolů, záchranu osob ve stísněných podmínkách, mimo to má pracovní plošinu ve výšce pěti metrů, kde lze cvičit sebezáchranu a navíc je zde simulován i stožár elektrického vedení,“ popsal praktičnost stěny.

SOUTĚŽE V LEZENÍ

Vzhledem k nutnosti nácviku a pravidelnosti cvičení a také předávání zkušeností, pořádají také jednotlivé hasičské záchranné stanice krajské lezecké soutěže. „První soutěž ve sportovním lezení v Jihočeském kraji se konala v roce 2001, od tohoto roku se konají pravidelně. Prvních šestnáct ročníků se konalo na požární stanici v Jindřichově Hradci, nyní byla soutěž přesunuta do Tábora, kde nová lezecká stěna umožnila lepší podmínky a zázemí pro soutěž,“ připomněl. Této soutěže se účastní za každý územní odbor Jihočeského kraje jedno až dvě tříčlenná družstva, pravidla jsou podobná civilnímu lezení a konají se na šest až sedm kol, kdy je postupně zvyšována obtížnost. „Poslední soutěže se letos zúčastnilo devět družstev a tedy 27 příslušníků, vyhodnocuje se pořadí družstev, ale i jednotlivci,“ doplnil fakta k letošní soutěži. Věk při ní nehraje žádnou roli, hodnotí se výsledek a o pořadí rozhoduje dosažený čas. „Dlouhodobě tuto soutěž ovládá Radek Kümmel, lezecký instruktor z územního odboru Tábor, z celkových osmnácti ročníků se mu podařilo zvítězit čtrnáct krát,“ vyzdvihl táborského lezce ředitel táborských profesionálních hasičů.