Z vesnice, která má přibližně tři stovky obyvatel, je u hasičů 34 mužů a 8 žen. Nejmladšímu členovi sboru je ale 16 let, členům soutěžního družstva mezi dvaceti a třiceti lety. Na nedostatek mladých si tedy nemohou stěžovat.

Družstvo dětí nebo dorostu ale v Řípci zatím neexistuje. Dětí by v obci bylo dost, peníze na speciální vybavení ale chybí. „Je s tím hodně práce a je to i finančně náročné, děti mají všechno jiné, jiné savice, jiné hadice, takže jen nákup materiálu by byl dost drahý,“ říká Kabeš. Malí hasiči tedy začínají nejčastěji ve Veselí nad Lužnicí.

Starostou sboru je Vlastimil Dukát, velitelem Pavel Kulhánek starší. Hasiči se účastní soutěží a pořádají i vlastní soutěž O pohár starosty obce Řípec. Letos založili družstvo žen, které si nevede vůbec špatně. Na své první soutěži, Okrskovém cvičení ve Vlkově, porazily ženy družstvo Dráchova. Další soutěž v Pleších pro ně skončila rovněž druhým místem a stříbrné byly i 15. srpna v Řípci. Kdybychom však sloučili kategorie mužů a žen, porazily by řípecké ženy i několik mužských družstev .

I družstvu řípeckých mužů se v soutěži o pohár starosty vedlo dobře. Obsadili čtvrté místo půl sekundy za Vescemi. Žádné z družstev tedy rozhodně neudělalo Řípci ostudu.

Na soutěže a zásahy vyjíždějí Řípečtí s klasickou stříkačkou PS 12. Z historické techniky se sboru nic nezachovalo. „Je škoda, že v 60. a 70. letech se hodně historického vybavení zničilo nebo skončilo ve sběru při Železných sobotách, které dobrovolní hasiči pořádali a jako dítě jsem se jich několikrát zúčastnil. Samotného mě to mrzí. Z dob minulých nám tak zůstaly pouze dvě ruční pumpy,“ vzpomíná Kabeš.

V roce 2002 pomáhal sbor dobrovolných hasičů ve Veselí, v Dráchově i v Řípci při povodních. Podle jednatele v posledních letech požárů moc není. Kromě vlastní hasičské práce a soutěží participují hasiči i na kulturních akcích v obci. „Přivyděláváme si pořádáním zábav,“ vysvětluje Václav Kabeš, „Pořádáme tradiční hasičský ples, který se každročně koná už od dob založení sboru, a také sobotní pouťovou zábavu.“ Pro obec organizují hasiči každých pět let srazy rodáků se vzpomínkou na hasiče, stavění májky, pálení čarodějnic nebo masopustní průvod.

Historie dobrovolných hasičů v Řípci sahá do roku 1897. Před třemi lety oslavili výročí 110 let založení sboru. Oficiálně ale sbor vznikl o rok později. „Už tenkrát byl takový benevolentní úřad, takže nás povolili až za 14 měsíců, na podzim roku 1898, ale my počítáme založení ustavující schůzí 1897,“ vypráví Kabeš. K založení sboru vedl velký počet požárů. Sedláci do té doby museli chránit svůj majetek před ohněm vlastními silami. V roce 1899 už měli pro případ požáru ruční pumpu. O čtyři roky později založili hasiči místní knihovnu. Sbor i knihovna fungují dodnes.

Hasiči si dříve přivydělávali mimo jiné i hraním divadla. V roce 1932 zakoupil sbor první motorovou stříkačku Stratílek za 36 680 korun. Významnou osobností sboru byl Vojtěch Bartůšek, který se propracoval na jeho jednatele. V této funkci působil několik desetiletí. Byl i dlouholetým župním velitelem.

Historii sboru od jeho založení mapují pamětní knihy. Záznamy po roce 1958 ale chybí. „Knihu jsme nenašli. Buď se ztratila nebo neexistovala. Bylo to asi poznamenané i tím, že v roce 1982 byla otevřena nová hasičská zbrojnice a při stěhování došlo k zničení dalších památek,“ myslí si jednatel.

Záznamy o hasičích navazují až v od roku 1982, kdy se jich ujal kronikář Miroslav Boček. Poznámky jsou ale útržkovité. „Snažím se je přepisovat do počítače a píšeme o našich akcích do počítače, aby po nás něco zůstalo.“ O hasičích v Řípci se leccos dozvíte i na jejich webových stránkách.

Podle Václava Kabeše bývaly časy, kdy sbor jezdil jen na okrskovou soutěž. Nyní jsou mnohem aktivnější. Podíl na tom má i podpora obce, která na činnost hasičů finančně i materiálově přispívá. Na loňském Memoriálu Josefa Žahoura nechala sbor na holičkách technika. Obec podala pomocnou ruku a zaplatila opravu stříkačky.
„Letos na jaře, když jsme založili družstvo žen, koupila obec vybavení, monterky, dresy, vše asi za šest tisíc korun. Takže nám opravdu pomáhá,“ doplňuje Kabeš.

Sám je už třetí rodinnou generací hasičů a rád by, aby se ke sboru přidali i jeho synové. Do budoucna neklade řípeckému sboru žádné přehnané cíle. „Rádi bychom udrželi laťku, kterou jsme nastavili, aby se lidé začali o sbor více zajímat. Hlavně aby tradice hasičů neupadala, abychom měli co odkazovat dál.“

Hana Míková