Sbor byl v Soběslavi založen v roce 1872 a dalších sto let, do roku 1972, vykazoval bohatou historii, což dokládájí i kroniky hasičů společně s fotoalby. Ty dokumentují spousty jejich aktivit. Přes soutěže, brigády, dětské tábory na Orlíku a různá další setkání.
„Od roku 1972 už se o kroniku nikdo nestará ,“ smutně konstatuje velitel sboru Jiří Šustr.
O nezájmu nelze hovořit v případě činnosti sboru. Hasiči pomáhali v tom samém roce stavět svoji zbrojnici, která vznikala v akci „Z“. Pomáhali všichni a nadšení pro dobrou věc nescházelo nikomu.
Protože samotná hasičárna nestačila, v roce 1977 se vrhli na její přístavbu. Díky ní se dobrovolním hasičům rozšířily prostory o garáž, sklady a navíc i potřebnou společenskou místnost.
Elán a zápal do práce a veškeré činnosti jim vzal vznik profesionálních hasičů.
„Postupně to začalo předáním v roce sedmdesát pět, kdy jsme coby dobrovolníci předali profesionálům naši zbrojnici. Je to stejné, jako když jsou dva kohouti na jenom hnojišti,“ vysvětluje počátek stagnace Jan Pokorný.
Aby toho nebylo málo, za dalších pár let přišli i o garáž, kterou pro změnu dostala záchranná služba.
Pokorný coby aktivní hasič byl u celé dvoustovky požárů. Vzhledem k tomu, že bydlel hned proti hasičárně, chodil tam topit. Taková blízkost měla další výhodu. V případě poplachu byl první, kdo vyjížděl a nabíral cestou k požárům ty ostatní.
„Hasili jsme dokonce až v Mladé Vožici,“ vzpomíná na staré časy, kdy volný čas věnovali různým brigádám. Do sběru prodali i starou lokomotivu. Tu poté, co ji dostali, společně rozřezali a zpeněžili. Utržené peníze putovaly jako jindy předtím do pokladny hasičského sboru.
Ke vzpomínání se přidala i Anna Kupková. Ta začínala u sboru už v deseti letech.
„V našem baráku bydlel velitel sboru a nabídku jít k hasičům jsem ráda přijala. Byla to nádherná doba,“ podotkla pamětnice, která ještě do svých padesáti let jezdila soutěžit.
„K aktivitám dobrovolníků ještě patřily preventivní prohlídky baráků a komínů, ty ale asi v roce devadestá pět pro nás skončily,“ popisuje jedny z posledních povinností Pokorný.
Mužstvo, které v současné době čítá 44 členů a z toho 13 žen, je veskrze neaktivní. Nefunguje tady žádné dětské mužstvo, tak jako v ostatních okolních obcích. Sejdou se, když je výroční schůze, aby vybrali na známky a domluvily se na případných oslavách jubilantů.
„Teď už jsme spíš takový domov důchodců,“ komentuje věk těch starších Kupková.
Mladí členové sboru poslední soutěž absolvovali v loňském roce. Na soběslavském náměstí se konala táborská hasičská liga. Na ní skončili po diskvalifikaci kvůli technické závadě bez umístění. Tento rok ještě netrénovali.
HLASUJTE ZDE
Pavlína Macelová
