Poslední letošní soutěž seriálu Táborské hasičské ligy (THL), která se konala minulou sobotu ve Zhoři u Tábora, pro hasiče z Obory znamenala méně obvyklé umístění. Diskvalifikaci. „Spadl nám špatně našroubovaný koš,“ stručně vysvětlil velitel týmu hasičů Miroslav Hejný.
Soutěž THL zvládnou během roku asi dvakrát. Na pohárové a okrskové soutěže jezdí bojovat častěji. V loňském roce stáli od května do září na startovní čáře asi patnáctkrát. „Letos jsme zvládli takových šest až sedm soutěží,“ rekapituluje letošní počet startů Hejný.

A kdy se jim nejvíce zadařilo? „Na stupních vítězů máme zaručené místo v případě, že startují tři týmy,“ směje se velitel a dodává, že většinou tým končí v poslední třetině startovního pole. Zatím posledním větším úspěchem pro ně byla soutěž v Ústrašicích, kde jim podlehla i družstva, která vlastní silnější mašinu.

Hasiči vědí, že se týmům, které mají o nějakou tu třídu lepší vybavení, nemůžou vyrovnat, ale neházejí flintu do žita a bojují jako o život.
Teď vypadá to, že se blýská na lepší časy. Malšice, kam Obora spadá, do svých hasičů zainvestovaly. „Vzhledem k tomu, že si novou stříkačku díky své činnosti zaslouží, rozhodli jsme se jim ji asi před třemi měsíci objednat,“ upřesnila téměř stotisícovou investici starostka městyse Miloslava Šebková.
Z Obory tak budou moci vyrazit pro plechovou posilu svého týmu už během příštího týdne do Hranic na Moravě, kde si na základě doporučení nechali postavit mašinu přímo na míru.

Nový stroj udělá radost hned čtyřiceti členům sboru. Tolik jich má sbor osady se 46 čísly popisnými, v nichž žije 124 obyvatel.
Nejstarším členem, narozeným v roce 1916, je Karel Jiřík, který měl na starosti obecní kroniku, v níž zaznamenával vše, co se týče sboru dobrovolných hasičů.

K lidem svatého Floriána se hlásí nejen muži. Své místo zde mají i ženy a děti. „Děti jsou úspěšné většinou vždy, když vyrazí na dětskou soutěž Plamen. Tato skupinová záležitost je totiž jedinou možností u nás v obci, jak společně něco dělat. Kdo se chce věnovat něčemu jinému, musí za sportem či dalšími kroužky dojíždět,“ vysvětluje jeden z důvodů, proč je v Oboře i tým dětí Hejný. Další je ten, že většina rodičů je u hasičů. „ Z naší rodiny je kromě mě u sboru otec, moje dcera i syn,“ vypočítává rodinné zastoupení Hejný. Podobně je to i u ostatních členů. V Oboře se tedy vůbec nemusejí obávat, že nebudou mít pokračovatele.

Každá ruka je dobrá. Hlavně když je třeba přiložit ruku k dílu. Ať se jedná o sběr železného šrotu, či jarní úklid obce po zimě, kdy jsou na komunikacích spousty posypového materiálu. Hodí se každý, kdo pomůže s organizací kulturních akcí. „Jelikož nemáme sál, tak nepořádáme hasičský bál, které se běžně konají v zimě, protože bychom si museli prostory pronajímat. Na menší akce nám ale dobře poslouží bývalá prodejna Jednoty, kterou jsem přestavěli na takovou kulturní místnost. Někdy je tam tak plno, že to ani není na tanec,“ zmiňuje malou chybu na kráse velitel.
Podstatné ale je, že se mají kde sejít, když venku není počasí na to, aby akce probíhala na venkovním parketu. Zábava a práce ale nejsou, jak několikrát Hejný důrazně podotkl, pouze hasičskou záležitostí. „Když se na vývěsce objeví výzva na brigádu, jdou ti, co mají čas. Není to jen o hasičích. Kdo je hasič, je i myslivec a nebo prostě obyvatel Obory. V žádném případě nelze opomenout zásluhy těch, co nejsou ve spolcích,“ vysvětlil pospolitost lidí z vesnice velitel.

Kam ale ostatní nepustí, jsou samotné hasičské zásahy. V loňském roce, stejně jako ostatní sbory kolem Želče, zasahovali u rozsáhlého požáru želečské skládky komunálního odpadu.

„Zavolali nám, tak jsme vyrazili a zůstali do druhého dne,“ vzpomíná na požár, jenž zaměstnal kromě hasičů i veškerou techniku okolních sborů.
„Mašinou jsme pomáhali při dopravě vody a doplňování cisteren. Jenže už má něco za sebou a takový nápor nevydržela. A nebyli jsme sami. Více sborů tam uvařilo mašiny. Po požáru nám firma Rumpold přispěla na opravu naší „dvanáctky“ jako poděkování,“ zavzpomínal na rozsáhlý oheň, k jehož likvidaci bylo třeba dopravovat vodu z okolních i několik kilometrů vzdálených rybníků. Mezi další zásahy se zařadilo také hašení stohu v Oboře či seníku v Maršově.

Na hasiče finančně pamatuje Obecní úřad Malšice ze svého rozpočtu. Naposledy jim zakoupil nové hadice. Jindy jim trn z paty vytrhne i nějaký ten sponzor, u nichž na dveře zaklepe starosta sboru Rostislav Novák. Na nové drezy ze svého hasičského rozpočtu nedosáhnou, proto jim nezbývá než zkusit právě sponzory. „Dnešní doba vzhledem k situaci, která panuje, finančním darům moc nepřeje. Ale starostovi se občas podaří nějakou tu korunu pro hasiče získat. Ještě že máme jednoho stěžejního, místního Jiřího Kolíčka. Je navíc i náš kolega, a když potřebujeme, najdeme u něj vždy podporu. Někdy finanční, jindy nám půjčí dodávku, do níž můžeme dát mašinu a vyrazit na soutěž,“ pochvaluje si Hejný

Příští rok čeká hasiči malá kulatá oslava. Vzpomenou 115. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Oboře. Tenkrát v roce 1896 vznikl jako prevence před požáry.