Gregor Johann Mendel, pastel podle fotografie

Zdroj: se svolením Moravského zemského muzea

Otevřená rakev s ostatky opata Gregora Johanna Mendela, 3D vizualizace před antropologickým průzkumem

Zdroj: se svolením 3D Ateliéru ústavu archeologie a muzeologie FF MU

Rukopis

Zdroj: se svolením Jiřího Salika Slámy

Augustiniánské opatství na Starém Brně, litografie: Carl Winkler

Zdroj: se svolením Moravského zemského muzea

Mendelův včelín vybudovaný podle jeho návrhu v roce 1871. Mendel v něm pečoval až o padesát včelstev a usiloval o kontrolované křížení včel. Stavba je díky citlivé rekonstrukci zachovaná v původní podobě

Zdroj: se svolením Zdeňka Vošického

Mendel používal několik mikroskopů. Ten s největším rozlišením je mosazný, monokulární a má tříramenný stativ s šestidílným objektivem. Byl sestrojený ve Vídni v roce 1831 v dílně Simona Plössla. Výroba trvala tři roky

Zdroj: se svolením Petra Jana Jurečky

Neprodyšný oblek, rukavice a rouška jsou základními ochrannými pomůckami při zkoumání starobylé DNA. Zabezpečují ji před kontaminací geny soudobých výzkumníků

Zdroj: se svolením Petra Jana Jurečky

Opatrné vyzvedávání rakve s ostatky Gregora Johanna Mendela z hloubky 2,5 metru. Nejvíce poškozenou část rakve archeologové zabalili do plastové fólie (dole)

Zdroj: se svolením Hynka Adámka

Na rozdíl od dolní části těla zůstala Mendelova lebka výborně zachovalá. Byl vytvořen také její digitální model, který poslouží dalším výzkumům

Zdroj: se svolením Petra Jana Jurečky

Genetická laboratoř ve Středoevropském technologickém institutu Masarykovy univerzity (CEITEC), kde probíhaly práce na sekvenci genomu Gregora Johanna Mendela

Zdroj: se svolením Petra Jana Jurečky

Česká vědecká stanice Gregora Johanna Mendela (nahoře) byla vybudována v letech 2005–2007 na severním pobřeží ostrova Jamese Rosse. Jde o antarktickou stanici s letním provozem, jejím majitelem je Masarykova univerzita Brno

Zdroj: se svolením Masarykovy univerzity Brno

Poštovní známky – Gregor Mendel byl poprvé vyobrazen na šedesátihaléřové poštovní známce v Československu roku 1965 v nákladu 16 920 000 kusů. V roce 1984 si stoleté výročí Mendelova úmrtí vydáním známky připomněly Vatikán, Rakousko a Německo. V Česku vyš

Zdroj: se svolením Jiřího Salika Slámy

Planetka Mendel obíhá kolem Slunce mezi Marsem a Jupiterem. Poprvé ji v roce 1980 pozoroval Antonín Mrkos na jihočeské observatoři Kleť. Planetka má průměr asi devět kilometrů

Zdroj: se svolením Hvězdárny a planetária Brno

Měsíční kráter Mendel o průměru 138 kilometrů leží na odvrácené straně Měsíce, která je z velké části pokryta impaktními krátery. Je na okraji velké struktury Mendel-Rydberg, již objevila sonda Lunar Prospector v roce 1998

Zdroj: se svolením Hvězdárny a planetária Brno