Čím to, že jste se tentokráte na hřiště nedostal?
Dohodli jsme se tak s trenéry. Navíc jsem se na předzápasovém tréninku zranil. Že v zápase dostali šanci mladí kluci, se nakonec ukázalo jako dobrý tah. Náš výkon byl takový, jaký si představujeme, že by měl být. Konečně jsme hráli jako mužstvo a podali týmový výkon.
Přesto jste body znovu nezískali. Čím to bylo?
Pouze nezkušenost našich mladých hráčů rozhodla o tom, že jsme ten zápas nedotáhli do úspěšného konce. Jinak si skutečně myslím, že si naši kluci zaslouží i přes prohru pochvalu.
Rapidní zlepšení herního projevu bylo skutečně patrné. Podzim je ale u konce. Proč to nešlo dřív?
Hlavní rozdíl je v tom, že jak už jsem říkal, tak proti Královu Dvoru jsme skutečně začali hrát jako tým. A to navzdory tomu, že jsme tentokrát využili minimum pendlů z Dynama a v sestavě se objevilo několik dorostenců zcela bez zkušeností. Na utkání jsme se v týdnu pečlivě připravovali a ačkoli ČFL je těžká soutěž, hráči to zvládli výborně.
U týmu působíte jako hrající asistent trenéra. Je pohled na hru z lavičky jiný než z pohledu přímého aktéra?
Určitě je. Já už jsem působil jako asistent i v juniorské lize, a ať už na lavičce nebo přímo na hřišti, se snažím předávat mladým hráčům své zkušenosti. Hlavní rozdíl je v tom, že na hřišti toho můžete osobně víc ovlivnit.
Jaká bude vaše pozice v mužstvu na jaře?
V tuto chvíli to nevím. Po polovině sezony vyhodnotíme situaci a během zimní přestávky se uvidí. Sedneme si s Karlem Poborským a Martinem Vozábalem a probereme to.
Už jste prošel v Čechách spoustou ligových klubů a na jihu Čech jste se zjevně usadil. Další stěhování již neplánujete?
V Českých Budějovicích jsem už zakotvil definitivně. V létě to byl přesně rok, co jsme se sem s rodinou nastěhovali. V jižních Čechách se mi líbí, ale především mi tu nabídli práci, díky níž mohu zůstat u fotbalu, kterému se věnuji celý život. Je jasné, že hrát nemůže člověk věčně a coby aktivní fotbalista jednou skončí.
Začátkem listopadu jste oslavil čtyřicáté narozeniny. Jak se cítíte, myslíte si, že je reálné zahrát si ještě nějakou nižší soutěž, pokud nebudete hrát na jaře za strakonickou farmu?
Cítím se stále dobře a po zdravotní stránce jsem nikdy žádné vážnější komplikace neměl. Přesto aktivní hraní nepovažuji za prioritu. Plně mi vyhovuje, když si mohu zahrát soutěž, jakou je Precis liga starých pánů. Tak nějak si představuji zakončení aktivní kariéry. Do žádných vyšších soutěží se ale rozhodně nehrnu.
Angažujete se také v dobročinnosti. Jak konkrétně?
Již tři roky se věnuji charitativní akci Movember. Název se skládá ze dvou anglických slov a tato akce má pomoci získat finanční prostředky v boji proti rakovině prostaty a zvýšit povědomí o této nemoci mezi muži. Mně to nic neudělá, a když mohu pomoci a být užitečný, udělám to rád.