Lepší vrchol oslav devadesátého výročí založení klubu si snad ani nemohl fotbalový Meteor Tábor přát. Parta z čekanického vršku, vedená koučem Martinem Šticou, si pro sebe v letošním ročníku I. B třídy rezervovala nejvyšší stupínek, což znamená jediné – po dvanácti letech se vrací do vyšší soutěže! V roli hráče úspěšného týmu i jednoho z činovníků klubu si postupovou sezonu užíval také Petr Včelák, jenž se o své dojmy rád podělil i se čtenáři Táborského deníku.

S jakými plány jste vstupovali do právě skončeného ročníku I. B třídy?
„Vzhledem ke kvalitě kádru jsme si dávali za cíl bojovat o čelo tabulky a skončit nejhůře do třetího místa. Cokoliv jiného by pro nás bylo zklamáním."

Tušili jste, v čem budou nejúdernější zbraně mužstva, případně kde ho nejvíc bude tlačit bota?
„Za velkou přednost týmu jsme určitě brali jeho zkušenost. Měli jsme v něm výrazné osobnosti, dobrý kolektiv a především i širší kádr, než jako je u většiny mužstev v I. B třídě. Za jeho slabinu bych naopak označil poněkud přestárlý kádr, který je pochopitelně náchylnější ke zraněním."

Kdy se na čekanickém vršku poprvé začalo výrazněji skloňovat slovíčko postup?
„Bojovali jsme o něj v podstatě od prvního kola. Co se týče bodového zisku, neměli jsme zrovna podařený podzim, ale díky zaváhání konkurentů jsme mohli i v jarních odvetách pomýšlet na vytouženou metu. Jaro se nám naopak povedlo na výbornou, samozřejmě pominu-li nezvládnutý zápas v Mladé Vožici, která nás přehrála a v tu chvíli držela trumfy v rukách."

Dostavil se v průběhu jarní části moment, který lze v cestě za postupem považovat za zlomový?
„Podle mého názoru se o našem postupu rozhodlo v Jistebnici. Tam jsme předvedli kolektivní výkon, z kterého vyzařovala velká touha po úspěchu. Paradoxně nám tam možná prospěl předcházející domácí zápas se Sepekovem, ve kterém jsme v poslední minutě inkasovali vyrovnávací branku. Od tohoto utkání už totiž mužstvo neklopýtlo a zaslouženě dokázalo nakonec postoupit do vyšší soutěže."


Oslavy byly určitě hodně bouřlivé a bezprostřední…
„Proběhly vlastně ve dvou fázích. Ta první přišla hned po výhře v Bechyni, kdy jsme slavili spíš v užším kruhu A-mužstva. Ty pravé oslavy ale vypukly až po posledním zápase, kdy se sešla převážná většina hráčů v sále Na Pěkné vyhlídce. Společně s béčkem, dorostem a s věrnými fanoušky jsme důstojně završili postup do I. A třídy. Právě tady bych chtěl vyzdvihnout spolupráci s B-týmem a dorostem. Bez jejich pomoci by se jen těžko podařilo postup zrealizovat."


Klub letos slaví dlouhých devadesát let od svého založení. Nadšení v Čekanicích je o to větší, co říkáte?
„Samozřejmě, je to tak. Rok 2016 s devadesátiletým výročím je pro nás doposud velmi úspěšný. Jsme rádi, že se nám kromě zmiňovaného postupu mužů dařilo i v mládežnických kategoriích. Dorost předváděl velmi dobrý fotbal v I. A třídě, starší i mladší žáci skončili na výborném druhém místě v krajských přeborech a přípravky se ve svých soutěžích rovněž neztratily. Naše kulaté jubileum jsme společně oslavili uspořádáním fotbalového plesu, který se do Čekanic vrátil po mnohaleté odmlce. Kéž bychom na tyto úspěchy dokázali navázat i v následující sezoně."

Na konkrétní cíle a plány je ještě brzy, ale přesto – s jakým přáním vyrukujete do nové soutěže?
„Především do ní vstoupíme s respektem. Dobře víme, že I. A je o mnoho kvalitnější než I. B třída. Troufám si tvrdit, že rozdíl mezi soutěžemi je ještě o poznání znatelnější, než tomu bývalo ještě před pár lety. Určitě bychom se chtěli pohybovat v klidném středu tabulky a zapracovávat do mužstva mladé talenty z vlastní líhně. Rozhodně se těšíme, že se po dlouhých dvanácti letech strávených v I. B třídě zase podíváme na jiné stadiony a konečně potkáme i jiné soupeře."