Hrávaly se i ve vašem dětství podobné turnaje?
Když mně bylo deset let, tak bylo jen pár takových turnajů. V tomhle směru se doba posunula hodně dopředu a pro děti je to samozřejmě jenom dobře.

V kolika letech vy jste začínal s fotbalem?
Začínal jsem ve čtyřech, možná dokonce už ve třech letech. Ale nějaké turnaje jsme měli až v takových dvanácti letech.

Zaujal vás v Třeboni svými výkony některý z desetiletých kluků nebo třeba i holek?
Hrály se tady pěkné zápasy. V každém týmu se objevoval někdo, kdo fotbal už i v tomto věku opravdu hrát umí. Zatím jsou ale ve stadiu, kdy mohou mít talent, ale důležité je potom ho také rozvinout. Na druhou stranu je spousta kluků, kteří v této kategorii nevyčnívají, za tři čtyři roky však vyletí nahoru. Hlavně, že je to baví. To je v tomto věku nejdůležitější. Aby je sport naplňoval.

Překvapuje vás, že v E.ON Cupu dokáží konkurovat velkým klubům, jako jsou Sparta nebo Slavia, i ty menší, například Neratovice nebo Kladno?
Na vesnicích se vždycky rodila spousta talentovaných kluků. Pokud se tam dá dohromady silný ročník a je dobře vedený, tak mohou konkurovat i těm nejlepším. Velké kluby to mají samozřejmě jednodušší, protože mají lepší zázemí a vybírají si hráče z větších spádových oblastí. Pro kluky z menších oddílů je to pak šance dostat se do těch velkých, když si jich všimnou. To byl i můj případ. Pocházím z malé vesničky a dostal jsem se až do Baníku.

Vaše Vigantice ale hrávaly svého času dobrý fotbal.
To je pravda. Ale nikdy to nebyla žákovská nebo dorostenecká liga. Hrávali jsme tam spíše jenom okresní soutěže.

Nemrzí vás zpětně, že za vašich mladých let takovéhle celostátní mládežnické turnaje nebyly?
Nic takového skutečně nebylo a je jenom dobře, že teď už ti kluci takovouhle možnost mají. Mohou se porovnávat s celou republikou a alespoň zjistí, jak na tom jsou. Rozvíjejí tak svůj talent, což je to hlavní. Nesedí doma někde u počítačů, ale lítají venku a hrají fotbal, což je super.

Objevil jste se v Třeboni. Jak jste na tom vůbec se vztahem k jižním Čechám?
Dostanu se sem jen velmi málo. Když se vracím ze zahraničí, tak buď na Moravu, nebo teď žiji v Praze. Na jih jezdím jenom za fotbalem.

Naposledy to bylo na kvalifikační utkání v Českých Budějovicích s Lichtenštejnskem?
Myslím, že ano. To bylo asi naposledy. Už jsme se o tom ale bavili, že sem rodinu vytáhnu. Byli jsme na obědě v centru Třeboně a je to tam moc pěkné a příjemné.

V jakém stavu je aktuálně vaše operované koleno? Budete už brzy připraven do hry?
Už trénuji naplno a koleno zatím drží. Uvidím, co bude dál. Konkrétněji ale momentálně bohužel nedokáži odpovědět.

S kým trénujete?
Trénuji individuálně v Praze. Ještě tak čtyři až šest týdnů a pak by mělo být uzavřené, kde budu hrát. Ještě určitě nekončím. Tak jednu nebo dvě sezony bych rád někde odehrál.