Po dvou gólech do sítě Vlašimi dal Petr teď naposledy dvě branky také Kolínu. Oba v prvním poločasu. V 71. minutě po velmi dobrém výkonu přepustil své místo v sestavě Aleši Nešickému.

Petře, nedávno jsme se spolu bavili o tom, že když jdete na hřiště, tak chcete dát gól. Po Kolínu máte radost dvojnásobnou…
„Radost po dvou gólech je skutečně dvojnásobná. Byla tady přítelkyně, takže jsem rád, že góly viděla. Dal jsem je pro ni. Jsem za ty dvě branky opravdu rád."

Konec konců vaše gesto obou rukou se spojenými palci a ukazováky je výmluvné… Góly patří přítelkyni…
„Přesně tak. Přítelkyně za mnou přijela na zápas z Budějovic. Góly jsem vstřelil pro ni."

Jak byly snadné, či nesnadné?
„Při prvním gólu na mě přišel přetažený centr od Martina Sladkého. Dobře jsem si naběhl. Viděl jsem, že míč je dlouhý. Odpoutal jsem se od protihráče a dával jsme to pohodlně skoro do prázdné brány pravou nohou. Vypadá to snadno, ale musíte mít dobrý výběr místa. Za druhou branku děkuji Adnanovi Džafičovi, který mi dal balon po zemi před prázdnou bránu. Na mě zbylo jen to doťuknout za čáru."

Prahl jste pak po hattricku?
„Každý hráč, když dá v první půli dva góly, tak chce završit hattrick. Samozřejmě by to bylo hezké, kdybych se trefil i potřetí, ale jak jsem řekl, za ty dva góly jsem rád."

Kolín přijel do Sezimova Ústí jako poslední tým tabulky, hodně bránil, čekalo se povinné vítězství…„Podobná vítězství se od favoritů očekávají, ale mnohdy to není jednoduché. Každý zápas ve druhé lize je těžký. Soupeře jsme nechtěli podcenit. Myslím si, že to bylo na hřišti vidět. Byli jsme aktivní. Gólů jsme mohli dát více. I tak jsme spokojeni s výsledkem 3:0."

Prý jste s dalšími šancemi nakládali až moc lehkomyslně?
„Možná to tak vypadalo, mhli jsme je zakončit razantněji. Ale buďme rádi za ty tři góly."