VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Petr Bouchal už se z Rakouska do českého fotbalu vracet nechce

České Budějovice – Fotbalista s talentem od Boha. To je Petr Bouchal (31 let). Neprodal ho však zatím na sto procent. V dresu českobudějovického Dynama stihl odehrát v nejvyšší soutěži pouhých čtrnáct zápasů a zaznamenal jediný gól. Poté zamířil už ve dvaadvaceti letech do Rakouska a k tomu stačí rozdávat radost ve futsalových okresních soutěžích.

15.3.2013 AKTUALIZOVÁNO 15.3.2013
SDÍLEJ:

Petr BouchalFoto: Deník/ Pavel Kortus

S FC 30 vyhrál okresní přebor, okresní kolo poháru a v přeboru se stal nejlepším střelcem, když v sedmnácti odehraných zápasech nastřílel úctyhodných 49 gólů.

Jste rodákem ze Soběslavi. Kudy vedly vaše další fotbalové krůčky?
Začínal jsem s fotbalem doma v Soběslavi, potom jsem hrál v Táboře žákovskou ligu a ve třinácti letech jsem odešel do Dynama.

V největším jihočeském klubu jste prošel všemi dorosteneckými týmy až do prvoligového áčka. Tam jste stihl nasbírat čtrnáct startů a vstřelit jeden gól. Za kterého to bylo trenéra?
Byla to jenom jedna sezona za trenéra Tobiáše. Dostat se do ligy bylo samozřejmě super. Vzpomínám na to jenom v dobrém.

Kde byl problém, že těch startů v nejvyšší soutěži nebylo více?
Dynamo mě poslalo do druhé ligy do Prachatic, kde jsem byl sezonu a půl. Tam to nebylo ono. Když přišla nabídka odejít do Rakouska, tak jsem neváhal.

Existovala varianta vrátit se zpátky do Dynama?
Smlouvu se mnou Dynamo podepsat chtělo, ale podmínky nebyly takové, jaké jsem si představoval.

Mrzelo vás, že jste se neudržel déle v prvoligovém kádru?
Mrzelo. Samozřejmě. Ale život šel prostě dál.

S vaším odchodem do zahraničí to nebylo jen tak. Odcházel jste přes nesouhlas Dynama?
S Dynamem jsme se nedomluvili a šel jsem pryč vlastně přes jeho zákaz. Nedohodli jsme se na smlouvě, takže jsem musel něco hledat. Přišla nabídka ze Zwettlu, na kterou jsem kývl a už jsem tam zůstal. Do Rakouska jsem ale podepsal, až když mi v Dynamu skončila smlouva, takže žádné řády jsem neporušil.

Do jaké soutěže jste v Rakousku naskočil?
Začínal jsem ve čtvrté nejvyšší, ale hned po roce jsme postoupili do třetí. Ve Zwettlu jsem zůstal pět a půl roku. Tři roky jsem tam byl s Ríšou Juklem, který se mnou hrál v Dynamu, a Vláďou Chaloupkou z Brna. Později tam přišli Míra Plocek a Ondra Prášil. Všechno tam šlapalo a byl jsem tam maximálně spokojený. Pět let tam bylo opravdu super, poslední půlrok už to bylo horší. Už jsme se nedomluvili na podmínkách, tak jsem odešel.

Kde jste působit poté?
Ze Zwettlu jsem zamířil do Waidhofenu. Byl jsem ale v té době zraněný strávil jsem  tam jenom půl roku. Skoro nic jsem tam neodehrál, takže jsem šel do Marchtrenku, který hraje pátou nejvyšší rakouskou soutěž. Tam hraji dosud.

Dá se porovnat úroveň českých a rakouských soutěží?
V Česku jsou určitě lepší fotbalisté, ale ty soutěže srovnatelné jsou. Řekl bych, že náš tým by v Čechách mohl hrát zhruba spodek divize.

Jaká je pozice cizinců v nižších rakouských soutěžích?
Když budu mluvit za sebe, tak bych řekl, že pozici tam nemám špatnou. Fotbalově mi to třeba ve Zwettlu vycházelo. Jinak by si mě tam snad pět let nenechali a vyhodili by mě třeba hned po roce. Od cizinců samozřejmě kluby očekávají kvalitní výkony, ale také záleží na úrovni celého kádru. Ten jsme ve Zwettlu měli dobrý a také to všechno bylo v pohodě. Šlapalo to tam.

V Rakousku působíte už dlouhých devět let. Přemýšlel jste někdy o návratu domů?
Ani ne. V Rakousku jsem spokojen. Ze začátku jsem trochu zápolil s jazykem, ale to jsem také vylepšil a teď už se domluvím celkem bez problémů. Už bych se do českého fotbalu ani vracet nechtěl.

Výkonnost si stále udržujete velice dobrou. Nelákalo vás někdy zkusit u nás angažmá ve druhé nebo třeba i v první lize?
První liga by mě pochopitelně lákala. Rád bych zkusil alespoň přípravu. Myslím si ale, že taková nabídka už nepřijde, takže to neřeším.

Zalitoval jste někdy, že jste odešel třeba snad až příliš brzy a nezkusil prorazit v tom opravdu velkém fotbalu?
Musím přiznat, že jsem litoval, že jsem to nezkusil. Podmínky ale dobré nebyly a druhá liga v Prachaticích pro mě nebyla ideální. Proto jsem zkusil Rakousko a jsem tam spokojený.

V Marchtrenku jste se z útočníka posunul až na post stopera. Jak k této dost zásadní změně došlo?
Nechci říct, že to bylo z nouze, ale domluvili jsme se na tom s trenérem. Ten mě na stopera poslal a od té doby jsme neprohráli. Takže vedení i trenéři jsou s tímto tahem spokojen. Já jsem ale nikdy neměl problém hrát na jiném postu. Mohl jsem hrát v útoku, ale klidně i defenzivního záložníka. Možná i proto jsem v Rakousku tak v pohodě, protože mohu kdykoliv zaskočit na různých místech sestavy.

Baví vás to jako útočníka na stoperu?
Moc mě to nebaví, ale hraji pro tým a potřebujeme vyhrávat. Kam mě trenér postaví, tak tam hraji.

Fotbalovou kariéru už tedy v Rakousku dohrajete?
Doufám, že ano. Může se ale stát leccos. Za půl roku klidně může přijít nějaká nabídka. Do Čech to však asi nebude. Už bych to chtěl v Rakousku dohrát.

K velkému fotbalu hrajete doplňkově ještě futsal za FC 30. A nevedete si vůbec špatně. Kromě prvenství v dlouhodobé soutěži jste vyhráli i pohár a vy jste se stal navíc nejlepším střelcem. Považujete letošní sezonu za úspěšnou?
Rozhodně. Máme perfektní tým. Dobře se scházíme a letos se nám opravdu dařilo. Že jsem se stal nejlepším střelcem je samozřejmě příjemné, ale nepřikládám tomu žádnou velkou váhu. Na prvním místě je u mě týmový úspěch.

Považujete futsal za vhodný doplněk k fotbalu?
Pro mě je to ideální. Tréninky v Rakousku přece jen nemají takovou kvalitu, protože všichni tam normálně chodí do práce. Stejně jako já.  Futsalové zápasy se hrají ve velkém tempu a pro mě je to ideální příprava.

V okresním přeboru nastupuje řada fotbalistů zvučných jmen. Potěšilo vás vítězství v soutěži?
Vyhráli jsme přebor už podruhé. K tomu pohár, takže sezona se jinak než úspěšná ani hodnotit nemůže. Každý rok se nám daří hrát do třetího místa, takže držíme dlouhodobě vysokou výkonnost. Hlavně se dobře scházíme, což je hodně důležité. Hrajeme spolu už dlouho a především po lidské stránce v mužstvu všechno klape.

Autor: Pavel Kortus

15.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Denisa a Kateřina Červenkovy jsou specialistkami na triatlon (na snímku z Táborského triatlonu zleva), přesto září i mezi kovanými plavkyněmi.

Sestry Červenkovy zářily na plaveckém šampionátu

Ilustrační foto.

Již nejsou mezi námi

Mladík znovu kradl. Teď ho čeká soud

Tábor - Krádež zboží za tři stovky se nevyplatila šestadvacetiletému mladíkovi ze Žďáru nad Sázavou.

Mladá Vožice a Chýnov prostaví přes 40 milionů

Táborsko - Ve městech finišují se splněním plánů letošního roku a zároveň plánují úkoly pro ten následující.

Ve sněžné pohotovosti je v Táboře 12 brigádníků

Tábor - Letos se technickým službám podařilo zajistit o něco více dobrovolníků, kteří je zastoupí v odklízení sněhu z chodníků.

Kopec na náměstí v Táboře zase bude

Tábor - Starosta Jiří Fišer vydal pokyny, aby děti opět v centru Nového Města dostaly kopec sněhu z Monínce.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT