V polovině roku 2020 se Petr Hovorka vracel po řadě let do týmu Strakonic, když Junior startoval jakousi novou éru v krajském přeboru. Po roce se vracel do I.B třídy do rodných Cehnic a vypadalo to, že zde zůstane do konce kariéry. Před sezonou 2022/23 však přišla nová výzva a přesun do Blaníku Strunkovice nad Blanicí. "Strunkovičtí za mnou již předtím byli asi dvakrát, to jsem je odmítl, ale potřetí jsem již na přestup kývl. Blaník šel do sezony s postupovými ambicemi a to mě zlákalo. Chtěl jsem ještě jeden postup zažít," hovořil o přesunu k Blanici Petr Hovorka.

Dlouhá léta hrál na hrotu útoku, ale od angažmá ve Strakonicích se přesunul Petr na místo stopera. Tam nastupuje i ve Strunkovicích. "Jedinkrát v této sezoně jsem hrál ve středu zálohy, ale jinak na stoperu. To už je asi definitivní," uvedl Petr Hovorka s úsměvem a pokračoval: "Většinou již na stoperu hrají zkušení hráči, kteří ve fotbale něco zažili. V mém případě hraje roli i výška, která mi pomáhá v hlavičkových soubojích se soupeři."

Rudolf Weinhard v akci.
Divizi mi znechutili sudí, raději si zahraji B třídu, říká Rudolf Weinhard

Petr býval někdy na hřišti tak trochu ostřejší a sem tam to odnesl červenou kartou. "Už nejsem takový divočák. Samozřejmě se dokážu, jako asi každý, naštvat. Všichni máme i své další problémy, takže emoce někdy ujedou. Ale lépe na hřišti než jinde," dodal s úsměvem zkušený harcovník.

V minulé sezoně Strunkovickým útok na postup nevyšel. Nyní mají kolo před koncem podzimu na čele šest bodů k dobru. Na místě je tedy spokojenost. "Za mě určitě spokojenost. Máme hodně úzký kádr, navíc je Roman Žurek limitován pískáním a ne vždy si může udělat na hraní volno. Bodů máme docela dost. Nyní jsme plichtili ve Vodňanech. Ty mají zkušený tým. Divil jsem se některým jejich výsledkům. Ale souboj Vodňany – Strunkovice patří k největším derby v sezoně. Bod odtud je dobrý. Sice jsem byl smutný, protože byl asi třináct minut před koncem vyloučený Benedikt. Přišlo mi, že jsme hráli lépe proti jedenácti než pak proti deseti. Ale v zápase dali domácí dvě tyče, neproměnili penaltu, naopak my měli dvě velké šance. Remíza asi zasloužená. Ale kdyby mi před zápasem někdo řekl, že si z Vodňan odvezeme bod, tak byl to bral," vrátil se k poslednímu duelu Petr Hovorka.

Zkušeností má Petr na rozdávání. Ve Strakonicích chvíli hrál třetí ligu a přibližně pět let divizi. Plno sezon má odkopáno i v krajském přeboru. Ten hrál i v Prachaticích. "Tenkrát byla v Prachaticích super pata a šéfoval tomu Blochin, Pepa Veselý. To byla bomba. Na Prachatice nikdy nezapomenu. Každá štace má něco do sebe, všude jsou super lidi, ale pod Libínem to bylo neskutečné. Jestli si to dobře pamatuji, jednu sezonu jsme se prali s Dražicemi o postup do divize. Měli jsme 62 bodů a o dva nepostoupili. Ale jak říkám, v Prachaticích jsem byl nadmíru spokojený," vrátil se zpět ve své kariéře Petr Hovorka.

Lukáš Bálek (s čelenkou) slaví vítězný gól.
Každý nechal na hřišti sto dvacet procent, pochvaloval si Lukáš Bálek

Několik návratů do Cehnic hovoří o tom, kde je Petr doma. Třeba si zde ještě někdy kopne s bráchou Vladimírem. "Bráchu jsem několikrát ukecávat, aby se vrátil k fotbalu. Po devíti letech se nyní nechal přemluvit do béčka Sousedovic. Jestli se setkáme, je otázka. Má třikrát operované jedno koleno a bolí ho to. Ale samozřejmě bych si s ním rád kopnul,“ dodal závěrem Petr Hovorka.