Jak moc mrzí porážka ve Zlíně 3:2, když jste ve druhé půli vedli 2:1?
„Každá porážka mrzí a tahle o to víc, jelikož jsme nejprve dokázali nepříznivý výsledek 1:0 otočit na naši stranu a taky mrzí, že jsme poprvé v této sezóně prohráli venku."

Terén prý byl hodně rozbitý, podmáčený. Vám osobně to ale asi nevadí?
„Terén byl opravdu těžký, vysoká tráva, louže, bahno, což vyhovovalo Zlínu s jeho herním stylem „bum prásk", ale terén byl pro oba týmy stejný, měli jsme si poradit. I když jsem těžkotonážní hráč, tak mi tyto terény nevadí a mám je rád."

Byl tlak Zlína v závěru hodně silný. Dalo se mu čelit? Co se stalo s Táborskem, že dvakrát inkasovalo?
„V mých očích rozhodl gól na 1:2, protože Zlín, místo toho, aby byl dole, tak ho to nakoplo. My jsme začali hrát tak, že se nemůže nic stát nebo většina hráčů začala bezhlavě útočit místo toho, abychom dobře bránili! Samozřejmě že každému tlaku jde čelit, ale po této strance jsme to takticky nezvládli. Svými chybami jsme Zlínu darovali spoustu šancí a vítězství."

Vy jste dal šestý gól sezony, ale radost z toho asi nemáte, že?
„Ale jo, já mám radost z každého gólu, takže i z tohoto, i když nezařídil body."

Jak se vaše branka na 2:1 zrodila?
„Dostal jsem míč na půlce půlky a z první jsem ho dal Tondovi do běhu, ten nastartoval tu svoji motorku, zatáhl to až do vápna, dal mi balon zpět na vápno a pak už to nebyl problém trefit za háčky…"

Nálada v autobuse na cestě domů asi nebyla nejlepší…
„Po každém prohraném zápase je nálada v autobuse špatná a ještě když se jede taková dálka, tak je to o to horší."

Doma budete teď hosti Viktorku Žižkov. Co je třeba udělat pro tři body?
„Určitě si nejdříve rozebereme chyby ze Zlína, aby se to už neopakovalo a pak se vrátíme k tomu, co umíme. Je třeba dát o jeden gól více než Žižkov."