„Už jsme si ťukli s rodinou, s kamarády, co se scházíme, ale ještě jsem nestačil něco zaplatit v mé oblíbené táborské hospodě U Žida. To mě ještě čeká," směje se muž, který dříve hrával fotbal na levém beku nebo stoperu.
„S fotbalem jsem začínal ve Slavoji Pacov. V patnácti letech jsem přešel do budějovické Škodovky, kde jsem hrál za dorost. Později jsem byl v přípravě budějovického Dynama. Mými spoluhráči tam tehdy byli Josef Jodl, Dušan Kuba nebo Zdeněk Peclinovský. Trénoval to Karel Přenosil. Psal se rok 1982," vzpomíná Jaromír Vavřina, který složitě dojížděl z Pacova, a tak nakonec využil nabídky od šéfa Vodních staveb Tábor Václava Švece.
Před nástupem na vojnu si půl roku zahrál třetí ligu za Spartak Pelhřimov. „Tam jsem se potkal s Mírou Beránkem z Votic, který dnes trénuje národní tým Kazachstánu. Působil byl tam také kanonýr Jan Horák. Měli jsme tam výbornou partu," vypráví Jaromír Vavřina.
Na vojnu narukoval do Tachova, ale kopal převážně v Karlových Varech. „Vojnu jsem končil se zlomenou nohou. Pak jsem hrál za Tábor po trenérem Káškem. V pětatřiceti jsem odešel s kamarádem Mírou Čížkem do Rakouska a po návratu jsem končil v klubech kolem Tábora: v Chýnově, Chotovinách, Lomu," zrekapituloval Jaromír Vavřina.
Funkcionářskou kariéru zahájil v FK Tábor, teď pracuje pro „sloučený" FC MAS Táborsko.
