Fotbalista s výbornou kopací technikou, geniální levačkou a výjimečným citem pro hru. To je Ivo Táborský. Začínal ve Slavii Praha, ve které působil v letech 2003 - 2007. Profesionální kariéru ukončil v Dynamu Č. Budějovice, kde pokračuje u A týmu ve funkcionářské roli.

A hraje fotbal. V českobudějovické Slavii. Pokaždé, když si obuje kopačky a vkročí na trávník, se v něm probudí obrovská soutěživost. "Mám to tak ve všem," usmívá se ve slávistickém umazaném dresu po vypjatém zápase, který právě výraznou měrou Ivo Táborský pomohl otočit ve prospěch svého týmu. "Nemám rád prohry. To platí ve sportu i v životě." A tak, ať už se zápas I. A třídy vyvíjí jakkoli, Táborský udělá vždy všechno pro to, aby neodcházel jako poražený. "Nemám rád lidi, kterým je jedno, že prohrají," dodává fotbalista, který má na svém osobním kontě i starty v mládežnických reprezentacích ČR. "Mám rád soutěživé lidi, někdy je to možná až trošku na škodu," zamyslel se nad svým přístupem k životu i k fotbalu. "Jsem hodně emoční, prohry prostě vůbec nemám rád."

Fotbalový trenér Petr Uličný v Olomouci
Petr Uličný křičel na Martina Vozábala. Důkaz máme na videu

Fotbalovostí v I. A třídě soupeře jasně převyšuje. Překvapuje ale zarputilostí, se kterou vyráží v útoku (nebo ze zálohy) i za zdánlivě ztracenými balony. "Od té doby, co jsem skončil, uteklo už tři a půl roku. Od té doby jsem fakt nic nedělal. Užíval jsem si fotbalový důchod. Trošku jsem nabral váhu." Rychle si ale uvědomil, že to pro něj není správná cesta. "V posledních třech měsících jsem začal trošku cvičit, chodím s klukama na tréninky, protože se přihlásily trošku i zdravotní problémy." A tak Ivo Táborský začal zase pracovat na svém těle. Ne jako v dobách, kdy hrál I, ligu, ale pro dobrý pocit. "Musel jsem pro to něco udělat," přikyvuje. "Kondice určitě není ideální." Přesto ale nevypustí žádný souboj. Dokud má sílu, snaží se dopředu i zpátky. "Je to první A třída, ale mám nějakou zodpovědnost i za hráče, kteří sem chodí. Třeba hraju místo nich. Myslím, že jsou rádi, že tu jsem s nimi. Snažím se být kamarádský, snažím se týmu pomoct. Upřímně ale říkám, že předtím to nebylo úplně ono. Teď se snažím už trošku rozeběhnout."

Pohled do tabulky napovídá, že se rozeběhl nejen Táborský, ale celý klub. Slavia Č. Budějovice sice prohrála poslední zápas podzimu (s Lišovem 0:2), ale po 13 zápasech je na sedmém místě jen čtyři body za třetími Dačicemi. "Snažím se, aby to nějak vypadalo," dodal Ivo Táborský, který fotbalové věci v klubu řeší s ligovým nadhledem. Co se stane, když spoluhráč Táborského nabídku pokazí? Spálí? Zašlape akci do země? Co autorovi téměř třiceti prvoligových gólů prolétne hlavou? "Vůbec nic," říká a myšlenku dokončí: "Proto jsem v A třídě. Proto ti kluci hrají v A třídě. Jdu na zápas, na kterém se rozčilovat nebudu. Vadí mi, když mě nebudou poslouchat v plynulosti hry. Když jim řeknu, aby mi nahráli. Ale pořád to beru tak, že jsou to kluci v A třídě, pro fotbal nemají třeba takový cit, jako ho mám já, protože jsme tu ligu hrál. Snažím se jim to nevyčítat. Naopak. Snažím se jim poradit a ani jsem se tady s nikým ještě nepohádal," směje se Ivo Táborský ve slávistickém dresu. "Chtěl bych, aby to kluky tady bavilo."

Trenérů potkal Ivo Táborský v I. lize hodně. Možná ale nikdy nezažil: zpívajícího trenéra.


Načítám tabulku ...