Radima Nečase nejvíc mrzí domácí ztráta svou bodů. Jeho tým měl přitom zápas dobře rozjetý, brzy vedl 1:0 a vypadalo to, že vzápětí přidá druhou branku. Jenže…

Za stavu 1:0 mohl váš tým jít do dvougólového vedení. Byla tam třeba šance Džafiče, který nastřelil boční síť opavské branky…
„Měli jsme v této fázi zápasu dvě tři takové pološance, které se daly vyřešit lépe. Měli jsme jít do stavu 2:0. Ještě více mě ale mrzí inkasované góly. Zavinily je naše hrubé individuální chyby.To se nám nemůže stávat. Opava si kromě branek nic dalšího nevytvořila, byla maximálně produktivní. Ale bylo to vinou naší nedůslednosti."

Rozeberte ty dva inkasované góly, prosím. U první branky chyboval zřejmě Presl, který dovolil opavskému Jurečkovi, aby dal míč do vápna…
„Jednoznačná chyba Tondy Presla. Už jsme si to vyříkali. On to ví. Zadíval se na míč, který nechal padnout za sebe. Jurečka mohl balon pohodlně dát před bránu, kde ho tečoval do sítě Kuzmanović. S tím už gólman nemohl nic dělat. Druhý gól padl vinou naší chyby při standardce, kdy jsme prohráli souboj na přední tyči a Pospěch uklízel míč sám na zadní tyči. To se nesmí opakovat."

Standardky sehrály opět důležitou roli…
„Ano, jak Opava, tak i my jsme skórovali ze standardky. Standardky jsou důležité, věnujeme se jim, přináší nám to ovoce. Ale mrzí mě domácí ztráta dvou bodů. Pokusíme se je získat hned v následujícím utkání v Třinci."

Vaši hráči dostali čtyři žluté karty, soupeř jen jednu. Čím to?
„To je pravda, ale nemyslím si, že všechny naše zákroky byly až na žlutou kartu. Nevím… Rozhodčí držel takový metr. Některé karty jsme dostali možná zbytečně, ale bylo to spíše nešikovností. My nejsme tým, který by hrál tvrdě."

Třeba takového Džafiće možná žlutá karta trochu zabrzdila, pak hrál velmi opatrně…
„Když hráč dostane žlutou kartu, má v podvědomí, že si musí dávat pozor. Když udělá druhý tvrdší faul, jde ven. Ano, konkrétně na Džafičovi bylo vidět, že hrál dvě třetiny zápasu pod žlutou kartou."