Nad každým dotazem se důkladně zamyslel, až poté jej začal rozebírat. Šlo vidět, že otázka útočníků je pro bývalého kanonýra srdcová. „Přitom jsem hrál až do osmnácti let stopera,“ usmál se Kuka.

Pak ale někdejší opora Slavie, Kaiserslauternu či Stuttgartu zvážněla: „Někteří český fotbal podceňují, jenže není tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Je soubojový a fyzicky náročný, proto se v něm prosadí jen ti nejlepší.“

Problém je, že v současnosti právě ti nejlepší chybí. Nejvíce jejich absenci pociťuje reprezentace, která se opírá pouze o Patrika Schicka z AS Řím a nově také o výpomoc v podobě jabloneckého Martina Doležala.

Co ostatní? Michael Krmenčík si do konce sezony nezahraje, Stanislav Tecl taktéž. „Dlouhodobě byl zraněný i Milan Škoda. Je to jen smolné období, ze kterého se dostaneme,“ věří člen stříbrné party z Eura 96.

Takže nesouhlasíte s tvrzením, že českému fotbalu útočníci chybí?
Existují dva úhly pohledu. Bylo by ideální mít útočníka, který stabilně hraje za špičkový evropský klub. Podívejte se ale na Patrika Schicka. Stál skoro miliardu korun a v AS Řím dobře vědí, proč za něj takové peníze dali. Disponuje obrovskými kvalitami, takže pokud se v reprezentaci nepřidají zranění nebo jiné problémy, strach mít nemusíme.

Schick nicméně v Itálii nenastupuje pravidelně.
To je v jeho věku normální. Své místo si musí vybojovat, vždyť hraje za klub, který patří mezi pět nejlepších v Evropě a loni hrál semifinále Ligy mistrů. Patrik nastupoval i v této soutěži, takže abych odpověděl: ano, útočníka máme. Je jen otázkou času, než se prosadí, přece jen není jednoduché se na hřiště dostat přes hráče jako je Džeko.

A co další jména? Krmenčík je zraněný a nejlepšími střelci české ligy jsou cizinci.
Ano, jenže na druhou stranu: zahraniční hráči by přesně na těchto místech figurovat měli. Vždycky musí být lepší, nemělo by to překvapovat. Byli jsme sice zvyklí na více kvalitních českých útočníků, kteří se prali o střeleckou korunu, ale situace nyní je, jaká je, a my s ní musíme žít.

Postrádáme „střelce zabijáky“ typu Lafaty nebo Kuliče, nemyslíte?
Nevychováváme individuality, přednost má kolektivní filozofie. Ale pozor, i tak jsou tady vynikající fotbalisté, kteří nám do budoucna můžou dělat radost a dostat český fotbal jinam. Akorát si na ně musíme počkat.

Příklady? Jen ve Spartě to jsou Vašek Drchal nebo šestnáctiletý Adam Hložek. Musí být nicméně odvaha dávat mladým prostor. V Česku je nezvykle mnoho cizinců. Přestáváme být exportní zemí a talentovaní kluci to mají těžší.

PŘEDCHOZÍ
1/2
DALŠÍ