Po svém příchodu do Českých. Budějovic se Martin Králik rychle prosadil základní sestavy Dynama, v jehož dresu si debut v české I. lize na postu stopera odbyl hned v úvodním utkání letošního ročníku s pražskou Slavií. Po nedělním zápase s Mladou Boleslaví (1:3) odpovídal na dotazy Deníku jižní Čechy.

Dva góly jste dostali v nastaveném čase. Zažil jste někdy něco podobného?
To rozhodně ne, dostat dva góly v nastavení, to si v hlavě nevybavuji a snad už nikdy nezažiji… Ten gól, co jsme dostali na 1:3 do prázdné brány, už nic neřešil, to jsme hráli vabank a vlastně bylo jedno, jestli to bude 1:2, nebo 1:3. Mrzí druhý gól, na ten jsme zkusili ještě odpovědět, ale bohužel se nám to nepodařilo, balon se po standardce odrazil k nim a oni šli sami na prázdnou branku.

Jasně, třetí gól už nic neřešil a tolik vás bolet nemusí, zato ten druhý v páté minutě nastavení asi bolí o to víc…
To máte pravdu, ten mrzí hrozně moc. Tím spíš, že to byl už třetí zápas v řadě, kdy jsme obdrželi rozhodující gól v samém závěru. Hodně nás taky mrzelo, že jsme ten gól dostali po nezvládnuté standardní situaci.

To se nelíbilo ani trenéru Horejšovi, jenž prohlásil, že ta koncentrace v pětadevadesáté minutě musí být daleko větší, že tam nakoplý míč prostě nemůže propadnout. Souhlasíte s ním, nedala se ta situace vyřešit?
Samozřejmě, že se to dalo řešit a měli jsme to vyřešit, vždycky se dá něco udělat a tomu, abychom ten gól dostali, jsme měli zabránit. Bohužel jsme zareagovali pozdě a vůbec se s těmi jejich nabíhajícími hráči nechytili. To by se nám stát určitě nemělo, ještě k tomu navíc v devadesáté páté minutě…

Řekl byste, že to pro vás byl smolný zápas? Dva góly jste dostali v nastavení, neproměnili jste penaltu…
V tomto ohledu se o smůle asi dá mluvit. Mě ale spíš těší, že náš výkon oproti minulým zápasům byl lepší, že jsme si vytvořili i dost šancí. Nicméně výsledek mě hodně mrzí, fotbal se hraje o body, a ty jsme bohužel nezískali.

Když jsme zmínili neproměněnou penaltu, Čoličovi asi se dá jen těžko vyčítat, že ji nedal. Předtím je proměňoval s velkou jistotou!
Jistě, každá série jednou skončí, jednou se asi muselo stát, že penaltu nedá. Ostatně na tu neproměněnou penaltu jsme dobře zareagovali a ten vyrovnávací gól dali. Bohužel místo toho, abychom je ještě víc zmáčkli a dali na 2:1, jsme pak sami inkasovali.

Zatímco venku jste prohráli jen v Jablonci, doma jste vyšli naprázdno už v pěti zápasech. Čím to je? Třeba tím, že do ochozů nemohou vaši fanoušci?
Mám-li být upřímný, na to odpovědět neumím. Zřejmě se nám venku hraje lépe, doma asi máme nějak svázané nohy. To ale nechápu, bodů máme opravdu dost, takže bychom hlavně doma měli hrát víc uvolněně. Ale odpověď neznám, těžko říct…

Byť jste teď čtyřikrát v řadě nevyhráli, bodů máte dost a předtím jste zase šestkrát za sebou neprohráli. Dá se říct, že spokojenost převládá?
Spokojenost byla po zmíněné úspěšné sérii, teď určitě spokojenost není a s těmi posledními výsledky ani nemůže být. Navíc ani ty výkony nebyly optimální a jak už jsem říkal, teprve teď s Boleslaví náš výkon splňoval nějaká kritéria. Rozhodně se musíme dát do kupy a tyto zápasy zvládat i výsledkově.

Když jste do Českých Budějovic loni v létě ze Žiliny přicházel, jistě jste měl nějaká svá přání a cíle. Povedlo se vám je naplnit?
Určitě. Chtěl jsem se dostat do kádru a prosadit se do sestavy, což se mi povedlo. Za to, že jsem tak vytěžovaný a že nastupuji prakticky v každém zápase, jsem samozřejmě velice rád. Takže ze svého osobního hlediska jsem plně spokojen. Dá se říct, že i počet získaných bodů a také týmové výkony jsou dobré. Navíc podle mého názoru liga v Česku má vyšší úroveň než ta slovenská, takže každý zápas tady je velice náročný. O čemž jsme se mohli přesvědčit i teď s Boleslaví, která tady potvrdila, jak výborné mužstvo má – a přitom bojuje o záchranu.

Teď je před vámi těžká série, v sobotu ve Zlíně, pak doma se Spartou a zápas v Plzni. Vaše přání?
Vždycky se soustředíme na nejbližší zápas, takže myslíme teď jen na Zlín. Venku se nám daří a uspět chceme určitě i ve Zlíně!