Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Po nadstavbě s Mladou Boleslaví vám sezona skončila, ale protáhl jste si ji za béčko v divizi proti Berounu. Zdálo se, že jste si zápas užíval…
Já tu možnost si jít zahrát uvítal, každá minuta v zápase je pro mě důležitá, abych se dostal do herní pohody. Moc minut jsem v áčku nenahrál, takže za nominaci i do zápasů béčka jsem byl rád.

Ostatně vaše bilance je toho nejlepším důkazem: dva góly jste dal sám, další dva padly z penalt, které obě byly po faulech na vás…
… a ještě jsem dal břevno a tyčku. To byla trošku smůla, já si myslím, že jsem všechno udělal dobře. A to břevno, to podle mě byl jasný gól, jenže VAR v divizi bohužel není… Pokud jde o ty penalty, obě byly naprosto jasné. Já klidně mohl dát pět gólů.

Ale v divizi se ty góly dávají asi přece jen snáz než v lize. Je to tak?
Jak kdy… Jasně, ta kvalita tam není taková jako v lize, ale zase v divizi ta mužstva často zalezou a ve vápně pro toho útočníka je hodně málo prostoru. Ale rozdíl mezi divizí a první ligou samozřejmě je obrovský.

Jak jste asi poznal na vlastní kůži, nemenší skok do první ligy jistě je i z ligy dorostu…
Je to velký skok, nic to ale nemění na tom, že když jsem v zimě byl přeřazen do přípravy áčka a v něm jsem i na jaře zůstal, hrozně mě to potěšilo. A nejen mě, ale taky rodinu a všechny okolo.

S cílem jednou si zahrát ligu jste ale jistě z Klatov do Dynama ještě jako mladší dorostenec přicházel, ne?
Přesně tak. První cíl, který jsem si dal, bylo hrát ligu. To se mi splnilo. Teď jde jen o to, abych ji hrál i nadále, abych se v kádru udržel.

V lize jste debutoval proti Plzni, která teď uhrála titul!
Šel jsem na hřiště na poslední tři minuty, ale byly to nejlepší tři minuty v mém životě!

Byl jste hodně nervózní?
Ta nervozita byla, když jsem stál u lajny a čekal, až mě tam trenér pošle. Když jsem už na hřiště vlezl, hned to ze mě spadlo. A dokonce jsem tam měl ještě takovou menší šanci, kdy to šlo za mě, jak jsem to rozbíhal na první tyč. Kdybych to dal, byl by to gól na 1:1. Ale jak jsem říkal, byť to byly jen tři minuty, bylo to něco úžasného…

A jen u těch tří minut nezůstalo…
To je pravda, řekl bych, že jsem těch příležitostí v lize dostal dost, za což jsem byl samozřejmě moc rád. V základu jsem nebyl, ale do zápasů jsem chodil často. Trenérům za to děkuji.

Ale na gól v lize zatím stále ještě čekáte.
V lize dát gól se mi ještě nepodařilo, stále na něj čekám. Nejblíž gólu jsem byl proti Zlínu. Bylo to na hrozném terénu, na sněhu, ale pár šancí jsem měl, bohužel mi to tam nepadlo. Ale jak se říká, trpělivost růže přináší…

Přitom v lize dorostu jste na podzim střílel góly jako na běžícím pásu.
Tam mi to padalo, po podzimu jsem byl s devíti góly druhý nejlepší střelec celé lize dorostu. Jenže v dorostu se ty góly dávají snáz.

Právě díky gólům, které jste střílel za dorost v Klatovech, si vás prý Dynamo vyhlídlo?
Je to tak. To jsem v Klatovech hrál ještě za mladší dorost, v divizi proti Roudnému, já dal čtyři góly a přišel za mnou pan Vlček, jestli nechci do Dynama. Já nevěděl, kdo to je, ale další zápas proti Domažlicím seděl v hledišti pan Lengyel a něco si zapisoval. A nato ve Strakonicích za mnou přišel pan Rožboud, abych mu dal kontakt na rodiče, že by mě chtěli do Budějovic. Já váhal, rodina taky, ale nakonec jsem do Budějovic šel. A rozhodně nelituji, myslím si, že jsem udělal to nejlepší, co jsem mohl.

Stále ještě jste věkem dorostenec, přesto byste určitě i v nové sezoně rád hrál za prvoligové áčko.
Přesně tak. Prosadit se do kádru áčka, dostat se na plac i od začátku, a pokud možno na hřišti strávit co nejvíc času. To je můj cíl.