Spojení klubů musím hodnotit pozitivně, říká trenér Josef Raušer

V tu chvíli přišel jakýsi „sňatek z rozumu“ a oba kluby se propojily s tím, že budou pokračovat pod hlavičkou Prachatic. Tuto myšlenku nosil již nějaký čas v hlavě lažišťský trenér Josef Raušer. „Čeká nás stabilizační rok. Vše, co děláme, je s dlouhodobým výhledem. Jakási reinkarnace fotbalu na Prachaticku. Pro mne bude klíčové, abychom neměli problémy v kraji a abychom do týmů zabudovávali mladé hráče. Nejprve v A třídě s potenciálem do dalších let do kraje. Hlavně první půlrok nás čeká spousta práce, abychom stabilizovali kádry pro tři týmy,“ hovořil o projektu, kdy se do původního spojení Tatran Prachatice – Sokol Záblatí připojil ještě FK Lažiště.

Prachatický Tatran nakonec roli favorita proti Blatné splnil

A že kluby udělaly dobře, ukazují výsledky na hřišti. Tedy především prvního týmu v krajském přeboru. „Pokud bych měl hodnotit fungování projektu, tak bych to rozdělil do tří rovin. Ta první je výsledková. Z pohledu áčka panuje spokojenost, u béčka v rámci očekávání, možná mírná nespokojenost, a u céčka je to podobné jako u béčka. Druhá rovina je spolupráce s vedením klubu a ta funguje dobře. Máme vytvořené nadstandardní podmínky. Jsme čtyři trenéři, máme i trenéra gólmanů. Máme umělou trávu, tři hřiště, posilovnu, malou umělku. Třetí rovina je počet hráčů. Zde je to tak střídavě oblačno. Ne však z pohledu herního, ale spíše po linii tréninkové morálky. Ta v poslední době nebyla až taková, jakou bychom očekávali. To je asi jediné negativum na sloučení. Hráči podmínky mají, je jen otázkou, zda přijdou,“ hodnotí první polovinu podzimu trenér Tatranu Prachatice Josef Raušer.

Bylo jasné, že na tři týmy je třeba kolem padesáti hráčů. Bylo zřejmé i to, že se bude muset zapojovat i starší dorost. „Z pohledu zapojení odchovanců do týmů je to opět ve dvou rovinách. První je ta, že chceme perspektivní kluky, na kterých by to jednou mělo stát, nechat rozehrávat v béčku a zapojovat s áčkem do tréninkového procesu, na lavičku a případně i do zápasů. Zde to funguje velice dobře. Fürbach, Gramblička, Kovář, Luňáček, Jedlička, to jsou jména, která uslyšíme stále častěji. Kluci trénují a rostou každým zápasem. Je vidět, že je to cesta správná. Druhá rovina je výpomoc s dorostem. I zde komunikace funguje a hráči jako Wagner, Kuzma, Srch a další mohou plnohodnotně zaskočit v béčku a pro ně jen dobře, že si zahrají dospělý fotbal. Chceme je všechny vzít do zimní přípravy. Když budou chtít trénovat a posouvat se dál, mají možnost,“ hovoří o propojení týmů v klubu trenér Raušer.

Za umělecký dojem body nejsou, komentoval duel trenér Raušer

Prachatičtí však nechtějí usnout na vavřínech a myslí již dál. „Je jasné, že současný objem hráčů je malý. Když se nám potkají zápasy v jednom dni, tak musí někteří kluci hrát dva zápasy. Asi by to být nemělo. Je to z důvodu úzkého kádru a dlouhodobých zranění. Někteří se nyní vrátí, přesto je třeba v zimě dostat do klubu další hráče, kteří budou alternovat mezi áčkem a béčkem. To je nejbližší cíl,“ doplnil Josef Raušer.