Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Velkou šanci jste měl už pár vteřin po svém příchodu na hřiště. Gól z toho nebyl, ale diváci vaše vystřižené nůžky odměnili potleskem.
Útočníkovi vždy pomůže, když se hned dostane do šance. Přiletěl centr ze strany, zpracoval jsem si to na dlouhou nohu a zkusil přes hlavu vystřelit. Ale až taková šance to nebyla, a kdybych se trefil přesně, bylo by to až moc velké umění. Ale vstup do zápasu to byl dobrý, lidi zatleskali a já snad trochu to dění oživil.

Daleko větší potlesk jste si vysloužil v závěru, kdy jste dal vítězný gól. Čekal jste, že by se Jiří Kladrubský mohl tak krásně do míče trefit?
Už jak jsem viděl, že se Kladry napřahuje, jsem si to hned hledal. Byl to stejný případ, jako proti Třinci. Prostě intuice a Kladry to trefil z voleje fantasticky a já taky to zkusil z voleje a byl z toho tak krásný gól. Od toho tam ale ten útočník je, aby se o něco takového pokusil.

Ten gól jste dali až v samém závěru, ale mačkali jste Vlašim celý zápas.
Taky si myslím, že jsme byli jednoznačně lepší tým a nechci to zakřiknout, ale myslím, že i zápasy předtím jsme vyhráli zcela zaslouženě a že se na té vítězné vlně držíme právem. A doufám, že to tak bude i dál.

S Vlašimí byla ta vaše převaha veliká, nevyhrát by byla velká škoda.
Hm, škoda..? Skončilo by to 0:0 a pro nás by to byla ztráta dvou bodů. Ale s výkonem bychom museli být i tak spokojeni. Vlašim má dobrý manšaft, ti kluci hrají s velkou chutí a je vidět, že je fotbal baví. Že jsme je tak přehrávali, by nás tedy muselo těšit, neměli bychom se zač stydět.

Tím spíš, že jste Vlašim doma předtím neporazili.
Jak říkám, Vlašim má výborné mužstvo a my z ní měli respekt. Že bychom ale s ní měli zase ztratit, jsme si nepřipouštěli. Taky proto, že proti loňsku Vlašimi asi pět kluků chybělo.

Letos chodíte do hry až jako střídající hráč. Jak roli jakéhosi žolíka berete?
Byl bych rád, kdybyste mi neříkali žolík. Ten pojem se mi nelíbí, jsem střídající hráč a mám hru oživit. Což se mi dvakrát povedlo, snad i minule na Žižkově jsem nějaké šance měl. Prostě situace je taková, že nehraji teď od začátku a samozřejmě mě to štve. Manšaft teď je strašně silný, jak Ledecký, tak Pouček sice góly nedali, ale odváděli spoustu práce. Nicméně já budu dělat vše pro to, abych trenéra přesvědčil, aby v dalším zápase ukázal na mě. Ale i když jdu až během utkání, tak cítím, že mi kluci věří, že s tím něco mohu udělat. To mě těší, ale spokojen s tím, že nehraji od začátku, nejsem. A ví to i trenér.

Na stadionu byla atmosféra, jako už dlouho ne. Cítili jste i vy, že lidi jsou s vámi?
Lidi byli výborní! Návštěva sice nebyla až tak veliká, ale musím říct, že tentokráte nás lidi ke třem bodům dotlačili.

Zaregistroval jste, že vás kotel vyvolával už předtím, než vás trenér do hry poslal?
Jistě a řekl bych, že i to mi pomohlo. Říkal jsem si, že je přece nemohu zklamat. A že mi i na konci zatleskali, mě samozřejmě taky potěšilo. Jak říkám, lidi byli tentokráte skvělí.

V neděli hrajete zase doma, přijede Prostějov. Kdybyste uspěli, jelo by se vám týden nato k televiznímu šlágru do Brna ve velké pohodě…
Každý zápas je jiný, ale jet dál na vítězné vlně teď doma i s Prostějovem bychom rozhodně chtěli, to je jasné.